Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně podražování potravin a alkoholu. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta.

V meziměsíčním srovnání vzrostly v lednu ceny o 1,5 procenta, podražily hlavně zelenina a ovoce. "O více než 11 procent se zvýšily ceny lihovin, což bylo částečně ovlivněno nárůstem spotřební daně od začátku letošního roku," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Například ceny vepřového masa stouply proti loňskému lednu téměř o pětinu a uzeniny o 12,2 procenta.

Ceny pekárenských výrobků a obilovin v lednu vzrostly o čtyři procenta, sýrů a tvarohů o 4,3 procenta, ovoce o 14,7 procenta a zeleniny přes sedm procent, z toho ceny brambor byly v lednu meziročně vyšší asi o pět procent.

"Meziroční cenový růst v lednu zrychlil též v oddíle odívání a obuv," doplnili statistici. Ceny zboží celkem vzrostly o 1,5 procenta a ceny služeb o 1,4 procenta.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka očekává pro letošní rok inflaci kolem tří procent. "Cenové nárůsty se odehrají v prvním čtvrtletí a poté by zvyšování spotřebitelských cen mělo začít citelně ustupovat," uvedl.

Inflační tlaky budou podle Brožky klesat spolu s oslabováním ekonomiky. "Silná koruna a zvýšené úrokové sazby budou rovněž působit ve prospěch snižování inflace," dodal. Začátkem roku 2021 by inflace měla být podle Brožky v blízkosti dvou procent.

Na meziroční zvýšení cenové hladiny mělo v lednu výrazný vliv i zdražení nájmů o 4,2 procenta. Lidé si připlatili také za vodné a stočné a za zemní plyn, který meziročně podražil o skoro tři procenta. Ceny elektřiny byly v lednu vyšší o desetinu.

Z cen, které se snižovaly, byly nižší v bydlení u tepla a teplé vody. Ty se snížily o více než jedno procento (částečně vlivem snížení DPH na deset procent). Z potravin klesly především ceny nealkoholických nápojů.

Koruna ráno reagovala na údaje o lednové inflaci mírným posílením pod 24,80 CZK/EUR. Zůstává tak nejsilnější od podzimu 2012.

Meziroční inflace se bude i v dalších měsících pohybovat výrazně nad třemi procenty, klesat by měla začít až v druhé polovině roku. Vyplývá to z reakci analytiků. Podle ekonomů se tak ve světle dnešních čísel o inflaci jeví jako adekvátní rozhodnutí České národní banky z minulého týdne zvýšit úrokové sazby. Průměrnou inflaci za celý loňský rok analytici již nyní odhadují na zhruba tři procenta, loni byla 2,8 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení.

"V první polovině letošního roku se bude spotřebitelská inflace držet významně nad třemi procenty. V průběhu druhé poloviny letošního roku poté začne inflace zpomalovat a postupně se dostane pod tři procenta. Na to, že letos v některém měsíci uvidíme meziroční růst inflace přesně na dvou procentech však můžeme velmi pravděpodobně zapomenout," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka tak počítá letos s průměrnou inflací tři procenta. "Cenové nárůsty se odehrají v prvním čtvrtletí, a poté by zvyšování spotřebitelských cen mělo začít citelně ustupovat," uvedl. Inflaci bude snižovat postupné snižování výkonu ekonomiky, silná koruna a nedávno zvýšené úrokové sazby ČNB. "V očích ČNB aktuální míra inflace ospravedlňuje poslední zvýšení úrokových sazeb," dodal.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že lednovou inflaci je obvykle obtížné odhadnout, protože začátkem roku se mění v ekonomice řada cen. Letos to bylo zvýšení spotřební daně na cigarety a líh, naopak se do druhé snížené sazby DPH se přesunulo dodání tepla.

"V dalších měsících by ceny mohly ještě mírně růst, jelikož se do nich budou postupně promítat vyšší daně z tabákových výrobků, které se v lednu projevily pouze částečně. Inflace by se tak mohla v první polovině roku přiblížit čtyřprocentní hranici, ačkoli je možné, že vysoké ceny potravin budou mírně korigovat. Růst cen by tak měl dosáhnout svého letošního vrcholu v dubnu, poté by měla meziroční dynamika cen opět mírně zvolnit, nicméně zůstane patrně stále nad třemi procenty," uvedl Seidler.

Přes citelné překvapení i podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nemusí ještě lednová výše představovat pro inflaci strop. Inflaci budou podle něj v nadcházejících měsících v návaznosti na zvýšení spotřební daně nadále tlačit nahoru především postupně zdražující cigarety. Pravděpodobné je i další zvyšování nájemného a cen dalších položek souvisejících s bydlením.

"S ohledem na poslední krok ČNB a zejména pak na fakt, že ekonomika vstoupila do další fáze zpomalení, nečekáme, že by centrální banka chtěla do aktuální inflace ještě zasahovat. Předpokládáme proto v dalších měsících stabilitu úrokových sazeb," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Skokový nárůst lednové inflace přitom podle hlavního ekonoma Natland Petra Bartoně potvrzuje správnost překvapivého zvýšení úrokových sazeb ČNB minulý týden.