Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.

Zákon někdy přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezident po zveřejnění rozhodnutí uvedl, že je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání vynesl verdikt. Rozhodnutí hlava státu respektuje, uvedl Zemanův mluvčí. Podobně se vyjádřila i společnost Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. "Nic se pro nás nemění. Náš někdejší akcionář pan Andrej Babiš přijal příslušná opatření dle zákona lex Babiš už v roce 2017. Pro nás z této situace nevyplývá žádná nová povinnost," uvedl mluvčí firmy.

Sám Andrej Babiš následně uvedl, že rozhodnutí ÚS respektuje, trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany "vyštvaly" z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.

Babiš je přesvědčen o tom, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise, kteří se otázkou zabývají. "Pokud vím, tak Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoliv otázku, zda jsem ve střetu zájmů či nikoliv, či jsem ho porušil nebo ne," sdělil premiér.

Související

Piráti po rozhodnutí Ústavního soudu vyzvali české úřady k dodržování této normy. Podle Starostů a nezávislých (STAN) se potvrdilo, že není možné míchat politiku a byznys. "Nejtrapnější na tom je, že to vůbec bylo nutné psát do zákona. Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí," reagoval na rozhodnutí soudu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Novela zákona o střetu zájmů

• Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím.

• Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

• Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu.

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití, či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Babiše. Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů.

Soud se oběma návrhy prezidenta a skupiny poslanců ANO zabýval ve spojeném řízení, soudcem zpravodajem byl Jan Filip, jinak též profesor ústavního práva na brněnské právnické fakultě. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Obsah nálezu zůstává neveřejný až do odpoledního vyhlášení. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident.

Pokud by ÚS návrhům prezidenta a poslanců ANO v plném rozsahu vyhověl, zmizela by ze zákona o střetu zájmů ustanovení omezující vlastnictví médií a znemožňující získávání veřejných zakázek i přijímání dotací nebo investičních pobídek u firem ovládaných členy vlády. Ve hře také bylo ustanovení, podle kterého veřejní funkcionáři podávají oznámení o provozování médií nebo vydávání tisku, a dále některá přechodná ustanovení upravující účinnost novely zákona o střetu zájmů.

Novelu napadl prezident

• Novelu, známou také jako "lex Babiš", napadl v únoru 2017 prezident Zeman u Ústavního soudu (ÚS), na který se později obrátila i skupina poslanců ANO.

• V dubnu 2017 ÚS rozhodl, že zákon bude přezkoumávat na základě návrhu prezidenta.

• Délku řízení, které trvalo tři roky (ústavní soudci se na verdiktu shodli na zasedání 11. února 2020), přitom později Zeman kritizoval, například loni v prosinci, kdy kritizoval i délku Babišova stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. "Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...)," stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání z března 2017, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o "legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci ANO kritizovali i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, základní rys právního předpisu.

Novelu zákona počátkem roku 2017 podpořilo 129 poslanců, proti bylo 49. Kromě tehdejších vládních sociálních demokratů a lidovců normu podpořili i komunisti, občanští demokraté a také TOP 09. 

O Babiše se zajímá i Evropská komise

Babiše se dotýkají i nová pravidla pro střet zájmů při pobírání dotací, která začátkem července 2018 schválil Evropský parlament. Koncem listopadu 2018 dospěla právní služba Evropské komise k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu, protože Babiš je podle pravidel platných od léta 2018 ve střetu zájmů, i když firmy jsou ve svěřenském fondu. "Žádný střet zájmů nemám, řídím se podle našich zákonů. S Evropskou komisí jsme v kontaktu a já předpokládám, že se to vyřeší," reagoval tehdy Babiš.

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger koncem roku 2018 doporučil Babišovi tři způsoby, jak se střetu zájmů zbavit. Buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z EU, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se poté vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy. Evropský parlament také vyzval komisi k řešení možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali i pozastavení dotací.

Loni na jaře dorazily do ČR dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkaly Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise dospěla k závěru, že Babiš má dál vliv na Agrofert a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. ČR proto hrozilo, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun dotací pro Agrofert. Odpověď na zprávu předali zástupci ministerstva pro místní rozvoj na konci srpna stálému zastoupení ČR v Bruselu. Babiš vracení peněz vyloučil.

Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala EK českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá, i když ho vložil do svěřenských fondů. ČR tak přijde zřejmě o několik stovek milionů korun. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise interpretuje české právo. Ministerský předseda také popírá tvrzení, že ČR bude muset nějaké peníze vracet.

Důležité pro další vývoj je doručení českého překladu auditu, od kterého se odvíjejí další termíny. EK jej předala 5. února a nyní běží dvouměsíční lhůta, kdy se ČR může ke zprávě vyjádřit. Poté Brusel rozhodne o dalším postupu, a to v závislosti na odpovědi české strany. Komise může pozvat zástupce českých úřadů na slyšení, případně zahájit smírčí řízení. Obě strany se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by měla být vrácena do unijních fondů.

EK dokončuje druhý audit, týkající se přímých zemědělských dotací. V jeho případě jsou známé předběžné závěry, od loňského června na jejich základě Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) neproplácel dotace Agrofertu, nárokované od února 2017. Loni v listopadu ale fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017 (tehdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů), do srpna 2018, kdy začalo v Evropě platit přísnější nařízení o střetu zájmů. Schválila to i Evropská komise.

Související