Novým ředitelem Památníku Lidice bude vojenský historik Eduard Stehlík. Novinářům to v pondělí řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stehlík vzešel z výběrového řízení vyhlášeného ministrem kultury poté, co bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová v lednu rezignovala. Byla ve sporu s některými lidickými pamětníky. Později podala výpověď i část vedoucích a odborných pracovníků.

"To, co čeká mě jako nového ředitele, je práce krizového manažera. Je to co nejrychlejší nastavení normálních vztahů s obcí, protože Památník Lidice má připomínat zločin, který byl spáchán. Má připomínat památku těch, kteří přišli o život, i přeživších, kteří si prošli neuvěřitelnými věcmi," řekl v pondělí Stehlík. K jeho prvním krokům bude patřit to, že všechny přeživší obejde. Zaorálek i Stehlík v pondělí uvedli, že Památník Lidice bude připomínat i památku židovské ženy Štěpánky Mikešové, kterou gestapo odvedlo na základě údajného udání jedné z lidických žen. Deska připomínající Mikešovou v Památníku Lidice přibyla v pondělí po poledni.

Lidická starostka Veronika Kellerová, která je vnučkou lidické ženy a za přeživší se nyní vyjadřuje do médií, řekla, že si lidičtí pamětníci zvolení Stehlíka přáli. "Jsou všichni strašně rádi," uvedla. Podle ní je pro ně autoritou a má empatii.

Jako další svůj úkol Stehlík zmínil zjistit, jaká je situace v památníku poté, co velká část pracovníků podala výpověď. "V současné době už běží výběrové řízení, které zastupující ředitelka vyhlásila, přihlášky končí tento pátek, to je druhá věc, kterou budu muset vyřešit," uvedl.

Zcela vyloučil to, že jak zaznělo od některých bývalých zaměstnanců, chystá se v souvislosti se změnami v památníku normalizační výklad dějin.

"Myslím, že lidé, kteří mě znají, vědí, že je asi hodně zvláštní, kdyby se někdo domníval, že budu v Lidicích podporovat normalizační výklad dějin. Bylo by to proti mému celoživotnímu směřování, zaručuji se za to, že Památník Lidice nebude nijak dějiny překrucovat," řekl.

Změny v památníku zřejmě uspíšila reportáž o případu, kdy matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla. Stehlík v pondělí řekl, že reportáž byla jednak nešťastně načasovaná na výročí lidické tragédie a také podle něj existovala stanoviska jiných historiků, kteří existenci dokumentu dokládajícího udání zpochybňovala.

"Přikláním se k tomu, že historický dokument byl nesprávně kriticky posouzen. Obvinění paní Alžběty Doležalové z udavačství je nesmyslné. Dokument, na základě kterého to bylo učiněno, vznikl jako účelová záležitost sepsaná tři roky po těch událostech za zcela jiné politické situace v prosinci 1945, navíc četníkem, který 2. června 1942 prováděl v Lidicích zatýkání této ženy Štěpánky Mikešové. Tento člověk měl jednoznačný zájem v prosinci 1945 odvést pozornost od toho, že by mu někdo mohl říci, že on zásahem proti Mikešové přivedl gestapo do Lidic," řekl v pondělí Stehlík.

Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje především československým vojenským dějinám, zejména období let 1914 až 1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde skončil ke konci loňského roku. Působil také jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a je předsedou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Výběrového řízení se zúčastnilo pět zájemců, komise doporučila dva a ministr vybral Stehlíka. Stehlík už dříve řekl, že nové vedení památníku podle něj čeká práce krizového manažera, který musí zajistit navázání normálních vztahů s pamětníky a obcí, postavit potřebný pracovní tým a zorganizovat nejbližší akce včetně pietních aktů.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Lehmannová vedla památník od dubna 2017. Instituce loni v listopadu čelila kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž České televize, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce. Přeživší v otevřeném dopise napsali, že Lehmannové je lhostejné utrpení jejich a jejich rodin a že nectí fakta o lidické tragédii.

Podle Zaorálka postrádala ředitelka schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Lehmannová, jež po jeho nabídce rezignovala, odmítla obvinění, že nectí fakta o Lidicích. Funkci podle svých slov opustila proto, že nemá důvěru v Zaorálka.