Se svým životem bylo letos v lednu spokojeno 85 procent Čechů. Optimismus mezi lidmi jasně převládal i při hodnocení loňského roku z pohledu osobní úspěšnosti. Necelá polovina vidí rok 2019 pozitivně i z celospolečenského hlediska. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury STEM uveřejněných v úterý. Míra osobní spokojenosti s životem je podle sociologů nejvyšší od roku 1994, kdy se průzkum konal poprvé.

Se svým životem bylo letos v lednu spokojeno 85 procent Čechů. Opačný postoj zaujalo 15 procent dotázaných.

Rok 2019 pokládá za úspěšný z hlediska svých osobních úspěchů 73 procent lidí. Negativně ho hodnotilo 27 procent dotázaných.

O tom, že loňský rok přinesl úspěch v rozvoji celé společnosti, je přesvědčeno 49 procent Čechů. Opačně ho vnímá 51 procent lidí.

Nejčastěji hodnotí loňský rok jako úspěšný pro společnost příznivci hnutí ANO, starostů a ČSSD. Mezi stoupenci SPD, Pirátů, lidovců a ODS je hodnocení rozporné. "Ale mezi sympatizanty TOP 09, Trikolóry a KSČM už výrazně převažují negativní hodnocení vývoje společnosti," uvádí STEM.

Sociology dále zajímalo, zda společenské změny v roce 2019 přinesly podle obyvatel více spravedlnosti.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných na tuto otázku odpověděly negativně. Tři z deseti lidí si myslí opak.

Osobní spokojenost s životem a uplynulým rokem se podle aktuálního průzkumu drží na vysokých hodnotách. "Od roku 2015 je patrné postupné mírné posilování míry spokojenosti, aktuální výsledky jsou v těchto otázkách v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1994 na historickém maximu," uvádí STEM.

Hodnocení stavu společnosti je z dlouhodobého hlediska mírně odlišné. Mezi lednem 2013 a 2016 spokojenost vzrostla z 15 na 50 procent. Od té doby se výrazněji nemění.

Spokojenost lidí se životem a jejich hodnocení předchozího roku provádí STEM od roku 1994. Do letošního průzkumu se od 24. ledna do 6. února zapojilo 1062 respondentů.

Související

Češi patří v EU k největší optimistům v hodnocení situace v zemi

Češi patří z hlediska hodnocení situace ve své zemi k nejpozitivněji naladěným obyvatelům Evropské unie. Ekonomickou situaci Česka považuje za dobrou 71 procent jeho občanů, celoevropský průměr je 47 procent. Vyplynulo to z loňského průzkumu Eurobarometr, který mapuje postoje Čechů k otázkám souvisejícím s EU. Národní zprávu z průzkumu v úterý zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR.

Kladné vnímání ekonomické situace Česka jeho občany se meziročně zvýšilo o dva procentní body. Stejně přibylo i pozitivních hodnocení zaměstnanosti v ČR. S 80 procenty kladných hlasů tak Češi v tomto hodnocení skončili na třetím místě za Dánskem a Nizozemskem. Celoevropský průměr je 43 procent. V roce 2016 stav zaměstnanosti v ČR považovalo za dobrý 60 procent lidí, uvádí pro porovnání národní zpráva.

Podle Eurobarometru se proti roku 2018 mezi Čechy zvýšila i důvěra v EU, přesto zůstává se 39 procenty na páté nejnižší hodnotě ze všech zkoumaných zemí. V roce 2018 činila 32 procent a před pěti lety, od kdy se důvěra Čechů v EU zvyšuje, 27 procent. Spolu s důvěrou v unii roste mezi Čechy i důvěra v národní instituce a vládu.

Za nejlepší, co EU přinesla, Češi považují volný pohyb, mír, výměnný studijní program Erasmus a ekonomickou sílu unie. V negativním významu si Češi s unií spojují hlavně byrokracii, plýtvání penězi a nedostatečnou kontrolu hranic.

Při dotazu, na co by měla unie vynakládat peníze, obyvatelé ČR na prvním místě uvedli zaměstnanost a sociální věci. Tuto variantu podpořilo 42 procent dotázaných. Následovala obrana a bezpečnost s 40 procenty souhlasných stanovisek a ochrana životního prostředí a klimatu s 34procentní podporou. O potřebnosti investic do ochrany životního prostředí bylo meziročně přesvědčeno o sedm bodů více Čechů. Podle průzkumu to byl prakticky jediný atribut, který proti předchozímu roku získal na důležitosti, ostatní oblasti na ní spíše ubraly.

Průzkum se uskutečnil loni mezi 14. a 29. listopadem a zúčastnilo se ho 1013 lidí starších 15 let. Průměr EU zahrnuje i postoje obyvatel Spojeného království, které tehdy bylo ještě členem unie. Většina ukazatelů je tak srovnávána s průměrem pro 28 evropských zemí.

Související