Které knihy máte na nočním stolku?

Nemám u postele noční stolek, ale celý stůl. Zmínila bych třeba monografii Petra Hrušky Daleko do ničeho: Básník Ivan Wernisch, což je cesta životem i dílem tohoto básníka, který má tolik tváří, že dodnes některé zůstaly neobjeveny.

Knihu Magorova oáza si zase čtu, protože se mi stýská po časech, kdy jsme chodívali do hospody Na Neklance, kde Petr Bohuňovský organizoval undergroundové večery.

A hlavně tu mám Bibli, knihu knih. Čtu ji léta skoro denně a s tím asi souvisí můj zápal převyprávět dětem biblické příběhy bez zbytečných zkratek.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Už na střední jsem si oblíbila autory, které jsme měli načíst k maturitě z angličtiny − tedy od Twaina a Stevensona přes Hemingwaye, Salingera po Huxleyho, Joyce, Irvinga.

Zvláštní dveře mi ale otevřeli básníci beat generation, z nichž nejvíc jsem poznala Lawrence Ferlinghettiho. Loni oslavil sté narozeniny a já právě dočetla jeho poslední sbírku Výlevy, nářky, smích. Hodně lidí tu dosud nezapomnělo na beatnikovu pražskou návštěvu před 22 lety, kdy ho zastavovali na ulici a recitovali mu jeho básně zpaměti.

Co jste ráda četla, když jste byla malá holka?

Stále dokola mi museli číst Kytici a já při tom hrůzou drkotala zuby… Táta mi později kupoval foglarovky, mayovky a verneovky. Určitě mě ovlivnily Rychlé šípy.

Kterou knihu v tomhle životě ještě určitě musíte přečíst?

Dočítám, co mi kdysi zapomněli dát. Teď ve skvělém Císařově překladu z roku 1931 Alenku v říši divů. Chystám se na Musilova Muže bez vlastností. A občas si s chutí přečtu starého dobrého Stendhala.

Se kterým autorem byste ráda zašla na sklenku vína?

To mám v popisu práce − s autory na sklenku chodíváme, vymýšlíme zápletky a končívá to někdy i k ránu. Naposledy jsme řešili s Petrem Stančíkem, jak jezevec Chrujda zlikviduje kůrovce v lese Habřinci. S Petrem chodí rád každý − je úžasný vypravěč. Vůbec nepoznáte, co všechno si vymyslel, navíc se hrozně nasmějete.

A se kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let, případně ztroskotat na pustém ostrově?

Asi bych chtěla pokračovat v rozhovoru s Ferlinghettim, protože on už v roce 1998 mluvil o věcech, o nichž jsme neměli potuchy − o metle globalizace, o novém stěhování národů. A kdyby na ostrově mělo být hodně veselo, tak s básníkem Odilem Stradickým.

Co čte nakladatelka Iva Pecháčková
Co čte nakladatelka Iva Pecháčková
Foto: archiv nakladatelství