Na ministerstvu práce se kvůli nákaze novým typem koronaviru každý druhý den schází krizový štáb. Ve středu se zabýval ochranou zaměstnanců a ekonomiky, zjednodušením čerpání ošetřovného pro rodiče, kteří kvůli zavřeným školám musí zůstat s dětmi doma.

V řádech dnů je vláda schopná schválit speciální program, kdy by firmám kompenzovala mzdové ztráty u zaměstnanců, kteří kvůli koronaviru nemohou pracovat. "Došlo by k tomu, že by stát kompenzoval firmám mzdové náklady, poskytoval příspěvky na mzdy v různé výši a to vyplácení by probíhalo přes úřady práce. V tuto chvíli se pohybujeme v řádu cca 19 miliard korun na příštích šest měsíců," řekla v rozhovoru pro HN ministryně sociálních věcí Jana Maláčová.

Vláda se však chce věnovat také živnostníkům, již například nemají nárok na ošetřovné za děti, které nemohou chodit do školy. "Zejména malí živnostníci by mohli patřit mezi tu nejohroženější, nejvíce postiženou skupinu obyvatel. Zítra budeme také jednat o tom, jak ještě například ulevit živnostníkům odkladem přehledu příjmů a výdajů OSVČ o tři měsíce," říká dále ministryně.

Co můžete říct k programu na ochranu zaměstnanosti. Co všechno tam může být a v jaké je to fázi?

Ministerstvo práce a sociálních věcí ten program připravuje již dva týdny. V momentě, kdy se k nám dostaly první zprávy, jsme chtěli být připraveni na podobnou situaci. Výhoda toho programu je, že dokáže reagovat na všechny čtyři scénáře, které jsem už popsala. My máme v tuhle chvíli v zákoně o zaměstnanosti také možnost kurzarbeitu, ale ta řeší jenom ten poslední scénář, omezení poptávky, my chceme být připraveni i na všechny ty tři další scénáře. Máme propočítané různé varianty a já si myslím, že v pondělí, kdy zasedá tripartita, už bychom měli mít jasné obrysy programu. Je to věc politického jednání zejména ve čtvrtek a v pátek.

Můžete tedy k tomu říct něco konkrétního?

Je to věc, která má reagovat na to, aby lidé, kteří pracují a kvůli této mimořádné situaci u nich dojde k výpadku příjmů, jenž nezavinili, dostali finanční podporu státu. Je to věc, která by mohla jít nařízením vlády, to znamená, že velmi flexibilně na rozdíl od legislativního procesu. Program reaguje na všechny čtyři scénáře. Zaprvé přímé nařízení karantény, zadruhé nemožnost přidělovat práci, protože člověk, který ji přiděluje, je v karanténě, zatřetí výpadek subdodávek, čtvrté je obecné ochromení poptávky v ekonomice. My budeme tímto programem, pokud bude schválen, schopni reagovat na tuto situaci a zajistit, aby nedošlo k prudkému poklesu zaměstnanosti a vůbec k poklesu ekonomického výkonu.

Co by to znamenalo? Že by stát kompenzoval mzdy zaměstnancům nebo dotoval firmy, které se dostaly do problémů?

Došlo by k tomu, že by stát kompenzoval firmám mzdové náklady, poskytoval příspěvky na mzdy v různé výši a to vyplácení by probíhalo přes úřady práce. Pokud by vláda takový program schválila, což by mohlo být okamžitě, bavíme se v řádu dnů, tak by pak úřady práce byly schopny zajistit to, že firmy budou mít na mzdy a lidé budou mít příjem. 

Říkala jste, že u tohoto propočty máte. Můžete je nastínit?

Jedná se o návrh dle aktuální situace. V tuto chvíli se pohybujeme v řádu cca 19 miliard korun na příštích šest měsíců. Rozhodovat se bude v několika málo příštích dnech. My jsme s tím programem seznámili sociální partnery i ministerstvo průmyslu a obchodu, těm se to velmi líbilo. Prevence je vždy levnější než napravování škod.

Myslí ten balíček opatření i na živnostníky?

Chtěli bychom pomoci také živnostníkům, protože ti jsou ve specifické situaci. Budou do toho zahrnuti. Zejména malí živnostníci by mohli patřit mezi tu nejohroženější, nejvíce postiženou skupinu obyvatel. Zítra budeme jednat také o tom, jak ještě například ulevit živnostníkům odkladem přehledu příjmů a výdajů OSVČ o tři měsíce.

Mají živnostníci nárok na ošetřovné?

Nemají na něj nárok, protože jsou sami sobě zaměstnavatelem. Na nemocenskou mají nárok pouze v případě, že si odvádí na nemocenské pojištění.

Takže i proto na ně chcete myslet v tom balíčku.

Přesně tak, protože mají velmi flexibilní pracovní nabídky, protože mohou přijít o práci ze dne na den a není tam žádná ochrana jako u zaměstnanců. My si tu velmi prekérní situaci živnostníků uvědomujeme a chtěli bychom mířit i na ně. To znamená, že to jsou obě skupiny obyvatel, jak zaměstnanci, tak živnostníci. A celkově to má sloužit k ochraně ekonomiky. 

Do jaké míry může stát vůbec kompenzovat mzdy? Asi se nebavíme o sto procentech.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru