Vláda v pondělí opětovně prodloužila omezení volného pohybu po celé České republice, které je jedním z opatření proti šíření nového typu koronaviru v zemi do 11. dubna do 06:00. Opatření platí od 16. března, vláda ho naposledy prodloužila do středy 1. dubna. Rozšířila ho tehdy rovněž o ustanovení, podle kterého nemají lidé na veřejně dostupných místech tvořit skupinky a být nejvíce ve dvou. 

Do 11. dubna také zůstanou uzavřené maloobchody. Zákaz se netýká například prodejen potravin, lékáren, drogerií, prodejen výpočetní techniky, malých domácích zvířat a potřeb pro ně, novin a časopisů, zahrádkářství, květinářství nebo prodeje zdravotnických prostředků.

Před 11. dubnem neotevřou ani restaurace, zákaz se ale netýká například výdeje jídla okénkem nebo prodeje s sebou bez vstupu do provozovny. Omezení neplatí také pro provozovny, jež neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo vězeňských zařízení.

Opatření omezující volný pohyb se nevztahuje například na cesty do zaměstnání, na nezbytné cesty za rodinou nebo osobami blízkými, cesty k obstarávání základních životních potřeb, do zdravotnických zařízení, dobrovolnickou či sousedskou výpomoc, na pobyty v přírodě nebo parcích a pro účast na pohřbech.

Vláda měla v pondělí jednat také o podpoře pro živnostníky a kurzarbeitu. Toto jednání nakonec podle premiéra Andreje Babiše odložila na zítřek.

Lidé vracející se do Česka budou muset do karantény

Vláda dále schválila, že do povinné dvoutýdenní karantény bude muset s výjimkami každý, kdo se vrátí do České republiky. Dosud se povinnost karantény týkala pouze lidí vracejících se z rizikových destinací, na kterém je 19 zemí, mimo jiné USA, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Francie, Austrálie nebo Velká Británie. Výjimku budou tvořit takzvaní pendleři a lidé, kteří pracují v Německu a Rakousku ve zdravotnictví a sociálních službách a záchranáři.

Pokrývku nosu a úst nově nebudou při vycházení muset mít děti do dvou let a řidiči, kteří jsou v motorovém vozidle sami, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Dalším z pondělních rozhodnutí vlády bylo, že zálohy na silniční daň splatné v dubnu a v červenci bude možné uhradit až do 15. října. Sankce za zpožděné platby totiž ministerstvo financí plošně promine. 

MF opatřením rozšířilo tzv. liberační balíček, který již například plošně promíjí pokuty za pozdní odevzdání daňového přiznání, což prodloužilo lhůtu z 1. dubna do 1. července. Dále MF prominulo červnové zálohy na daň z příjmů u fyzických i právnických osob nebo pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo za její pozdní úhradu.

Hamáček střídá Prymulu

Vláda v pondělí také schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Prymula se nadále bude věnovat projektu tzv. chytré karantény. Už dopoledne plánovaný krok kvitovala opozice, podle které měl ministr z titulu své funkce řídit štáb už od jeho ustavení. 

Hamáček se dosud věnoval především nákupům a distribuci ochranných prostředků. Řídil krizový štáb ministerstva vnitra.

Vláda o aktivaci Ústředního krizového štábu rozhodla 16. března. Hamáček podle svých dřívějších vyjádření aktivaci štábu Babišovi několikrát navrhoval už v předešlých dnech. Štáb podle statutu po vyhlášení krizové situace, mezi které se řadí i současný nouzový stav, připravuje návrhy řešení. Jeho předseda je předkládá Bezpečnostní radě státu, v případě nutnosti vládě. Statut štábu vláda před jeho aktivací změnila.

Takzvaná chytrá karanténa se začíná testovat na jižní Moravě. K vyhledání a izolaci lidí nakažených novým koronavirem poslouží hygienikům údaje od mobilních operátorů a bank. 

Do akce se zapojí také armáda, ta vytvoří mobilní týmy odebírající vzorky od lidí, kteří se dostali do kontaktu s nakaženým. V praxi to bude vypadat tak, že každý pozitivně testovaný bude požádán o tzv. informovaný souhlas, aby byl ve spolupráci s mobilními operátory  a vydavateli bankovních karet "zrekonstruován" jeho pohyb v uplynulých pěti dnech. Ve spolupráci s nakaženým pak budou vytipováni lidé s nimiž přišel do styku. "Budou označeni za takzvané žluté osoby a do několika hodin přijede odběrový tým," vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví a dřívější předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Pokud lidé mají auto, mohou na odběr přijet sami. V případě pozitivního výsledku testu bude infikovanému nařízena běžná karanténa. Negativně testovaní lidé se budou moci vrátit k běžnému životu.

Pokud se projekt osvědčí v praxi, po Velikonocích bude rozšířen i do dalších regionů a postupně bude chytrá karanténa uplatňována celostátně a mohla by z velké části naradit plošná restriktivní omezení komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku.

Podle Prymuly by tento týden měla naběhnout hlavní kapacita pracovišť pro testování na nový typ koronaviru, aby se Česká republika přiblížila 10 tisícům vzorkům denně. Podle Babiše jsou ambice provádět denně až 20 tisíc testů.

Počet lidí vyléčených z nemoci COVID-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku na 25. Vzrostl ale také počet zemřelých nakažených koronavirem, a to na 23. V pondělí před 09:00 ministerstvo zdravotnictví uvádělo na svém webu 11 vyléčených a 17 úmrtí. Všichni zemřelí byli podle Vojtěcha lidé trpící dalšími chorobami nebo lidé ve vyšším věku.

Nárůst počtu případů COVID-19 v Česku zatím dál zpomaluje, během pondělí jich přibylo 184 na celkových 3001. V neděli činil denní nárůst 160 případů, v sobotu 262, v pátek dokonce 373. V posledních dnech ale klesá také počet provedených testů na koronavirus. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví

Mezi oběti nemoci v neděli přibyla seniorka z domova důchodců v Břevnici u Havlíčkova Brodu, kde se nakazilo 20 z 22 klientů a devět pracovníků. S nemocí Covid-19 zemřela také zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice, která se tak zřejmě stala první obětí nemoci Covid-19 mezi zdravotníky. 

Bezprostředním medicínským důvodem úmrtí zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice nebyl podle informací webu Seznam Zprávy koronavirus. Sestra se měla nakazit od pacienta, kterému je podáván experimentální lék remdesivir.

USA očekávají až 200 000 mrtvých

New Yorku do týdne dojdou zásoby těch nejkritičtějších zdravotnických pomůcek, včetně ventilátorů. Upozornil na to v pondělí starosta velkoměsta Bill de Blasio. "Tady v New Yorku si připadáte jak za války," řekl de Blasio americké televizi CNN. Stát New York je nyní nejvíce postiženým regionem v USA. Tamní guvernér Andrew Cuomo v pondělí oznámil 237 nových úmrtí na nákazu koronavirem, počet obětí v oblasti tak vzrostl na 965. Počet nakažených za uplynulý den stoupl o 7195 na 59 513.

Koronavirus by mohl ve Spojených státech zabít 100 až 200 tisíc lidí, varoval hlavní vládní expert na infekční onemocnění Anthony Fauci, který je v koronavirovém krizovém týmu. Jak Fauci řekl v rozhovoru se CNN, nakažených by pak mohly být miliony. Dodal nicméně, že jde jen o možnou předpověď, budoucí vývoj se totiž vzhledem k neustále se měnícím okolnostem dá jen těžce předvídat.

Ve světě mají nyní nejvíce potvrzených případů koronaviru Spojené státy, počet nakažených Američanů překročil 160 tisíc a na 3000 lidí v USA na nákazu zemřelo. Nejvíce obětí nemoci Covid-19 má Itálie, kde počet mrtvých přesáhl hranici 10 tisíc a počet infikovaných se blíží 100 tisíc. Třetí nejvyšší počet nakažených, téměř 85 000, zaznamenalo Španělsko, což je již více než v Číně, odkud se nový typ koronaviru rozšířil. Počet obětí ve Španělsku vzrostl během pondělí na 7340.

Hospodářské dopady šíření koronaviru by mohly ve Spojených státech vést k zániku 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by tak mohla překročit 32 procent. Vyplývá to podle pondělní zprávy serveru televize CNBC z odhadů pobočky americké centrální banky (Fed) v St. Louis.