V době pandemie koronaviru lidé hledají aktuální informace, a tak i většina českých médií zaznamenává zvýšený zájem čtenářů, diváků a posluchačů. Rekordní sledovanost hlásí například Česká televize a jsou to právě veřejnoprávní média v čele s Českým rozhlasem, kterým momentálně lidé nejvíc důvěřují. Vyplývá to z průzkumu Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, provedeného na reprezentativním vzorku 3251 respondentů.

Český rozhlas je zcela nebo docela důvěryhodný pro 56,8 procenta respondentů, Česká televize pro 56,6 procenta. Následuje Česká tisková kancelář, které věří 43,3 procenta respondentů. Neutrálně se k těmto médiím staví dalších v průměru asi 25 procent lidí.

"Ukazuje se, že média veřejné služby byla pro českou populaci zdaleka nejdůvěryhodnější, a proto by měla být chápána jako dobrý komunikační kanál i pro krizovou situaci po vyhlášení výjimečného stavu," uvedl šéf katedry Jakub Macek pro server iRozhlas.cz.

Po třech veřejnoprávních médiích mají největší důvěru lidí Hospodářské noviny a jejich on-line verze iHNed.cz. Věří jim 39,5 procenta lidí.

V žebříčku následují Rádio Impuls, TV Prima, Frekvence 1, Mladá fronta Dnes a její on-line mutace iDnes.cz, server Seznam Zprávy a další média.

U některých médií procentuální výsledky výrazně ovlivnila skutečnost, že je respondenti neznali. Otázka v dotazníku totiž zněla: "Znáte následující média? A pokud ano, za jak důvěryhodná je považujete?" Nadpoloviční většina respondentů ve výzkumu například neznala Deník N nebo Euro.cz, více než dvě třetiny neznalo Deník Referendum.

Celkové výsledky podle Macka ukazují, že česká média si u svých diváků, čtenářů a posluchačů nevedou vůbec špatně. Explicitní nedůvěra převládá jen u menšiny doptávaných médií. U většiny převládá neutrální postoj. Tradičně nejhůře jsou hodnocena média bulvární, což však neznamená, že je lidé nečtou či nesledují.

Výzkumníci sbírali data od prosince 2019 do února 2020, tedy před příchodem pandemie nového typu koronaviru do Česka. Výzkum je postaven na odpovědích 3251 respondentů a vzorek byl konstruován jako průřez různými skupinami české společnosti.

Související
Související