Recyklovatelný polyester byl v 90. letech minulého století představen jako hlavní součást fleecových textilních výrobků. Při výrobě sportovního oblečení se hojně využívá i dnes, kdy stoupá obliba textilních materiálů vyrobených z recyklovaných plastů, PET lahví a syntetických tkanin. Jedná se o postup, který šetří přírodu a částečně pomáhá řešit současný problém nadbytku plastů. Produkty vypadají pěkně, podporují myšlenku cirkulární ekonomiky a na první pohled ani nepoznáte, že se nejedná o produkt z běžných konvenčních materiálů. Plastová móda má svá zjevná pozitiva, ať už jde o odolnost vůči nepřízni počasí, či o snadné čištění. Nevýhody se naopak pojí s pohodlím nebo prodyšností materiálu.

Plastový batoh, který nevypadá plastově

Recyklovatelný polyester se ovšem nevyužívá pouze při výrobě oblečení, jako jsou trička, košile, spodní prádlo nebo lehké outdoorové bundy a kalhoty. Vyrábí se z něho také batohy, části bot nebo náplně do spacáků. Jeho velkou výhodou je, že umožňuje opakované využití už jednou zpracované suroviny. "Získává se procesem, který promění odpadní produkty v nové surové materiály, z nichž lze vytvářet nové tkaniny," vysvětluje Jiří Mašek, controlling manager společnosti Arctic Fox, která je prodejcem švédské značky Fjällräven. Ta nabízí třeba verzi ikonického batohu Kånken − Re-Kånken, jehož tkaninu z více než 95 procent tvoří právě recyklovatelný polyester. "Každý Re-Kånken je vyroben z jedenácti PET lahví, devíti PET lahví u verze Mini, a vývojáři pečlivě kontrolují, zda byly lahve opravdu použité a zda pocházejí z recyklačních center," informuje Mašek.

Podobné je to i u bot, jejichž části mohou být z recyklovaného plastu. Vyrábí je například firma Vivobarefoot, která roku 2015 vyvinula dokonce vlastní materiály Eco-Canvas a Eco-Suede, z nichž každý využívá 50 procent recyklovaných PET lahví. "Plast přinesl skvělou alternativu ke kůži a zároveň jsme zachovali trvanlivost a výkonnost materiálu," popisuje majitel obchodu Vivobarefoot Concept Store v Hradci Králové Jiří Hromádko. Značka nabízí i celou řadu veganské obuvi, která je od roku 2018 tvořena recyklovanými plastovými vlákny z více než 50 procent.

Proč se obuvi říká "veganská", když se nejí?

◼ Veganství dnes přesahuje hranice stravy a představuje celkový přístup k životu vyznačující se šetrným chováním k přírodě a všem jejím členům. Veganská obuv je tedy taková, která jednak neobsahuje žádné živočišné složky, například kůži, jednak pochází výhradně z materiálů, jejichž výroba a produkce jsou v souladu s ochranou životního prostředí – nedochází kvůli nim k utrpení lidí, zvířat ani přírody jako celku.
◼ Produkci obuvi bez použití živočišných surovin se věnuje už řada výrobců, mezi nimi i známé světové značky. Například německá firma nat-2 z Mnichova, dnes jedna z nejluxusnějších značek obuvi, vynalezla a vytvořila jako první na světě tenisky s vnější vrstvou vyrobenou z přírodní obnovitelné suroviny – ze dřeva. Další společnost Vivobarefoot z Velké Británie přináší na trh obuv, která je vyrobena z rozložitelného materiálu z mořských řas. A v neposlední řadě jako veganské alternativy ke kůži získávají oblibu materiály vyrobené z ananasových nebo eukalyptových listů. Ty mohou být použity v řadě produktů, jako jsou obuv, tašky nebo batohy.

Od PET lahve k botě ale vede dlouhá cesta. Jak se vůbec stane, že se něco tak tvrdého a nepoddajného přemění v příjemný a nositelný materiál, který dá vzniknout estetické botě? "Lahve se omyjí a odstraníme štítky. Plast se následně rozdrtí a přemění na granule, které se roztaví a protahují přes válce do dlouhých vláken," vysvětluje Hromádko. Tato vlákna se potom upravují do tvárné, odolné příze, která může být tkaná, aby vytvořila funkční pracovní materiál ideální pro výrobu obuvi.

Jediným odrazujícím faktorem může být poněkud vyšší cena. "Je ale potřeba si uvědomit, čím vším musí výrobní proces zpracování projít, než se z vyhozené PET lahve stane odolná příze, která se může následně tkát," vysvětluje Jiří Hromádko. V případě obuvi Vivobarefoot Concept Store je navíc nutno připočíst patentované zpracování podrážek a jejich mechanickou odolnost při tloušťce pouhých tří milimetrů.

Kabelky z plastových fólií

Z plastů se dá i plést. Tím se zabývá český projekt Linda Recykabelky, pro který v Mexiku pletou muži i ženy designové kabelky z recyklované plastové fólie. Ta běžně slouží jako podkladový materiál při sušení typického mexického pamlsku − ovocných tyčinek z tamarindu (luskovitých plodů sladkokyselé chuti). Fólie, která slouží jen několik hodin a poté by byla bez užitku vyhozena, dává vzniknout stylovým kabelkám jakékoliv barvy.

Ručně pletené kabelky se vyrábí ze stoprocentně recyklovaného plastu a jejich prodej podporuje nejen znovuvyužití jinak odpadového materiálu, ale také místní řemeslníky. Polyetylen o nízké hustotě, ze kterého jsou kabelky Linda pleteny, vypadá před recyklací jako pevnější igelit. Ten je nejprve třeba vyprat (protože je od tyčinek ulepený) a rozemlít na jemnou drť. "Ta se promíchá s požadovaným pigmentem a nasype se do tavicí pícky. Z té už vychází ve formě tenké pásky, která se ochlazuje ve vodní lázni, aby ztuhla. Smotá se do klubíček a putuje ke zručným rukám řemeslníků, kteří z ní upletou originální kabelku," popisuje zdlouhavý proces výroby Růžena Lišková, jednatelka projektu. Hodnota výrobku ovšem v tomto případě nestoupá recyklací, která není technologicky, finančně ani časově příliš náročná, ale spíše následným ručním pletením. Díky němu je každá kabelka opravdovým originálem.

Syntetická vlákna pocházející z recyklovaného plastu splňují požadavky na elastičnost, rychleschnoucí vlastnosti a odolnost.
Syntetická vlákna pocházející z recyklovaného plastu splňují požadavky na elastičnost, rychleschnoucí vlastnosti a odolnost.
Foto: SegraSegra

Oblečení, které má duši

Eliška a Dáša Mertovy začaly s recyklací různých materiálů už před osmi lety. Nejprve to byly duše z kol, později přibyly i autoplachty z PVC. "Hledaly jsme nový materiál, který by se dal zakomponovat jak do oblečení, tak do doplňků, a narazily jsme na tyto dva," vysvětluje Eliška Mertová. A tak vznikla časem nová značka − SegraSegra. Odpad pro vlastní výrobu shání u konkrétních výrobců nebo spotřebitelů, kteří tento zbytkový materiál už nevyužijí. "Našla jsem si pár firem, které šijí autoplachty na míru a zbývají jim odřezky, pro které si mohu jezdit. Firmy nám také dávají použité reklamní bannery, které by se jinak vyhodily," popisuje Eliška.

Jelikož je PVC technický materiál, tak i práce z něj je jiná než u běžných textilií. Díky pevnosti a nepoddajnosti se skvěle hodí pro výrobu doplňků, které potřebují mít vyšší odolnost proti oděru při užívání, případně i proti vodě. Z PVC tak sestry vyrábějí designové doplňky, které nevyžadují tak kreativní a složité zpracování. Kvůli jeho tuhosti by to nebylo možné. Oblečení z něj by bylo nepraktické, protože by se na těle chovalo nepoddajně. "PVC používáme hlavně na peněženky, které mají pravoúhlé tvary, takže jde spíše o konstrukční zpracování," vysvětluje Eliška. Vyšší cena značky SegraSegra je kompenzací za hodiny času strávené při hledání, navrhování, výrobě a prodeji módních kousků.

Abraka dává plastu druhou šanci

Lokální výrobu a ekologickou módu podporuje i slovenská značka Abraka. Dává druhou šanci plastu a mění ho ve vstupní surovinu pro vytváření módního oblečení, které je šetrné k přírodě. Syntetická vlákna pocházející z recyklovaného plastu splňují požadavky společnosti na elastičnost, rychleschnoucí vlastnosti a odolnost. Do Abraky se dostávají přes partnerské organizace Seaqual a Econyl. Ty spolupracují s dalšími nevládními organizacemi, úřady a dobrovolníky, kteří se podílejí na čištění moří a oceánů zamořených plastovým odpadem − v současnosti konkrétně Středozemního moře a Atlantiku.

Materiály, s nimiž značka pracuje, jsou dvojího typu − jedním je recyklovaný polyester, druhým recyklovaný polyamid. První jmenovaný pochází z recyklovaných PET lahví a plastového odpadu z moří. "Pro dosažení vysoké kvality syntetického vlákna se používá 90 procent recyklovaných PET lahví a přibližně 10 procent ostatního plastového odpadu," informuje Ivan Sedlák, jednatel a spoluzakladatel Abraky. Druhý materiál pochází ze starých rybářských sítí, koberců a odřezků látek z výroby. "Je zarážející, že téměř polovinu plastových odpadů v mořích tvoří právě staré rybářské sítě," dodává Sedlák.

Z recyklovaného nylonu vyrobeného z plastového odpadu získaného z oceánů, tedy z použitých rybářských sítí a textilních zbytků, přitom od loňského roku vyrábí své batohy i italská módní značka Prada. Řada Re-Nylon obsahuje tašku okolo pasu, tašky přes rameno a batohy. Součástí kolekce je také legendární nylonový batůžek Prada, který značka uvedla na trh už v roce 1984.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Moderní plasty.