Na českých soudech leží desítky žalob na vyhlášení nouzového stavu či následná rozhodnutí vlády a ministerstva zdravotnictví, které výrazně omezily život v Česku. Další desítky trestních oznámení v souvislosti s vládními nařízeními pak registrují státní zastupitelství.

Je přitom pravděpodobné, že dřív než soudy žaloby projednají, žádné z napadených opatření nebude platit. Tomu nasvědčují i nejnovější prohlášení premiéra Andreje Babiše, který očekává, že po Velikonocích se bude život v Česku zase uvolňovat. "Než spory pravomocně skončí, budou zmíněné zákazy či omezení zrušeny a nebude se oč soudit," konstatuje advokát Tomáš Sokol.

To je i osud první – a jediné – žaloby, kterou již české soudy projednaly. Minulý týden Městský soud v Praze odmítl žalobu partnerské dvojice z Rakovnicka, která čekala na přelomu března a dubna narození potomka. Dvojice protestovala proti tomu, že ministerstvo zdravotnictví zakázalo přítomnost otců při porodu. "Soudem bylo zjištěno, že napadené opatření obecné povahy bylo zrušeno samotným odpůrcem," konstatoval v rozhodnutí senát Městského soudu v Praze a řízení tak zastavil. Zákaz přítomnosti otců u porodů přitom platí dál, ministerstvo totiž původní nařízení nahradilo novým, komplexnějším.

Na nouzový stav i zákaz pendlerů

Městský soud v Praze eviduje dalších dvanáct podaných žalob. "O zbylých ještě nebylo rozhodnuto," uvedla mluvčí soudu Markéta Puci. Právě kvůli tomu, že v Praze sídlí ústřední orgány včetně ministerstva zdravotnictví, by měly všechny tyto žaloby mířit ke zdejšímu soudu.

Nejvíc žalob nyní směřuje proti opatření ministerstva zdravotnictví, které omezuje volný pohyb osob mimo nezbytně nutných cest například do práce či na nákup. Další žaloby jsou například proti opatření, které brání vycestovat do zahraničí, a to i pendlerům.

Jako první se hlasitě ozvali advokáti Vendula a David Záhumenští.

Ti tvrdí, že při vyhlášení nouzového stavu premiér Andrej Babiš a jeho vláda nepostupovali v souladu s ústavou. A žádají, aby soud vyhlášený nouzový stav zrušil. Nejvíc jim vadilo, že Andrej Babiš nesvolal Ústřední krizový štáb a nepostupoval od počátku podle schváleného pandemického plánu.

Právník Ondřej Dostál, specializující se na zdravotnické právo, zase napadá chaotičnost rozhodnutí vlády, kdy do začátku března neudělala žádné opatření, aby pak v rychlém sledu začala zakazovat shromažďování lidí a nařizovat zákazy vycházení s výjimkami. A následně původní opatření vlády rušila a nahrazovala je podobnými opatřeními ze strany ministerstva zdravotnictví.

"Toto střídání nečinnosti a horečné aktivity hraničící s panikou neodpovídá žádné z vědecky uznaných strategií reakce na epidemii," uvádí v žalobě.

Dostál pro HN vysvětlil, že si nemyslí, že by vláda nesměla zasahovat lidem do práv a nemohla během vývoje pandemie upravovat svá jednotlivá opatření.

"Ale nejde to dělat chaoticky, kdy důchodcům třikrát změním dobu, kdy mohou jít do krámu," upozornil. Pokud by mu soud dal za pravdu, vláda by měla opatření vydat znovu a správně. Podnikatelům by pak také náležela podle něj například náhrada škody z nesprávného úředního postupu.

Žaloby řeší i Ústavní soud

Zhruba desítka žalob na zrušení vládních opatření ovšem přišla i na Ústavní soud. První již v pátek 13. března, tedy den po vyhlášení nouzového stavu. Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové všechny podaly fyzické osoby. I zde je přitom velmi nepravděpodobné, že by soud některou z nich stihl projednat a vyhlásit rozhodnutí dříve, než nouzový stav respektive vyhlášená rozhodnutí skončí.

Všechny totiž budou projednávány v celém plénu a na rozhodnutí čekají více než tři desítky starších stížností. "Jednání pléna jsou neveřejná. Nebudeme dopředu avizovat, kdy se budou projednávat," řekla Sedláčková.

Jednání pléna jsou navíc vícefázová. Poté, co se plénum sejde a dohodne, soudce zpravodaj rozhodnutí sepíše. Ostatní soudci jej následně odsouhlasí a případně napíší vlastní odlišné – takzvaně disentní – stanovisko. Teprve potom soud celé rozhodnutí včetně disentních stanovisek zveřejní. "V drtivé většině podali stěžovatelé návrh na přednostní projednání. Ale závisí jen na soudci zpravodaji, zda tomu vyhoví a předřadí případ před jiné věci," podotkla mluvčí.

Stav krize opravdu byl

Oslovení právníci se shodují, že žaloby na samotné vyhlášení nouzového stavu nemají prakticky šanci na úspěch. A to proto, že stav krize opravdu nastal. "Fundamentální útoky na nouzový stav velkou šanci nemají. Šanci ale budou mít žaloby na náhradu škody, pokud se bude argumentovat tím, že ta následná opatření špatně vyhlásili," uvedl Sokol.

"Ten nouzový stav má vláda pravomoc vyhlásit a omezení práv nastává až na základě dalších opatření, proti kterým je možné se bránit. V současné době většina těch mimořádných opatření jsou opatření ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. O nich je jasné, že jsou to opatření obecné povahy a je možné je napadnout správní žalobou," říká ústavní právník Jan Wintr.

Podle něj by přitom neměl zcela platit princip, že nejde žalovat rozhodnutí, které vydávající úřad mezitím sám zrušil. "Existuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který říká, že když nové opatření je obsahově velmi podobné tomu, které bylo zrušeno, tak se dá v řízení pokračovat. Není totiž možné se takovým jednoduchým trikem vyhnout soudní kontrole," konstatuje.

Související

Klička se zákonem

Podle Wintra i Sokola je důležité, aby soudy proběhly do konce i kvůli možné náhradě škody. Jedním z klíčových okamžiků bylo to, že vláda 23. března všechna omezení, která vydala podle zákona o krizovém řízení, zrušila a odsouhlasila totožná opatření, která ovšem vydalo ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Zákon o krizovém řízení totiž jednoznačně říká, že za škody, které vznikly v souvislosti s uplatněním tohoto zákona, náleží odškodné. Naopak zákon o ochraně veřejného zdraví žádné ustanovení o náhradě škody neobsahuje. Wintr přitom poukazuje na to, že vláda se tím, že nahrazení vládních zákazů výnosy ministerstva zdravotnictví mělo ztížit možnost požadovat náhradu škody, ani netajila.

Pokud totiž soudy nakonec rozhodnou, že vydaná rozhodnutí byla nezákonná, otvírá se možnost jednodušeji žalovat náhradu škody.

"Pokud někdo prokáže, že mu vznikla škoda nezákonným rozhodnutím, má nárok na její náhradu a nemusí se řešit, zda to bylo opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo podle krizového zákona," poukazuje Wintr. Právě na tom, jaký vliv na náhradu škody má to, který úřad rozhodnutí vydal, se právníci neshodnou. A odpověď by tak zřejmě dlouho hledaly i soudy.

Nejde chtít vše, o co jsem přišel

Jak ale právníci upozorňují, případné dopočítávání škod bude složité a nejde jednoduše požadovat náhradu veškerých příjmů. "Vždy se to musí porovnávat s tím, jaká situace by tady byla, kdyby to opatření nebylo zavedeno. Kdyby vláda ten zákaz nevydala a řádila pandemie, tak by ten podnikatel měl sice otevřeno, ale stejně by mu tam skoro nikdo nechodil. Od toho je třeba počítat tu škodu, vláda za tu pandemii nemůže," upozorňuje Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a současně člen Legislativní rady vlády.

Soudy podle Bezoušky budou muset řešit řadu dalších složitých otázek. "Třeba když někdo přeruší výrobu, protože zavřeli jeho odběratelům odbytiště. Může i tento žádat o náhradu škody, je to také v přímé souvislosti? To už budou složité právní otázky," poukazuje.

Padají i trestní oznámení

Kvůli postupu vlády v krizi ale padla i řada trestních oznámení. "Do současné chvíle jsme obdrželi pět podání formulovaných jako trestní oznámení v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem a vládními opatřeními," potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Úřad podle něj podání posuzuje a vyhodnocuje standardním způsobem. "Než bude o jednotlivých podáních rozhodnuto, nelze předjímat další postup," řekl.

Nejméně dvanáct podání pak obdrželo Městské státní zastupitelství v Praze. "Jedná se o širší škálu jednání, která podle podavatelů mohou naplňovat skutkové podstaty různých trestných činů. Například se jedná o trestné činy šíření nakažlivé lidské nemoci, šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, šíření poplašné zprávy, zneužití pravomoci úřední osoby, pomluvy," uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. I podle něj zatím podání vyhodnocují.

"Trestní oznámení jsou nesmyslná, pokud nepůjde o lidi, kteří budou evidentně úmyslně nakažovat jiné," soudí ale advokát Sokol. A podobně opatrně hodnotí podaní trestních oznámení i Wintr. "Nelze úplně vyloučit, že až budeme něco hodnotit zpětně, tak se dojde k tomu, že se někdo dopustil tak trestuhodné nedbalosti, že by to mohl být trestný čin. Ale je to velmi předčasná úvaha, aniž bychom přesně znali, jaké informace měla vláda v daném momentu k dispozici a jaké budou důsledky toho všeho," říká Wintr.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru