Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici.

Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009.

"Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Například mezi podnikateli v průmyslu zhruba 45 procent dotázaných uvedlo, že hlavní překážkou růstu je nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví si více než třetina podnikatelů stěžovala na nedostatek zaměstnanců, zhruba pětina pak na nízkou poptávku. Asi třetina podnikatelů ve službách uvedla jako největší bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek, podle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl dnes institut Ifo.

O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 4,43 milionu lidí. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale vyšší, než čekali analytici. Za pět týdnů, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí, od poloviny března už přišel o práci jeden z šesti zaměstnaných Američanů. Za tu dobu zanikla už všechna pracovní místa, která v USA vznikla od listopadu 2009, tedy od doby, kdy americká ekonomika začala po globální finanční krizi opět vytvářet pracovní místa. 

Automobilkám prudce klesají zisky

Automobilky hlásí výrazné propady čtvrtletních zisků. Čistý zisk jihokorejské automobilky Hyundai Motor v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 44 procent na 463 miliard wonů (9,6 miliardy korun).  Automobilka z hlediska čistého zisku zažila nejhorší první čtvrtletí za desetiletí. Čistý zisk navíc výrazně zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali v průměru na 607 miliard wonů. Provozní zisk se v prvním čtvrtletí nicméně zvýšil o pět procent na 864 miliard wonů a tržby vzrostly o šest procent. Provozní zisk německého automobilového koncernu Daimler se v prvním čtvrtletí kvůli negativním důsledkům šíření koronaviru propadl o téměř 70 procent na 719 milionů eur (19,8 miliardy Kč). Automobilka, která vyrábí například luxusní vozy Mercedes-Benz, rovněž předpověděla, že její provozní zisk, tržby a odbyt v celém letošním roce dosáhnou nižší úrovně než loni. Kompletní výsledky za první čtvrtletí spolu s dalšími informacemi o vývoji situace představí firma 29. dubna.

Zatím se některé automobilky připravují k obnovení výroby. Britská automobilka Jaguar Land Rover (JLR) obnoví od 18. května provoz závodů v britském Solihullu, na Slovensku, kde vyrábí model Defender, a v Rakousku. Například odbory české Škody Auto však míní, že obnovení výroby v českých závodech firmy bude provázet chaos. Automobilka by měla začít znovu vyrábět v pondělí 27. dubna ráno, a to ve všech třech svých závodech v České republice. Výroba byla od 18. března odstavená kvůli pandemii koronaviru. Podle odborů ale nepůjde o obnovení výroby shodné například s náběhem po celozávodní dovolené. Výroba se bude rozbíhat pomalu, nastane chaos, který nikdo nepamatuje, uvedl ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář.

Výroba osobních aut v Česku klesla v 1. čtvrtletí o 11 procent na 322 908 vozů. V březnu klesla o 47 452 aut, tedy o více než 36 procent. Oznámilo to začátkem týdne Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Stát si půjčuje na deficit

Ministerstvo financí ve středu ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 73,9 miliardy korun, tedy opět několikanásobně více než plánovalo. Vyplývá to z údajů na internetových stránkách České národní banky. Původně MF plánovalo prodat dluhopisy za maximálně 12 miliard korun. Zájem investorů o státní dluhopisy vydávané ministerstvem financí z předchozích týdnů tak pokračuje.

"Celkově si tak podle našich výpočtů vláda zajistila od začátku roku 88,4 procenta z potřebných 510,3 miliardy korun pro financování 300miliardového deficitu státního rozpočtu, pokrytí splatných státních dluhopisů a dalších výdajů spojených s řízením státní kasy," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

MF zvýšilo prodeje dluhopisů díky zatím příznivé situaci na finančních trzích a snaze zajistit financování zvýšeného schodku letošního státního rozpočtu. Ten vláda tento týden již podruhé během měsíce zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru, a to na 300 miliard korun.

MF plánuje deficit financovat především právě prodejem státních dluhopisů a ještě před dalším zvýšením schodku rozpočtu uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Před týdnem MF ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 54,8 miliardy korun, tedy několikanásobně více, než plánovalo. O týden dříve to byl dvojnásobek proti plánům, celkem 28,5 miliardy korun. Na počátku dubna prodalo MF státní cenné papíry za 87,4 miliardy korun, původně chtělo prodat dluhopisy 12 miliard Kč. Obdobná situace byla ještě o týden dříve, kdy MF prodalo dluhopisy za za 53,4 miliardy, přičemž původní plány počítaly s 12 miliardami korun.

Táborský upozornil, že MF je stále více aktivní i na sekundárním trhu, kde letos získalo 37,8 miliardy korun. "Navíc disponuje rekordním objemem 266,6 miliardy korun státních dluhopisů ve vlastním portfoliu, které může prodávat podle potřeby případným zájemcům mimo regulérní aukce," uvedl.

Sněmovna schválila úlevy pro pivovary i živnostníky

Pivovary budou moci žádat o vrácení spotřební daně za pivo, které nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím. V úterý to schválila sněmovna v novele zákona o spotřebních daních, která upravuje stahování cigaret se starým kolkem z trhu. Novelu nyní dostane k projednání Senát. O úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné postižené opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Vládní návrh, kterým se mění již schválený zákon o takzvaném kompenzačním bonusu, ve středu přijala sněmovna. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. Zákon nyní dostane k projednání Senát.

Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení.

Od 9. dubna mohou OSVČ jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 podnikatelů.

Vláda v pondělí schválila záruku 150 miliard korun pro malé a střední firmy. Měla by vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. V úterý to musí schválit sněmovna. Novinářům to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

"Zítra (v úterý) se půjde do sněmovny se zárukou 150 miliard korun, což by při čtyřnásobném multiplikačním efektu mělo vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun pro malé a střední firmy, respektive pro firmy do 500 zaměstnanců. Jsou tam živnostníci, malé firmy a firmy střední," řekl Havlíček.

Podnikům do 250 zaměstnanců by mělo být poskytnuto ručení do 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. U větších firem by ručení mělo dosáhnout 80 procent dluhu z poskytnutého úvěru, doplnila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta HDP. To je přibližně 240 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP.

V případě výdajů pak rada odhadla dosavadní opatření vlády kvůli pandemii koronaviru na zhruba 76 miliard korun v letošním státním rozpočtu. Jde o nákupy zdravotnických pomůcek, ošetřovné, program Antivirus, příspěvek OSVČ nebo prominutí záloh na sociálním a zdravotním pojištění OSVČ. "Tento odhad je ale zřejmě nižší, než jaké budou konečné celkové náklady. Nezvažovali jsme programy, které ještě nebyly definitivně schváleny, a u kterých tak v době zpracování studie nebyly známy jejich přesnější parametry," uvádí studie.

Průměrný český investor do fondů v letošním prvním čtvrtletí prodělal 9,92 procenta. V porovnání s hlavními akciovými indexy, které se koncem března pohybovaly kolem minus 20 procent, byla jeho ztráta nižší. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select a agentury Thomson Reuters. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu.

On-line reportáž

Vypnout obnovování
07:56
Koronavirus může snížit tržby evropských vinařů o polovinu

Uzavření barů a restaurací s cílem zabránit šíření nového koronaviru snížilo celosvětově prodej vína a tržby evropských vinařů mohou klesnout o polovinu. Uvedla to ve svém odhadu Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno.

07:46
CBO: Deficit rozpočtu USA by mohl stoupnout téměř čtyřnásobně

Recese způsobená epidemií nemoci covid-19 a prudký nárůst vládních výdajů za testování, zdravotní péči a pomoc pro firmy a domácnosti mohou zvýšit deficit státního rozpočtu Spojených států v letošním fiskálním roce téměř čtyřnásobně na rekordních 3,7 bilionu USD (93 bilionů korun). Uvedl to ve své zprávě Rozpočtový úřad Kongresu (CBO).

07:11
Agentura S&P potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Itálie a Británie.

Itálie má u agentury rating BBB s negativním výhledem, Británie pak AA se stabilním výhledem. Uvedla to agentura Reuters.

22:33
Akcie v USA díky Applu a Microsoftu vzrostly, dolar oslabil

Akcie v USA na závěr rušného týdne posílily. Trh táhly vzhůru hlavně technologičtí giganti Apple a Microsoft, kteří příští týden zveřejní výsledky hospodaření. Za celý týden však všechny tři indexy klesly. Dow Jones se snížil o 1,94 procenta a S&P 500 ztratil 1,32 procenta. Nasdaq klesl o 0,18 procenta.

19:46
Ceny ropy stoupají, míří však k třetímu ztrátovému týdnu za sebou

Ceny ropy dnes rostou. Severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI však směřují ke třetímu ztrátovému týdnu za sebou. Světové snižování produkce ropy nedrží krok s třicetiprocentním poklesem poptávky, který vyvolala pandemie nemoci covid-19.

V 19:05 SELČ cena severomořské ropy Brent stoupala o 1,6 procenta na 21,66 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o necelá tři procenta na 16,99 dolaru za barel. Týden uzavřený ztrátou bude již osmý z devíti týdnů za sebou. Brent směřuje k týdenní ztrátě 24 procent, WTI kolem sedmi procent

18:32
Ve vládě je shoda na odkladu sociálních odvodů na tři měsíce

Ve vládě je shoda na tom, že by si firmy mohly kvůli koronavirové krizi odložit placení sociálních odvodů o tři měsíce. Za pozdější úhradu by pak zaplatily penále, které by bylo nižší. Místo nynějších více než 4,5 procenta na čtvrt roku by činilo jedno procento dlužné částky.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ve středu večer oznámila, že chce ve vládě jednat o případném odkladu či odpuštění sociálních a zdravotních odvodů firmám na tři až šest měsíců.

18:27
V hypermarketech od pondělí nebudou fungovat zkušební kabinky

V hypermarketech podle požadavku ministerstva zdravotnictví k pondělnímu otevření prodejen do 2500 metrů čtverečních nebudou fungovat zkušební kabinky. Jejich provoz je zakázán stejně jako zkoušení oblečení. Prodejci se nařízení přizpůsobí, podle některých obchodníků s oblečením se to však negativně projeví na tržbách.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že některé restrikce pro nákup oděvů nejsou pro prodejce a zákazníky komfortní, podle něj ale bylo nutné zachovat dostatečná hygienická opatření, aby se omezilo riziko šíření koronaviru.

18:08
Akcie na pražské burze během týdne posílily o 0,15 procenta

Akcie na pražské burze během uplynulého týdne opět mírně posílily, index PX stoupl o 0,15 procenta na 851,9 bodu. Největší nárůst zaznamenaly akcie mediální skupiny CME, největší pokles postihl akcie Komerční banky. Předchozí týden akcie posílily o 1,3 procenta.

Ani pro příští týden se výhled příliš nemění. Trh bude dále sledovat vývoj kolem covid-19, který se postupně stabilizuje v Evropě a USA, ale ostatní části světa (Rusko, Turecko, Jižní Amerika a další) naopak začínají pociťovat rozvíjející se pandemii.

16:59
Nezaměstnanost by v dubnu podle Maláčové mohla vzrůst ze 3 na 3,4 pct

Ministerstvo práce očekává, že nezaměstnanost v Česku by mohla v dubnu stoupnout z březnových 3,0 procenta na 3,4 procenta. V minulém měsíci se úřadům práce přihlásilo 35 714 nových uchazečů o zaměstnání, v dubnu by jich podle odhadů mohlo být 41 tisíc.

Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.

16:49
Finanční úřady v Pětadvacítce vyplatily téměř devět miliard korun

U kompenzačního bonusu Pětadvacítka pro živnostníky finanční úřady ke čtvrtečnímu večeru evidují 400 846 žádostí, uspokojeno bylo 364 257 žádostí za téměř devět miliard.

Nárok na bonus 25 tisíc korun, tedy 500 korun denně, mají živnostníci a další OSVČ postižení v souvislosti s koronavirem. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 tisíc OSVČ. Výdaje státního rozpočtu na příspěvek OSVČ by do konce dubna mohly být podle dřívějších odhadů ministerstva financí až 17,5 miliardy korun.