Senát zamítl vládní návrh, který měl zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády má tato protikrizová změna za cíl umožnit sestavení státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí by díky ní mohlo zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se má schodek zase postupně snižovat.

Dva senátní výbory doporučily novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zamítnout a plénum dnes tento návrh schválilo. Pro zamítnutí hlasovalo 33 ze 40 přítomných senátorů. Zákon tak bude muset znovu posoudit Sněmovna. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová označila před senátory návrh mimo jiné za nehorázný bianco šek na sedm let, který může ohrozit důvěryhodnost ČR na finančních trzích.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) argumentuje mimo jiné tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Odpůrci návrhu však tvrdí, že rozvolnění limitů třeba právě v případě pandemie umožňuje již současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli již na roky další.

Stát by měl podle Senátu také ručit za čtyři pětiny nájemného v bytech, které by lidé dlužili kvůli nedostatku příjmů v důsledku epidemie koronaviru. Senát o tom ve čtvrtek rozhodl navzdory nesouhlasu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO). Zákon o možnosti odkladu nájemného v bytech tak bude muset znovu posoudit sněmovna.

Zákon má zaručit, že nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že jako nezaměstnaní bez příjmů nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné za nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku.

Senátoři namítali, že pronajímatelé nemají zákonem zaručeno, že dlužné nájemné jim bude zaplaceno. Dostálová odmítla uzákonit státní záruky kvůli tomu, že by se nájemci a pronajímatelé mohli dohodnout a nechat 80 procent nájemného zaplatit stát.

Zákon odolal návrhu na zamítnutí, neboť je podle senátora Zdeňka Hraby (STAN) protiústavní. Norma podle senátora umožňuje pronajímateli kdykoli zažalovat nájemce o dlužné nájemné nebo mu dát výpověď z bytu z jiných důvodů. Vláda by podle senátora měla raději zavést operační program pro čerpání bezúročných úvěrů pro nájemce bez příjmů.

Splátky nájemného bude možné podle ministryně odsunout v případě, že nájemník doloží, že nemůže platit v důsledku snížení svých příjmů kvůli epidemii koronaviru. Sněmovna na návrh komunisty Leo Luzara rozhodla o tom, že nájemník bude muset předložit potvrzení od úřadu práce. Náležitosti potvrzení má stanovit metodický pokyn. Horní komora na popud senátora Petera Koliby (za ANO) chce, aby potvrzení vystavoval zaměstnavatel nebo příslušný orgán státní správy.

Dostálová uvedla, že zákon neznamená legalizaci neplacení nájemného, ale má ochránit nejohroženější vrstvy. "V žádném případě se nejedná o signál, že není třeba za užívání bytu platit nájemné. Nemáme zatím z praxe signály, že by návrh mohl být podnětem k jakémukoli zneužívání," uvedla.

Snahou vlády bylo podle ministryně také minimalizovat dopady na pronajímatele. Nájemníci proto nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením. Občanské sdružení majitelů domů v ČR pokládá zákon za přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí. Zákon je podle sdružení zásahem do soukromého vlastnictví, který je na hraně ústavnosti.

Zákon zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20 tisíc.

Odklad splátek i zpřísnění Airbnb Senát schválil

Lidé i firmy asi budou moci v souvislosti s epidemií koronaviru také přerušit buď na tři, nebo na šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení, o které by museli požádat, by si mohli vybrat. Moratorium zavádí vládní návrh zákona o některých opatřeních při splácení úvěrů, který dnes ve zrychlením režimu schválil Senát. Nyní normu dostane k podpisu prezident.

V případě jednotlivců má být podle předlohy odloženo splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Maximální výše úroků z dlouho nesplácených spotřebitelských úvěrů bude omezena, schválil také Senát. Zároveň nově omezil výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za opožděné splátky úvěrů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Pokuta pro živnostníky při prodlení delším než tři měsíce nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky.

Česká národní banka se zřejmě dočká širších možností obchodování na finančních trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou schválil Senát. Sněmovna ji ve stavu legislativní nouze schválila minulý týden. Musí ji ještě podepsat prezident.

Těsně o jeden hlas Senát schválil novelu zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, která předpokládá, že zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru. 

Pravidla insolvencí i exekucí se kvůli koronaviru změní

Pravidla insolvencí i exekucí se kvůli nynější koronavirovou krizí změní, vládní návrh senát schválil. Předloha předpokládá, že podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Pozastavení exekucí movitých věcí se nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti bude navíc už nastálo možná až u dluhů nad 100 000 korun místo nynějších 30 000 korun.

Do konce letošního roku se zvýší jednorázová výplata dlužníkovi z jeho obstaveného účtu, a to z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, tedy ze 7720 na 15 440 korun. Omezí se sankce, pokud dlužník prokáže, že mu opatření proti koronavirové krizi znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Omezení bude platit do konce června, sankční úrok by podle nynějších pravidel mohl činit nejvýše deset procent ročně.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum; nikoli jen jednou, ale za počet měsíců, které má odstupné pokrýt. Exekuci nově nebude nepodléhat daňový bonus na dítě. Tyto změny budou trvalé.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru budou moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Předloha také zmírní podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Předloha přináší i další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě. Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy. Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru