V roce 2017 se premiér Andrej Babiš na sjezdu svého hnutí ANO chlubil tabulkou, podle níž zemi nejvíce zadlužil Miroslav Kalousek (TOP 09), který byl ministrem financí v době globální hospodářské krize. Nyní už podobný způsob politického střetu Babiš patrně nebude moci využít. I jeho vláda čelí krizi a kvůli epidemii koronaviru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhla zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard. Má tak být jednoznačně nejvyšší v historii Česka. V pondělí odpoledne návrh vláda schválila.

Finance upravují klíčový parametr rozpočtu v krátkém čase podruhé. Na konci března schválila růst schodku na 200 miliard sněmovna. Původně přitom stát počítal s rozdílem příjmů a výdajů ve výši 40 miliard. "Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, která jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována," řekla včera Schillerová v České televizi.

Vláda postupně přidává nová opatření proti koronaviru. Chce navýšit ošetřovné ze současných 60 na 80 procent hrubé mzdy, živnostníci a podnikatelé postižení krizí mají kromě jednorázového příspěvku ve výši 25 tisíc korun po 30. dubnu dostávat denně 500 korun. Deficit ale ovlivní i platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce, které hodlá Babiš zvednout o 500 korun na osobu. Díky tomu by mělo zdravotnictví každý měsíc získat bezmála o tři miliardy víc.

Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu se česká ekonomika letos propadne o 6,5 procenta, jeden procentní bod přitom znamená minus 20 miliard příjmů rozpočtu. Schillerová si nechala udělat odhad poklesu příjmů ze sociálního pojištění, DPH či jiných daní a došla k číslu 140 miliard. Naopak výdaje státu budou podle ministryně o 120 miliard korun vyšší. "Jen doufám, že schodek bude konečný," říká ministryně. Saldo hodlá kabinet uhradit z prodeje státních dluhopisů. Šetřit Schillerová nechce. Uvedla, že nezbrzdí třeba růst platů učitelů či důchodů.

Na úspory se jí však bude ptát prezident Miloš Zeman, který s ministryní bude chtít o rozpočtu mluvit na začátku května. Sám navrhuje zrušení podpory pro solární elektrárny.

Podle několika expertů ale zmíněných 300 miliard nemusí být konečné číslo. Třeba podle analytika portálu Capitalinked.com a člena skupiny KoroNERV-20 Radima Dohnala růst schodku nijak nepřekvapil. "Ministryně po celou dobu krize zaostává za situací. Již dnes je téměř jisté, že schodek bude podle současných opatření vyšší než 400 miliard. Je však jasné, že bude třeba výdaje dále navyšovat a schodek tak poroste až k hranici 500 miliard," uvedl. Došel k podobnému závěru jako investiční bankéř Ondřej Jonáš. "Odhadoval bych schodek alespoň na 10 procent HDP, tedy asi 600 miliard. A i to může být nakonec málo a vláda může být nucena podpořit ekonomiku ještě většími částkami. Naštěstí jsme relativně málo zadluženi, takže si to můžeme dovolit," prohlásil Jonáš před časem.

Zvyšování deficitu ani výdaje na boj s epidemií opozice vládě nevyčítá. Mnoha politikům ale vadí její neochota více šetřit. Zatím Babiš oznámil, že část peněz získá zastavením nákupů pro armádu, i to však má své kritiky. "Vyčítám kabinetu neochotu vypustit z rozpočtu nejkřiklavější hlouposti, kterými uplácela voliče, jako je třeba sleva na jízdném a přebujelé výdaje na státní administrativu," reaguje Kalousek. Poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček dodává, že každá firma či rodina v podobné situaci přehodnocuje výdaje a vyřazuje z nich zbytečnosti. "Musí to dělat i stát," vzkazuje s tím, že "krizi nemohou zaplatit jen následující generace."

Kabinet by potřeboval co nejrychlejší návrat české ekonomiky do normálního stavu. Mnohá opatření proti šíření epidemie trvají a jen některá se budou nyní uvolňovat.