Hobbymarkety, které se lidem otevřely už před Velikonocemi, jsou podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly kvůli velké koncentraci lidí rizikem v šíření koronaviru. Pravidla pro ně se zřejmě zpřísní, mohl by být například omezen počet nakupujících, řekl televizi Prima. Po jednání vlády Prymula řekl, že dopad Velikonoc na vývoj nákazy koronavirem bude znám do úterý večer. Doufá v to, že rozvolňování opatření bude moci pokračovat.

Vicepremiér a ministr průmyslu i dopravy Karel Havlíček (za ANO) nepovažuje otevření hobbymarketů za chybu.

V Česku byla kvůli vládním opatřením od 14. března uzavřená většina prodejen. Postupně se režim uvolňuje, hobbymarkety dostaly výjimku před Velikonocemi, jejich návštěvnost byla vysoká. "Já bych rád viděl opravdu ta data, která budou tohle nějakým způsobem už reflektovat, takže nechme si čas do úterý do večera. Tam ten systém bude muset být nějakým způsobem přehodnocen," řekl Prymula. Epidemická křivka podle něj zobrazuje účinnost opatření až po zhruba devíti až deseti dnech, dodal.

"Hobbymarkety jsou rizikem. Já nemyslím, že by se uzavíraly znovu, ale že by tam opravdu měl být nějaký omezený počet osob a ti, kteří už se nevejdou do toho počtu, by měli čekat venku a měli mít nějaké odstupy," řekl náměstek. Po jednání vlády zdůraznil, že otevřené hobbymarkety měly o Velikonocích zajistit, aby lidé "měli náplň" a nenavštěvovali rodinné příslušníky. "Nakupení (lidí v hobbymarketech) ale bylo poměrně vysoké," dodal.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že z epidemiologického hlediska bylo otevření hobbymarketů možná rizikové, vláda ale chtěla lidi udržet doma. Vybídl k odpovědnosti všechny provozovatele obchodů i zákazníky, aby dodržovali nastavená opatření a zákazy se mohly nadále uvolňovat. O dalším harmonogramu otevírání se podle něj bude rozhodovat na základě tvrdých dat, hájit chce zejména pohled ochrany veřejného zdraví.

Podle Havlíčka bylo otevření hobbymarketů do určité míry testem, jak se obchody při uvolňování opatření dokážou vypořádat se zvýšenými hygienickými požadavky. Za chybu jejich otevření nepovažuje.

"Pustili jsme to stejně jako Rakousko, myslím, že o tři dny později. Hobbymarkety jsou obecně jedny z prvních, které se pouští, protože jsou přístupné z ulice, protože jsou provětrávané. Samozřejmě to, že se tam v některých hodinách nahrnulo více lidí a někteří to neuhlídali, to pravda je, ale stejně tak to vypadalo o Velikonocích v hypermarketech, supermarketech. Byla to exponovaná doba, počkáme si na výsledky Velikonoc, ale zatím to nevypadá špatně," uvedl vicepremiér.

Další rozvolňování opatření zavedených kvůli epidemii nového typu koronaviru vláda nachystala v pěti etapách, a to od pondělí do 8. června. V pondělí mohly znovu otevřít provozovny řemeslníků, farmářské trhy, autobazary či autosalony. Fungovat mohou také psí salony, povoleno je rovněž konání svateb do deseti lidí a s venkovním tréninkem mohou v menších skupinách začít profesionální sportovci.

Podnikatelské organizace považují vládní návrh, jak by se měly v následujících týdnech postupně otevírat obchody, služby a gastronomická zařízení, za příliš konzervativní a spatřují v něm nelogičnosti. Podnikatelé připomínají, že vláda se zaštiťuje názorem epidemiologů, když otevírá hobbymarkety (tedy největší obchody na trhu), aby vzápětí omezila otevírání služeb ve velkých obchodech a preferovala menší provozovny bez jakéhokoliv zdůvodnění. 

OSVČ dostanou 500 korun denně i po 30. dubnu

Živnostníci a podnikatelé postižení opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Návrh v pondělí schválila vláda, informovalo ministerstvo financí v tiskové zprávě. Návrh zákona, který ještě musí projednat parlament a podepsat prezident, umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června.

Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení. V plné výši tedy bude možné nově žádat o maximální podporu 19 500 korun.

K dnešnímu dni finanční správa přijala 259 163 žádostí o vyplacení příspěvku. Podle Schillerové už zpracovala 79,2 procenta žádostí. "Platební příkaz byl dosud zadán na celkovou částku 3,5 miliardy korun a v úterý odejde dalších 1,66 miliardy korun," uvedla ministryně. Průměrná částka na jednu žádost je 24 807 korun.

Finanční správa v pondělí informovala, že příspěvek nepodléhá exekuci. "Pokud tedy žadatel vyplnil v žádosti o příspěvek číslo bankovního účtu, které je aktuálně zatížené výkonem rozhodnutí, nebo exekucí, měl by s odkazem na exekuční nepostižitelnost kompenzačního bonusu požádat svoji banku o jeho vyplacení," uvedla správa.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na Twitteru informovala o tom, že vláda ve středu projedná návrh, aby na jednorázový příspěvek 500 korun denně dosáhly vedle OSVČ i malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců.

V novele schválené v pondělí ministerstvo financí s ohledem na nemožnost odhadnout, zda nebude nutné ponechat část vládních opatření v platnosti i po 8. červnu, navrhlo umožnit i třetí období nejdéle do 31. srpna. To by mohlo už být nově schváleno jen nařízením vlády a nemusel by se kvůli tomu schvalovat zákon. "Třetí bonusové období bude moci případně zahrnovat pouze ty dny, kdy nadále potrvají krizová opatření omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti," uvedl úřad.

Kabinet v pondělí o návrhu jednal s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která pokračování programu posvětila.

Od 9. dubna mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 OSVČ.

Výdaje státního rozpočtu na příspěvek OSVČ by do konce dubna mohly být podle dřívějších odhadů ministerstva financí až 17,5 miliardy korun. Prodloužení by podle ministerstva financí mělo státní kasu přijít na dalších až 13,6 miliardy korun. Reálně to ale podle úřadu bude zřejmě méně.

Na příspěvek dosáhnou lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek mohou žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho mají nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat mohou i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nepodléhá zdanění. Splnění podmínek doloží podnikatel jen čestným prohlášením.

Na finančních úřadech o příspěvek mohou požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci, lékaři nebo i sezonní podnikatelé. Zaměstnanců se příspěvek netýká. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.

Vláda zároveň schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun. Měla by vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. V úterý to musí schválit sněmovna. Novinářům to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

"Zítra (v úterý) se půjde do sněmovny se zárukou 150 miliard korun, což by při čtyřnásobném multiplikačním efektu mělo vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun pro malé a střední firmy, respektive pro firmy do 500 zaměstnanců. Jsou tam živnostníci, malé firmy a firmy střední," řekl Havlíček.

Podnikům do 250 zaměstnanců by mělo být poskytnuto ručení do 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. U větších firem by ručení mělo dosáhnout 80 procent dluhu z poskytnutého úvěru, doplnila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Schillerová.

Program bude podle Schillerové stanoven parametricky na provozní úvěry do 50 milionů korun, v případě první skupiny firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun.

Bude se jednat o portfoliovou záruku, rozdělí ji Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). "Pravděpodobným klíčem bude podíl jednotlivých bank na trhu, z hlediska celého portfolia bude stát ručit do výše 25 procent," uvedla Schillerová.

Stát zaručí 900 miliard korun, které dříve ministři slibovali. V minulosti bylo vyčleněno 300 miliard korun. Podle Havlíčka je tak na několik měsíců saturována hotovost, kterou budou postupně dávat banky firmám a stát za ni bude přebírat částečnou odpovědnost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu s ČMRZB dříve připravilo program Covid pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem. Nyní jsou vyhodnocovány žádosti.

V první vlně podle ČMRZB neuspěla z více než 3200 žádostí přesahující deset miliard korun většina, v případě programu Covid II, ve kterém ČMZRB obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun, bylo zatím úspěšně vyřízeno zhruba 90 procent z nich, řekl o víkendu ředitel odboru strategie a marketingu ČMZRB Michal Pluta.

Vláda schválila také návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Na dotaz ČTK to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Letos stát za každého pojištěnce odvádí 1067 korun měsíčně. Zvýšení plateb by znamenalo letos růst státních výdajů o 20 miliard korun, v roce 2021 o 50 miliard korun. Návrh zákona, který předložilo ministerstvo zdravotnictví, projedná sněmovna.

Na konečném růstu výdajů se ale může projevit i vývoj na trhu práce, kde podle analytiků hrozí kvůli epidemii koronaviru a následnému ekonomickému propadu propouštění. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

"Zdravotnictví nyní potřebuje finanční injekci ještě víc než kdy předtím. Probíhající pandemie covid-19 a přijatá opatření k ochraně zdraví obyvatel měla vliv na výdaje z veřejného zdravotního pojištění. Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost a kvalitu zdravotní péče," uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Vojtěch.

Babiš mluvil o zvýšení platby za státní pojištěnce už dříve. Reagoval tím na situaci v českém zdravotnictví v důsledku epidemie koronaviru. Nemocnice upozorňují na to, že nyní nemohou postupovat podle běžného modelu financování. Nemocnice platí zaměstnancům a rezervují lůžka pro nakažené koronavirem a zároveň omezují plánovanou péči, která tvoří velkou část jejich příjmů.

Podle Babiše by zdravotní pojišťovny proto měly letos vyplatit nemocnicím asi deset miliard korun navíc. Zdravotní pojišťovny upozornily na to, že kvůli tomu i kvůli odpuštění plateb pojistného živnostníkům by se mohly potýkat s nedostatkem peněz.

V únoru, tedy před prvním potvrzeným případem koronaviru v ČR, informovala Česká televize o plánu ministerstva financí, podle něhož by po zrušení superhrubé mzdy stát přestal platit zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané a zvedly by se zdravotní odvody zaměstnancům a zaměstnavatelům. Ministerstvo zdravotnictví naopak tehdy navrhovalo automatickou valorizaci plateb. Babiš, Vojtěch i zástupci ministerstva financí tehdy poznamenali, že šlo jen o interní debaty. 

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru