Sněmovna schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní ho na návrh vlády zvýšila o dalších 100 miliard korun. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident.

Pro návrh hlasovalo 59 z přítomných 100 poslanců. Podle hlasovací sjetiny bylo pro 58 poslanců, předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ale dodatečně uvedl, že byl také pro, ale na sjetině je uvedeno, že se zdržel. Pro navýšení schodku hlasovali poslanci ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

"Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19," napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno, že schodek může být letos ještě vyšší. 

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Stejné pravidlo, ale jen do konce června, bude platit pro firmy, které si pronajímají komerční prostory. Sněmovna to ve středu opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Norma pro firmy zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době od 12. března do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. 

Oba zákony by mohly skončit u Ústavního soudu, podle kritiků pouze přenášejí problém jedné skupiny obyvatel na druhou a odkládají jej do budoucna.

Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze za nájemné nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví.

Poslanci ve středu také přehlasovali Senát a potvrdili zákon, který umožňuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Díky změně se pro příští rok může zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Podle vlády je to nutné pro sestavení rozpočtu na příští rok.

Pro schválení novely hlasovalo 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. To je nejnižší možný počet pro to, aby sněmovna novelu stvrdila. Opozice změnu zákona kritizovala, je podle ní zbytečná.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.

Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla. Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun.

Lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se nakonec neprodlouží z nynějších 30 na 45 dní. Příslušnou novelu daňového řádu sněmovna neschválila.

Vládní koalici spolu s komunisty k tomu chyběly tři hlasy. Pro novelu totiž hlasovalo jen 98 poslanců.

Podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska za to může hlavně fakt, že se část vládních poslanců hlasování ve sněmovně nezúčastnila. V okamžiku hlasování bylo omluveno šest vládních poslanců. Další nebyli přihlášeni.

Novelu daňového řádu vrátil poslancům Senát s pozměňovacím návrhem. Stát by totiž odpočty na DPH vracel místo v prosinci až v lednu. Prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH patřilo mezi nejvíc kritizované součásti předlohy. Ministryně financí Schillerová naopak argumentovala tím, že to umožní lépe zacílit kontrolní činnost.

Novela měla také vytvořit předpoklady pro vznik on-line finančního úřadu, portálu Moje Daně, tedy Moderní a Jednoduché daně. Poplatníkům měl umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line z domova nebo kanceláře. Ministryně financí tento projekt již dříve označila za vlajkovou loď ministerstva. Poplatníkům, kteří podají daňové přiznání elektronicky, měla novela prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc.

Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii bez předepsaných aprobačních zkoušek pracovat v nemocnicích nebudou. Sněmovna ve středu nepřehlasovala senátní veto předlohy, kterou prosazovala vláda kvůli koronavirové krizi. Senátoři poukazovali na nadbytečnost návrhu, jehož legislativní cesta verdiktem poslanců skončila.

Pro návrh hlasovalo 94 poslanců, nutných bylo ale nejméně 101 hlasů. Z koaličních ANO a ČSSD se hlasování zdrželo po dvou poslancích. Jeden poslanec ANO hlasoval proti. Hlasování se zdržela i většina komunistických poslanců, kteří menšinovou vládu v dolní komoře tolerují. Pro návrh naopak zvedla ruku většina opozičních lidovců a jednotlivci z TOP 09 a STAN.

Lékaři z takzvaných třetích zemí měli dostat navzdory chybějícím zkouškám možnost pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce. Zahraniční lékaři bez aprobačních zkoušek by museli mít srovnatelné lékařské vzdělání. Obdobná pravidla měla platit i pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

Senátoři ale poukazovali na to, že zákon nemá smysl, když by cizí lékaři museli pracovat pod vedením lékaře s odborností. Dva lékaři by tak dělali jednu činnost. Českým lékařům by podle senátorů změna nepomohla, jak tvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zákon podle něho vycházel z podnětu nemocnic, konkrétně Nemocnice na Bulovce. Změna by podle ministra pomohla zajistit dostatek zdravotnických pracovníků, pokud by se někteří z nich ocitli v karanténě.

"Kolem zákona se dělá větší humbuk, než je realita," hájil předlohu Vojtěch. Zdůrazňoval, že by se jednalo o lékaře, kteří mají uznané zahraniční vzdělání. "Jsou to lékaři, které poskytovatel zná," uvedl. Například poslanec ODS a lékař Bohuslav Svoboda ale upozornil na to, že se setkal s cizinci, kteří předkládali falešné diplomy. "Nevíme, zda kvalifikaci mají," prohlásil.

Na působení lékařů zejména z Ruska a Ukrajiny upozorňuje dlouhodobě zejména Česká lékařská komora. Kvalita těchto lékařů je podle komory často horší, nedokážou se domluvit česky a nejsou schopni složit rozdílové zkoušky. Úspěšnost je asi 15 procent. Nově už nemají lékaři neomezený počet pokusů.

Už v úterý schválili poslanci zpětné navýšení ošetřovného pro rodiče, kteří zůstali doma s dětmi kvůli uzavření škol a školek. Podle vládní novely má ošetřovné dosáhnout 80 procent denního vyměřovacího základu zaměstnance místo nynějších 60 procent.

Stát by měl podle novely vyplácet zaměstnancům ošetřovné nejdéle do letních prázdnin.

Ošetřovné nově dostanou také lidé, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo na dohody o pracovní činnosti. Podmínkou bude to, že z těchto dohod bylo v minulosti odváděno nemocenské pojištění. Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.

Dávku může podle důvodové zprávy pobírat až 181 000 lidí. Celkové výdaje státu za 30 dní by po zvýšení činily v takovém případě zhruba 3,5 miliardy korun.

Při nynější hodnotě ošetřovného je to o 0,9 miliardy korun méně.

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za jeho pojištěnce se ve dvou krocích zřejmě zvýší. Sněmovna ve středu schválila zrychleně v legislativní nouzi vládní novelu, podle které kvůli koronavirové krizi vzrostou od června o 500 korun měsíčně a od příštího roku o dalších 200 korun z nynějších 1067 korun za měsíc.

Novela, kterou ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman, je reakcí na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

Stát platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos stoupnou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátů, podle kterého by zdravotní pojištění nemuseli po vzoru osob samostatně výdělečně činných hradit od března do srpna samoplátci. Jde podle nich například o starší vysokoškolské studenty, lidi, kteří se kvůli pandemii koronaviru vrátili ze zahraničí, a o umělce s nízkými příležitostnými příjmy.

Proti se postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle kterého jsou mezi samoplátci například i rentiéři a pronajímatelé, které koronavirová krize nijak nepostihla. Zdravotní pojištění by podle něho přišlo asi o miliardu korun.

Sněmovna ve středu přijala také vládní návrh, kterým se mění již schválený zákon o takzvaném kompenzačním bonusu. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli šíření koronaviru tak budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. 

Zákon vytváří druhé bonusové období, tedy rozmezí od 1. května do 8. června. V ten den se podle současných předpokladů očekává ukončení klíčových opatření která omezují zejména činnost provozoven osob samostatně výdělečně činných, uvedla vláda.

Příspěvek je určen nejen živnostníkům, ale dalším obdobným samostatným profesím. Příspěvek nepodléhá exekuci ani dani z příjmů. Podmínky programu Pětadvacítka, z něhož se peníze poskytují, se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení.

Sněmovna ve středu večer také v rámci zákona, který bude muset v příštím týdnu posoudit Senát, že stát bude moci poskytnout záruku ve výši 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Ty by tak mohly podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) získat na obnovu své činnosti po epidemii koronaviru od bank 500 miliard korun. 

PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny