Projekt chytré karantény pro lidi nakažené koronavirem by mohl být mnohem efektivnější. Tvrdí to ředitel Institutu pro podporu elektronizace zdravotnictví Martin Wagner. Státu nabízí, že tento projekt zdarma rozšíří o další funkce. "Například sdílení výsledků testů by mělo být mnohem rychlejší. Ve stejný moment by je mohl dostat lékař, hygienik i pacient. Přibýt by mohla i diagnostika na dálku či velmi kvalitní statistiky," vyjmenovává Wagner. Nejen tohle podle něj již umí jeho platforma Zdravel. Ta je svým způsobem nástupcem IZIP, systému elektronických zdravotních knížek původně vyvinutých pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Projekt IZIP sice v roce 2012 skončil a pojišťovna s ním přišla o investované dvě miliardy korun, část z něj ale zůstala. V roce 2016 koupila jeho zbytky investiční skupina Nordic Investors a dala vzniknout platformě Zdravel. Jejím provozovatelem je nezisková společnost - institut, který vznikl o rok později.

"Prokletí IZIP se s námi tak trochu táhne, Zdravel s ním ale nemá nic společného. Je to zcela nový systém, který jsme vystavěli," tvrdí Wagner a dodává, že to nejcennější dědictví po IZIP, 2,5 milionu uživatelů, jim leží v trezoru.

Zdravel začal pojištěnce nabírat znovu. Nyní jich má přes 20 tisíc. K tomu zhruba 200 zaregistrovaných lékařů.

Nová platforma tedy za svým předchůdcem v počtu uživatelů velmi zaostává. Wagner to vysvětluje tím, že na masivní kampaň a oslovování nových klientů nemá dostatečné prostředky.

Doba pandemie koronaviru mu ale nahrává. Řada lékařů uzavřela své ordinace a začalo se více diskutovat o elektronizaci zdravotnictví - zejména o vzdálené diagnostice a telemedicíně - přenosu lékařských informací na dálku. Zdravel v polovině dubna přišel i s bezplatnou on-line aplikací Koronappka, která pomáhá na základě typických příznaků onemocnění covid-19 vyhodnotit míru rizika nákazy. Během prvního týdne jejího fungování si ji vyzkoušelo přes 23 tisíc lidí. Řada z nich se podle Wagnera do systému zaregistrovala, a může tak sledovat svůj zdravotní stav dlouhodobě, a to díky propojení s profilem elektronické zdravotní knížky Zdravel.

Přestože ministerstvo zdravotnictví si elektronizaci zdravotního systému přeje a zákon o elektronizaci zdravotnictví připravuje, od Zdravelu se drží dál.

Ten od poloviny března ministerstvu i některým členům Ústředního krizového štábu poslal celkem tři nabídky na bezplatnou pomoc se zefektivněním systému chytré karantény.

"Z ministerstva zdravotnictví ale na žádnou z těch nabídek nikdo nereagoval," tvrdí Wagner. "Neposlali ani zamítavé vyjádření," dodává.

Jedním z adresátů jejich nabídky byl i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Na dotaz, proč na nabídku Zdravelu nereaguje, odpověděl HN velmi diplomaticky. "V tuto chvíli se na nás obrací s nabídkou pomoci mnoho lidí a společností. Mezi nimi je ale i řada osob, které se snaží prosadit vlastní zájmy," říká Prymula. Ministerstvo zdravotnictví má podle něj vlastní koncepci elektronizace a půjde k ní svou cestou. "Snažíme se o vlastní metodu v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistiky," reagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle Prymuly je také zcela žádoucí, aby si stát citlivá data pacientů nechával jen pro sebe a nepouštěl k nim soukromé subjekty. Wagner ale tvrdí, že je ochotný platformu státu po dobu pandemie zdarma poskytnout, a to i v takové podobě, že by se k jeho společnosti data pacientů vůbec nedostala. "Navíc by platforma byla zcela anonymizována, nebude označována názvem našich produktů ani jinak používána k naší propagaci," slibuje ředitel neziskovky. Vše je prý jen otázkou jednání. K nim se s ministerstvem zdravotnictví ale nedostal.

V minulosti nicméně ministerstvo se Zdravelem již spolupracovalo. "Využívalo experty Zdravelu v několika dílčích projektech, zejména v oblasti standardizace elektronické dokumentace," uvádí Gabriela Štěpanyová, ředitelka tiskového odboru ministerstva.

Mezi lékaři se názory na Zdravel různí. Na důvěryhodnosti mu velmi přidávají lékařské kapacity, které sedí ve správní radě institutu. Jsou mezi nimi kardiochirurg Jan Pirk, neurochirurg Vladimír Beneš či fyzioterapeut Pavel Kolář. K partnerům platformy patří IKEM, Centrum pohybové medicíny nebo síť ambulancí MediClinic.

Na druhou stranu již samotný počet 200 zapojených lékařů jasně ukazuje, že platforma není dostatečně atraktivní a přínosná na to, aby lékaře sama od sebe přitáhla.

"Sdružení praktických lékařů ČR se Zdravelem jednalo asi před devíti měsíci a došli jsme k závěru, že v té platformě pro doktory žádný přínos nevidíme," hodnotí Roman Houska, praktický lékař z Mostu, který je členem výboru sdružení praktiků a věnuje se tématu elektronizace zdravotnictví. Lékaři si podle něj vystačí s programem pro elektronickou šifrovanou komunikaci eZpráva, který v roce 2014 vznikl pro lokální komunikaci na Mostecku a nyní je rozšířen po celé republice. Používá ho už zhruba dva tisíce praktických lékařů, ambulantních specialistů, nemocnic a laboratoří.

"Aktivity Zdravelu jsou teď jen snahou o natlačení se do státní správy. Chtějí být v první řadě, až dojde na elektronizaci zdravotnictví," myslí si Houska.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví původně mělo vládě ministerstvo zdravotnictví předložit již v březnu.

"Kvůli koronaviru jsme to museli odložit. Současná epidemie ale zároveň ukázala, že elektronizace zdravotnictví je nezbytná, včetně možnosti telemedicíny a diagnostiky na dálku. Zákon určitě chceme dokončit ještě v tomto volebním období," uvádí ministr Vojtěch.

Houska nepopírá, že systém Zdravelu je propracovaný a má co nabídnout. "Praktičtí lékaři se bez něj ale obejdou," věří praktik.

Podle Wagnera za nezájmem lékařů ale může stát i zkostnatělost celého zdravotnictví. "Lékaři ty problémy nepochybně mají, ale nevadí jim natolik, aby je to motivovalo k přihlášení se do systému," myslí si Wagner.

K elektronizaci systému bude muset podle něj lékaře přinutit stát, tak jako to udělal s e-recepty. "Nejprve proti tomu byla velká nevole, pak se s tím ale smířili a nakonec jim to i vyhovuje," dodává.

Projekt Zdravelu zatím žije zejména z analytické činnosti, kterou jeho platforma zdravotníkům a zdravotnickým zařízením nabízí.

Naopak zdravotní knížka a další funkce více zapojující pacienty jsou pro něj dosud neziskové. Do budoucna ale mají velký potenciál.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru