Nový typ koronaviru se v Číně objevil loni v prosinci a během ledna se začal šířit do celého světa. Od té doby se vědci snaží o nákaze, které celosvětově podlehlo přes 170 tisíc lidí, zjistit co nejvíc. Práci jim znesnadňuje to, že se virus chová trochu jinak než příbuzné infekce.

Řadu otázek například vyvolává, co se v těle děje poté, co se pacient viru zbaví. Bude mít ochranné protilátky? Na jak dlouho? "Zatím se uvádí, že alespoň u některých jedinců protilátky mohou velmi rychle klesat. To je velmi nepříjemná záležitost. Řekněme, že se teď populace nakrásně promoří, velká část lidí bude mít protilátky, ale ty v poměrně krátké době klesnou a příští rok nás může čekat něco podobného znova," vysvětluje v rozhovoru pro HN virolog Daniel Růžek, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd a ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství.

O jakých vlastnostech viru toho zatím vědci mnoho neví a bylo by potřeba to co nejrychleji zjistit?

Tento nový koronavirus nás v mnoha ohledech překvapuje. Chová se trochu jinak než ostatní známé koronaviry. Zatím nevíme přesně, čím to je dáno. Když se podíváme na průběh epidemie, ten je pro koronavirus poměrně netypický. U SARS-CoV-1 a MERS virus odešel tak, jak přišel. Epidemie se podařilo relativně snadno zvládnout. Ale tento koronavirus se chová trochu jinak. Není tak patogenní jako SARS-CoV-1 nebo MERS.

V případě SARS-Cov-1 umíralo na infekci 9,5 procenta infikovaných, u MERS to bylo dokonce 34 procent. U SARS-CoV-2 je číslo pořád pohyblivé, ale uvádí se kolem dvou procent. Už jen proto, že virus není tak patogenní, se může snáze šířit. Spousta lidí nemá žádné klinické příznaky nebo jen velmi mírné. Nákazu mohou o to víc šířit. U předchozích epidemií bylo většině lidí natolik zle, že zůstali doma nebo byli hospitalizováni, takže tu infekci dál až tak nešířili.

O nakažlivosti nového koronaviru se toho ale pořád dost neví. O promořenosti se zatím vědci jen dohadují...

Zdá se, že virus není až tak nakažlivý, jak se většinou prezentuje. Zvláštním fenoménem jsou superpřenašeči, tedy jedinci, kteří velmi často nemají žádné klinické příznaky, ale uvolňují velké množství viru a infekci dokážou velmi účinně přenést na velký počet lidí. U SARS-Cov-1 to byla třeba letuška, která neměla příznaky, ale dokázala nakazit přes sto lidí. Tito superpřenašeči sehrávají v šíření viru poměrně významnou roli a my zatím úplně nevíme, čím je to dáno.

Mnohdy protichůdné informace kolují o imunitě po prodělané infekci a o tom, kolik protilátek v těle zůstane a jak dlouho člověka chrání. Mluví se například i o tom, že se virus může v těle po nějaké době znovu aktivovat. Jak to tedy je?

Vědeckých informací o imunitě po prodělání infekce máme velmi málo. Všechno jsou to určité dohady. Lze říci, že u jedinců, kteří mají velmi mírný průběh infekce, je protilátková odezva velmi slabá. Souvisí to s tím, jak je naše tělo nastaveno. Nemůžeme si vyrábět protilátky proti všemu, co vdechneme. Tělo je nastaveno tak, že imunitní reakci na antigenní podněty, které se dostanou do plic, do určité míry zmírňuje. Až v okamžiku, kdy se v dýchacích cestách rozjede klasický zánět, dojde k překročení určité hranice a aktivaci specifických mechanismů. Pak je imunitní reakce včetně protilátkové odpovědi silnější.

Zatím se uvádí, že alespoň u některých jedinců protilátky mohou velmi rychle klesat. To je velmi nepříjemná záležitost. Řekněme, že se teď populace nakrásně promoří, velká část lidí bude mít protilátky, ale ty v poměrně krátké době klesnou a příští rok nás může čekat něco podobného znova. Ale je to záležitost, kde je zatím víc otazníků než jasných odpovědí.

Zmínila jste možnost reaktivace viru. Pravděpodobnější je, že u jedinců, u nichž byla popsaná domnělá reinfekce, mohlo dojít k tomu, že protilátková odezva na prvotní infekci byla natolik slabá, že mohlo dojít k opakované infekci. Druhá možnost je ta, že virus byl stále v těle, ale jeho množství při testování pokleslo pod detekovatelnou úroveň. Pak mohl přijít určitý podnět a virus se začal množit o něco víc.

Jestli se virus schová v nějakých buňkách, je neaktivní a čeká na impuls, aby se mohl začít znova množit, to je zatím spíš spekulace. Nemáme pro to žádná tvrdá data. Pro koronaviry by to byla velmi neobvyklá záležitost, nový fenomén, který věda ještě nepoznala.

V Česku začala populační studie, která má zjistit, kolik lidí už se s virem setkalo. Jaký výsledek očekáváte a co může znamenat?

Souhlasím, že jakmile by se ukázalo, že velká část populace už přišla s virem do kontaktu a má ochranné protilátky, byla by to dobrá zpráva. Znamenalo by to, že se vytvořila určitá kolektivní imunita, která by společnost chránila. Já jsem spíš toho názoru, a potvrzují to i studie provedené v Jižní Koreji, že lidí, kteří mají protilátky, v populaci nebude zas tak vysoký podíl.

Předběžné údaje naznačují, že poměr nemocných k těm, kteří mají jen protilátky, aniž by se jim cokoli stalo, je zhruba jedna ku jedné. Když vynásobíme počet infikovaných dvěma, číslo promořenosti české populace bude pořád velmi nízké. Ale je to zatím věštění z křišťálové koule. Dokud nebudeme mít tvrdá data, můžeme se o tom jenom dohadovat.

Hodně domněnek koluje i o původu viru. Někteří vědci se dokonce domnívají, že byl uměle vytvořen. Co už je v tomto ohledu jisté?

S jistotou vám to neřekne nikdo. Je velmi nepravděpodobné, že by virus byl vytvořen úmyslně a vypuštěn záměrně do populace. Co nelze vyloučit, je únik viru, se kterým se pracovalo v laboratoři. Takové věci se dějí. Vzácně, ale dějí. A nejenom v Číně, ale tu a tam i ve špičkových západních laboratořích. Stalo se, že párkrát byl nechtěně vynesen virus SARS.

Pokud by se toto stalo nyní, stejně by tedy ale platilo, že šlo o přírodní vir, který se "jen" nedopatřením dostal z laboratoře, která ho zkoumala?

Zatím všechna data, která máme k dispozici, poukazují spíš na to, že virus je přírodního původu. Pokud by měl být manipulován v laboratoři, jeho genetická informace by vypadala s největší pravděpodobností jinak. Pokud by vědci virus modifikovali, vycházeli by ze známých sekvencí, u nichž by třeba vyměňovali nějaké úseky nebo upravovali místa, o kterých víme, že zodpovídají za biologické vlastnosti viru. Nic takového zatím v sekvenci nevidíme.

Před pár dny nositel Nobelovy ceny Luc Montagnier přišel s domněnkou, že virus vznikl při výrobě vakcíny proti HIV, protože jsou tam určité elementy, které připomínají genetickou informaci viru HIV. Ale odborníci, kteří se věnují přímo koronavirům, to dementovali a poukázali na to, že takové sekvence lze nalézt i u koronavirů, které se vyskytují přirozeně v přírodě.

Pak se tedy vracíme k tomu, že jsou dvě možnosti. Buď se virus omylem rozšířil z laboratoře, která ho zkoumala, nebo přímo z přírody. Co je pravděpodobnější?

Je pravděpodobnější, že virus pochází od netopýrů. Mezihostitelem byl pravděpodobně luskoun. I v případě dvou předchozích epidemií SARS-Cov-1 a MERS to proběhlo podobně. Tyto viry také mají svůj přirozený rezervoár u netopýrů. Ale u SARS-CoV-1 byl virus přenesený na cibetku a z ní na člověka. U MERS to bylo přes velblouda. I v tomto případě lze předpokládat, že scénář byl obdobný.

V Číně jsou lidé v těsném a častém kontaktu se zvířaty z divoké přírody. Tato zvířata jsou tam často oblíbenou pochoutkou. Prodávají se například na trzích. Člověk tam může s těmi zvířecími viry přijít velmi snadno do kontaktu. My víme, že koronaviry se v netopýrech vyskytují i v Evropě a jinde, riziko přenosu viru na člověka je zde ale na rozdíl od Číny velmi malé.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru