Česká republika epidemii nového koronaviru zvládla a nyní je třeba se zaměřit na kontrolovaný návrat k normálnímu životu, řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se bude podle ředitele Zdeňka Kabátka snažit o to, aby se zdravotnictví dostalo do běžného režimu koncem června. Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík ale očekává, že to bude až po prázdninách.

"Teď už máme všechny důkazy pro to, abychom řekli, že vše je velmi velmi pozitivní. Infekce jde stále dolů. Každý jednotlivý den, který měříme, ukazuje na to, že nejenže nedochází k nekontrolovatelnému šíření, ale dokonce šíření zastavujeme," uvedl Dušek. Jeden nakažený podle něho může nakazit méně než jednoho dalšího člověka, konkrétně méně než 0,7 jiné osoby. "Doba nějakého v uvozovkách strašení je v České republice naštěstí pryč," zdůraznil Dušek.

Šéf zdravotnických statistiků sice připustil, že epidemie může v budoucnu znovu vzplanout, ovšem podle něho jen lokálně. "Určitě jsme připraveni na to, abychom to zachytili včas," dodal. Ludvík mluvil o možné podzimní vlně. "Musíme udělat chytrou obranu, musíme se soustředit na pobytová zařízení sociálních služeb, která jsou zcela zjevně extrémně riziková," řekl. Celý stát už by se podle něho "vypínat" neměl, s čímž souhlasil také Kabátek.

Očekává, že i kvůli ekonomickým omezením přijde letos VZP na příjmové straně o 31 miliard korun. Vzhledem ke schvalovanému zvýšení plateb státu za jeho pojištěnci o 500 korun měsíčně od června bude podle Kabátka propad přes 18 miliard korun. Největší zdravotní pojišťovna v Česku letos skončí podle prognóz ve ztrátě 22,3 miliardy korun, kterou pokryje z rezerv, uvedl. "Tento rok neočekávám zásadní finanční problémy," řekl Kabátek.

Od příštího roku by měl stát platit za děti, studenty, seniory, nezaměstnané nebo vězně do systému zdravotního pojištění o dalších 200 korun měsíčně navíc. Kabátek řekl, že příští rok chce VZP minimálně zachovat objem peněz směřovaných na péči, tedy i její rozsah. "České zdravotnictví zůstane i v příštím roce stabilní," míní. Ludvík ale poznamenal, že je nutné změnit úhradovou vyhlášku, aby peníze nezůstaly u pojišťoven.

Kvůli epidemii koronaviru se v Česku omezila i zdravotní péče. "Náběh bude pozvolný, mojí ambicí by bylo, abychom na konci června jeli v plném provozu," řekl Kabátek. Ludvík ale poukazoval na to, že ve zdravotnictví je velmi silné první pololetí, druhé je slabší kvůli prázdninovým měsícům. Soudí, že návrat do plného provozu nastane až v září a v říjnu.

Toman: Bez stavu nouze bude v zemědělství chybět až 5000 pracovníků z ciziny

Situaci v zemědělství komentoval v OVM ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Upozornil, že v tuzemském zemědělství bude v případě zrušení nouzového stavu chybět až 5000 pracovníků ze zahraničí. Zhruba tolika cizincům pracujícím v zemědělství totiž skončí platnost víza, a budou tak muset opustit Česko. Už nyní podle něj v oboru chybí přes 3000 lidí. Podle předsedy opoziční KDU-ČSL Mariana Jurečky lze situaci řešit i mimo nouzový stav. Resort zemědělství zároveň chystá další program na podporu malých podniků.

"V okamžiku, kdy skončí nouzový stav, budou muset všichni pracovníci za zahraničí s prodlouženými vízy opustit Českou republiku. Jde o pracovníky, kteří mají propadlá víza, ale ta jsou prodloužena pouze po dobu nouzového stavu," uvedl Toman. Podle něj jde až o 5000 lidí z celkového počtu 20 tisíc zahraničních pracovníků. Nedostatek pracovníků se navíc bude v létě prohlubovat.

Související

Podle Jurečky však kvůli tomu není potřeba prodlužovat nouzový stav. "Jsme připraveni ve sněmovně některé změny ve stavu legislativní nouze v zákonech upravit, není k tomu nutný nouzový stav," podotkl. Upozornil, že nedostatek pracovníků bude postupně ještě vyšší, je proto podle něj nutné řešit tuto situaci jinak než nouzovým stavem.

Toman také uvedl, že se bude snažit zjednodušit podmínky pro zaměstnávání sezonních pracovníků. Ministerstvo proto navrhlo zvýšení maximálního počtu hodin u dohod o pracovní činnosti ze současných 300 na 600 až 1000 hodin. S tím však podle Tomana nesouhlasilo ministerstvo práce a sociálních věcí, o věci se tak bude ještě jednat. Podle Tomana by měly být také posunuty odvody ze sociálního pojištění.

Současná krize přispívá i k růstu cen potravin. Ceny rostou zejména u zeleniny, ovoce či vepřového masa. Problémy jsou i s vývozem některých produktů, zejména pak mléka, protože nelze vyvážet do Itálie a dalších zemí. U mléčných výrobků tak může cena naopak klesat.

Vláda podle Tomana k zamezení výkyvů cen a posílení soběstačnosti rozhodla o navýšení Programu rozvoje venkova o další 3,3 miliardy korun, další miliarda korun měla jít na Podpůrný a garanční rolnický a lesní fond a půl miliardy na další zemědělské programy. Resort by měl také nyní uvolnit dalších půl miliardy korun k posílení likvidity zemědělců. Z toho by mělo být 150 tisíc korun na podnik nevratných. Přes 90 procent z peněz by měly dostat malé podniky. Program úřad spustí do 20. května.

Jurečka v této souvislosti upozornil, že kromě koronavirové a ekonomické krize je nutné řešit i současné sucho. To podle něj může způsobit v zemědělství ještě větší škody.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru