V českých ulicích je od pondělka rušněji. Po dlouhé době mohla otevřít řada obchodů a služeb, už od minulého týdne navíc neplatí omezení volného pohybu lidí. Objevuje se ale kritika, že vláda rozvolnila protiepidemická opatření až příliš rychle a bez potřebných dat.

Za tím, že vláda režim rozvolňuje rychleji, než původně předestřela, podle epidemiologa Rastislava Maďara stojí nízký počet nakažených a obavy z dopadů pandemie na ekonomiku. "Kvůli tomu se rozhodla, řečeno lyžařskou terminologií, že pojedeme po černé sjezdovce přímo dolů sjezdem, i když jsme původně chtěli jet slalomem. S tím, že kdyby to vypadalo, že to sjezdem nedáme, zkusíme brzdit," sdělil HN Maďar a dodal, že pokud dolů dorazíme bez pádu, bude to dobře, ale je to riskantní krok. Na ministerstvu zdravotnictví Maďar vede odborný tým Karanténa, který má za úkol s rozvolňováním restrikcí radit vládě. Maďar si minulý týden v médiích postěžoval, že při odvolání řady zákazů se politici doporučeními jeho týmu neřídili.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který tým odborníků na svůj úřad pozval, tvrdí, že se o jejich doporučení ministři opírají. "Rozhodnutí vlády je kompromisem mezi ekonomickým a epidemiologickým hlediskem. Jakékoliv změny v plánu uvolňování jsou s odborníky diskutovány, vždy jsou podmíněny příznivým epidemiologickým vývojem a doprovázeny přísnými hygienickými pravidly," napsal HN. Dodal, že pokud by se křivka počtu nakažených výrazněji vychýlila směrem nahoru, vláda uvolňování opatření zbrzdí. "Osobně jsem v uvolňování opatření konzervativnější, nicméně je třeba také myslet na ekonomické nastartování republiky," dodal ministr.

"S uvolňováním karanténních opatření bude virus více vstupovat do populace, a protože protilátky má jen její malá část, bude riziko, že se regionálně může situace zhoršit," varuje Maďar a dodává, že bude velmi záležet na tom, jak se lidé budou chovat. Obzvlášť důležitý bude přístup rizikových skupin a jejich rodin. Mezi lidi nejvíce ohrožené těžkým průběhem onemocnění covid-19 patří především senioři a lidé s chronickým onemocněním.

Potvrzených případů nákazy je v Česku 7431, od pondělního rána do podvečera přibylo 27 případů. Za posledních šest dní nepřekročil denní počet nových nakažených stovku. Počet vyléčených stoupl na 2826. Mrtvých s potvrzeným onemocněním covid-19 je 222. Laboratořím se daří otestovat šest až téměř devět tisíc vzorků za den, o víkendu je to výrazně méně.

Vláda od pondělka povolila otevřít posilovnám, knihovnám, zoologickým zahradám nebo prodejnám do 2500 metrů čtverečních. Lidé si tak mohou koupit například oblečení, nemohou si ho ale v obchodě vyzkoušet. Původně byl harmonogram naplánován tak, aby poslední vlna rozvolňování přišla 8. června. Pak ale vláda datum posunula o dva týdny dopředu, 25. května by tak restaurace a kavárny mohly otevřít své vnitřní prostory. Ministři v pondělí jednali o tom, zda otevření restaurací neuspíšit ještě výrazněji. Nakonec to neudělali s tím, že je potřeba obezřetnost.

V šesti městech nyní končí populační studie, která má odhalit, kolik lidí se nakazilo koronavirem, aniž by o tom věděli. Vláda tvrdila, že jí data o promořenosti pomohou při tvorbě harmonogramu, podle něhož se život v Česku bude vracet k normálu. Vojtěch minulý týden uvedl, že pokud by podíl lidí s protilátkami byl nízký, bude to signál, že má vláda postupovat obezřetněji. Nakonec ale rozvolnění restrikcí uspíšila, aniž by počkala na výsledky studie.

Vládní rozvolňovací strategii kritizuje například ekonom z institutu CERGE-EI Daniel Münich. Podle něj je potřeba rychleji uvést do provozu projekt chytré karantény, který k vyhledávání nakažených využívá digitální technologie, a mnohem více testovat. "Testovací kapacity jsou stále velmi nedostatečné. Nejsme ani na deseti tisících," říká Münich s odkazem na sliby vlády, že bude testovat deset tisíc vzorků denně a výhledově až 20 tisíc.

Fungující chytrá karanténa a široké testování by podle ekonoma stálo násobně méně, než na kolik hospodářství vyjdou dopady protiepidemických opatření. "Žongluje se s tím, jestli státní rozpočet bude mít schodek 100, 200 nebo 300 miliard. A na druhou stranu zanedbáváme haléřové záležitosti," podotýká Münich. Kdyby vláda naplnila své původní sliby o širším testování a co nejdříve naplno rozjela chytrou karanténu, přineslo by to podle Münicha jistotu, že se Česku díky cíleným opatřením podaří proplout mezi dvěma nepříznivými scénáři. Jedním je to, že zákazy zmizí moc brzy, nákaza se rozšíří a nemocnice nezvládnou příval pacientů. Druhým je, že dlouhotrvající plošné restrikce udusí ekonomiku.

Vláda podle Münicha nemá žádnou analýzu, o kterou by rychlejší rozvolňování pravidel mohla opřít. "Anebo ji neukázala a tají ji," myslí si ekonom. Kvůli jeho názorům ho náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v pondělí požádal, aby odešel ze setkání ministerské laboratorní skupiny, která se zabývá právě testováním. "Řekl, že nechce, abych tam byl, protože mluvím nepěkně do médií," uvedl Münich, který na jednání zastupoval ekonomický poradní tým Ústředního krizového štábu. Prymula potvrdil, že si Münichovu účast nepřál, protože "pouze všechny masmediálně dehonestuje". "Sám ještě nepřišel s ničím využitelným," řekl a ekonomovi vyčetl i to, že na předchozím setkání skupiny vůbec nepromluvil. Münich je členem iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, která představila vlastní prognózy dopadů vládních opatření. Došla k závěru, že zákazy zabraly, ale že je nyní čas opatření lépe zacílit a rozjet chytrou karanténu.