Jednorázový příspěvek 500 korun denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným, které poškodila epidemie koronaviru, by se měl za květen zvýšit na 700 korun a za červen na 900 korun. Měl by ho dostávat také širší okruh příjemců, například pěstouni nebo lidé pracující takzvaně na dohodu. Tuto změnu ve vládní novele zákona o takzvaném kompenzačním bonusu ve středu schválil Senát. Zákon nyní zamíří zpět do sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se senátními návrhy nesouhlasila.

Vládní předloha prodlužuje dobu poskytování příspěvku tak, aby ho stát mohl vyplácet i po 30. dubnu, kdy měl příspěvek původně skončit. Vláda navrhla zavést i takzvané druhé bonusové období, které má trvat od 1. května do 8. června. Případné třetí období by mohlo trvat až do konce srpna. O jeho zavedení už by rozhodovala sama vláda a nebyla by zapotřebí změna zákona.

S návrhem na zvýšení příspěvku přišel senátor Zdeněk Nytra (ODS). Řekl mimo jiné, že celková suma vydaná na tuto podporu by v celkovém součtu klesla s tím, jak se budou postupně rozvolňovat přijatá omezení. Schválený návrh senátorů Martina Červíčka (ODS) a Tomáše Goláně (SEN 21) rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci o příspěvek žádat. Příspěvek není určen zaměstnancům. Sněmovna předtím rozšířila okruh příjemců o OSVČ, které současně s tím vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Senátní návrh ho rozšiřuje mimo jiné na činnosti s příjmy do 10 tisíc korun měsíčně, na dobrovolníky v pečovatelské službě a na pěstouny.

Ministryně ani s jedním návrhem nesouhlasila. Varovala, že pro pracovníky finanční správy bude složité ověřovat například, kdo má pracovní poměr na pedagogickou činnost. Může to podle ní vést i k tomu, že někdo bude moci čerpat peníze z více míst. Poukazovala také na to, že se kvůli vrácení zákona do Sněmovny jeho schvalování prodlouží. Sněmovna by mohla o senátním návrhu rozhodnout příští týden.

Dopady vládní předlohy na státní rozpočet za období od 1. května do 8. června budou maximálně 13 až 14 miliard korun, uvedla ministryně. Informovala také, že k 27. dubnu obdržely finanční úřady již 420 tisíc žádostí o vyplacení příspěvku a celkem za dobu účinnosti tohoto opatření vyplatily 9,5 miliardy korun.

Státní záruky pro firmy

Horní komora parlamentu také schválila poskytnutí státní záruky ve výši 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Od bank by pak mohly získat na obnovu své činnosti po epidemii koronaviru zhruba 495 miliard korun, řekla ve středu senátorům Schillerová. 

Stát bude prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ručit za úvěry sjednané do konce letošního roku. Záruka bude platit na provozní úvěry do 50 milionů korun. V případě menších firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun.

V případě firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude muset ručit banka.

ČMRZB poskytne bankám podle jejich podílu na trhu u obou skupin firem portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda původně navrhovala limit 25 procent. Zvýšení prosadil ve sněmovně poslanec ČSSD Roman Onderka, aby na úvěry dosáhlo více firem.

Ošetřovné bude vyšší

Senát ve středu také schválil novelu, podle které ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s potomky v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi, vzroste ze 60 na 80 procent denního vyměřovacího základu. Senát  novelu schválil 64 hlasy ze 68 přítomných členů, proti nebyl nikdo. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zvýšené ošetřovné bude stát vyplácet podle předlohy zpětně od začátku dubna. Rodiče budou dávku dostávat nejdéle do letních prázdnin.

Pracovníci na dohody budou mít nárok na ošetřovné tehdy, pokud odváděli nemocenské pojištění a dohody jsou stále platné. Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.

Senátor Michael Canov (SLK) se v debatě pozastavoval nad tím, že úřady kvůli ošetřovnému požadují potvrzení ředitelů škol, že jsou zavřené, ač o tom rozhodla vláda. "Je to naprosto absurdní. To není jenom byrokracie, to je šikana, a dokonce se nebojím ani slova buzerace," řekl. Maláčová oponovala, že formulář potvrzuje, že zaměstnanec má vlastní dítě do 13 let věku. "Mechanismus funguje asi 40 let," podotkla. Pokud by šlo o potvrzení o uzavření školy, bylo by to "na hlavu", zdůraznila. Canov si ale stál za svým. "Potvrzení o uzavření školského zařízení není potvrzení o existenci dítěte," prohlásil s odvoláním na formulář.

Podle údajů, které ve středu zveřejnilo ministerstvo práce, dostala zatím sociální správa od vyhlášení nouzového stavu kvůli uzavření škol 158 051 žádostí o ošetřovné. Z nich bezmála 6900 dorazilo za poslední den, tedy za úterý. V dubnu úřad zatím zpracoval asi 135 000 ze všech žádostí o ošetřovné, které obdržel.

Senát ve středu dále schválil novelu, podle které platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Senát novelu schlávil hlasy všech přítomných členů. Předlohu ještě dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

K takzvaným státním pojištěncům patří také třeba studenti, nezaměstnaní lidé a vězni. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Nouzový stav platí do 17. května

Nouzový stav v Česku potrvá nejméně do neděle 17. května. V úterý o tom rozhodli poslanci, kteří ale neschválili žádost vlády o prodloužení nouzového stavu do 25. května. Prošel přitom návrh komunistů. Ti tak prokázali, že dovedou ovlivnit rozhodnutí vládní koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) se na vzdálenějším termínu nedokázal dohodnout s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem a právě o hlasy jeho strany se vláda opírá. Výsledkem bylo, že kabinet večer po mnohahodinové debatě o jeden hlas neuspěl.

Delší čas vláda podle Babiše potřebuje hlavně kvůli tomu, aby režim krize neskončil posledním dnem aktuálního měsíce a s ním i bezpečnostní protiepidemická opatření, jako je omezení pohybu lidí na veřejnosti nebo uzavření některých provozů a podniků, které epidemiologové považují za rizikové. Například jde o akce, kde se shromáždí velké množství lidí, nebo restaurace a bary. Dalším z argumentů je i regulace provozu na hranicích − právě nouzový stav umožňuje vládě omezit příjezdy některých cizinců na území Česka.

Související

Vláda už proto připravuje plán, jak krizová opatření zachovat i po skončení nouzového stavu. Zajistit to má podle premiéra Andreje Babiše novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která by posílila kompetence ministerstva zdravotnictví. Tu by měl kabinet projednat příští pondělí a hned následující den by ji mohla ve stavu legislativní nouze projednat i sněmovna.

Ministerstvu má novela podle Babiše dát možnost "zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodních a výrobních provozoven, bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy, všech druhů zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Dále povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky. Regulovat hromadné akce, omezit jejich rozsah."

Související