V polovině března se velká část Čechů musela narychlo přesunout ze svých škol a pracovišť domů a do virtuálního prostoru. Tato živelná digitalizace je příslibem do budoucna, ale má i svá rizika, především v kybernetické bezpečnosti, jak nám ukázaly hackerské útoky na české nemocnice.

O tom, co se stalo a co by měli lidé, firmy i státní instituce dělat do budoucna, jsme diskutovali v on-line debatě Hospodářských novin a Aspen Institute Central Europe ve čtvrtek 14. května od 14 hodin s předními českými experty. O kybernetické hygieně, kterou je třeba provést, hovořil Tomáš Pojar, vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast Bezpečnost-inovace a prorektor CEVRO Institutu, Lukáš Kintr, náměstek ředitele NÚKIB pro řízení sekce Národního centra kybernetické bezpečnosti, Karel Medek, ze sdíleného centra kybernetické bezpečnosti, T-Mobile CZ, Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, a Michal Salát, ředitel pro výzkum hrozeb, Avast.

Diskusi, která je součástí série debat Kam kráčíš, Česko 2020, moderoval Martin Ehl, hlavní analytik HN.

Své dotazy pro panelisty mohli vkládat pod tímto článkem i čtenáři.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Kam kráčíš Česko, když ani v roce 2020 nejsi schopné mít v debatě jednu jedinou odbornici?
Čtenářský dotaz
Jak se stavíte k otázce elektronických voleb? Jaká jsou jejich rizika nebo naopak klady? Existuje nějaké 100% bezpečné řešení?
Čtenářský dotaz
Veřejné povědomí o kybernetické bezpečnosti není dostatečné. Někteří poskytovatelé služeb informují o rizicích své zákazníky, v médiích se objevily v reklamních oknech edukativní šoty. Co byste říkali tomu, kdyby vzniklo něco podobného bezpečnosti silničního provozu (BESIP), kreativní a srozumitelné kampaň o bezpečnost v kyberprostoru, ne nutně v režii státu?
Čtenářský dotaz
K nedávným kybernetickým útokům na nemocnice...stát poskytl odborníky pro řešení následků a návratu k normálu u postižených institucí. Mají tyto incidenty nějaké pokračování ve smyslu - vyšetřování, dohledávání viníků, snaha o potrestání či aspoň "diplomatická" nota dané zemi? Jak jsou tyto incidenty, o kterých se předem vědělo, posuzovány - jako čin jednotlivce, nebo určitého státu?
Čtenářský dotaz
Mezi vybranými experty jsou pouze zástupci státních a korporátních institucí, proč mezi nimi chybí zástupce občanské společnosti, když hlavními nositeli kybernetických hrozeb demontujících demokratický systém jsou "surveillance state" a "surveillance capitalism"?
Související