Kromě živnostníků, kteří mohou od státu jednorázově získat 25 tisíc korun, se podpory dočkají také společníci malých společností s ručením omezeným. Každý z nich může požádat o takzvaný kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, který lze čerpat za období od 12. března do 8. června. Celkem tak může jeden společník získat maximálně 44,5 tisíce korun.

Příslušný zákon ve středu ve zkráceném jednání schválili poslanci. Ministerstvo financí očekává, že Senát a prezident dávku odsouhlasí v příštím týdnu. Ihned poté začnou finanční úřady přijímat žádosti podnikatelů, jimž má nová státní podpora odlehčit od obtíží spojených s pandemií koronaviru. Žádosti lze podávat do šedesáti dnů od ukončení zmíněného období, tedy do začátku srpna.

"Pomoc je určena pro aktivní společníky v čele malých eseróček. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou," upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

15 miliard korun

až na tolik může podle ministerstva stát vyjít vyplácení dávek pro společníky firem.

300 tisíc 

společností s ručením omezeným je v Česku registrováno. O dávku pro společníky podle ministerstva požádají asi dvě třetiny z nich.

Podle zákona smí o dávku žádat zástupci eseróček s maximálně dvěma společníky. Ve firmě jich může podporu získat i více, musí ale být členy jedné rodiny. Jde o rodiče, děti, manžele či registrované partnery.

"Tito lidé nemohou kompenzační bonus získat v případě, kdy už jejich podnik čerpá dotace na mzdy v rámci programu Antivirus. Nelze ho poskytnout ani těm, kteří již coby živnostníci získali podporu v rámci programu Pětadvacítka," doplňuje ministryně.

Její úřad společníkům menších podniků slibuje vyplnění jednoduchého formuláře. Vedle čísla bankovního účtu by mělo stačit zaslat podepsanou oskenovanou žádost.

Ve formuláři má společník uvést, za jaké dny ze stanoveného období o dávku žádá. Ministerstvo uvádí, že na kompenzační bonus mají nárok podnikatelé, jejichž byznys byl vlivem pandemie omezený, nebo ti, kteří se musí během zavření škol starat doma o děti. Finanční úřady by si ale stejně jako v případě Pětadvacítky pro živnostníky měly vystačit pouze s čestným prohlášením žadatele, že podmínky programu splňuje.

Úřad se obává, že si o podporu požádají i mrtvé schránky, tedy neaktivní podniky. Proto musí žadatelé ještě splnit také podmínku minimální výše obratu. Ta musí za minulý rok činit alespoň 180 tisíc korun. U nových firem bude platit pravidlo, že očekávají překročení stejné hranice obratu letos či v příštím roce. "Vycházet by se mělo z nějakého byznysplánu, které by měl mít takový podnik pro letošek zpracovaný a který bude finanční úřad posuzovat," vysvětluje Schillerová.

Daňový poradce Jiří Nesrovnal očekává, že úředníci budou při posuzování očekávaných obratů mladých firem shovívaví. "V zákoně se nepíše, že by podniky musely hranici budoucího obratu splnit přesně na korunu. Myslím, že snahou bude hlavně odfiltrovat neaktivní firmy," míní Nesrovnal. Samo ministerstvo uvádí, že peníze bude žadatelům zasílat obratem. "Kvůli prověření podmínky výše příjmů firmy může dojít k drobné prodlevě v řádu dnů," řekl HN mluvčí úřadu Tomáš Weiss.

V Česku je asi 300 tisíc společností s ručením omezeným. Ministerstvo očekává, že o dávku pro společníky požádá asi 200 tisíc z nich. Podle toho, kolik společníků se o podporu přihlásí, úřad odhaduje, že stát na nové dávce vyplatí mezi devíti a 15 miliardami korun. V rámci obdobného programu Pětadvacítka už finanční úřady vyplatily téměř 11 miliard korun. Dávku dostalo přes 440 tisíc živnostníků.