Rusko souhlasí s konzultacemi s Českou republikou podle vzájemné smlouvy z roku 1993, oznámilo v sobotu na svém webu ruské velvyslanectví v Praze. Česká republika podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) o jednání požádala mimo jiné k vyjasnění sporů o odstranění pražské sochy sovětského maršála Ivana Koněva, uvedl ministr v úterý ve Sněmovně.

Svůj souhlas s uspořádáním konzultací podle smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci oznámila ruská strana 8. května, uvedla ambasáda. Tématem mají být nejnaléhavější otázky vzájemných vztahů. Podle ruské strany k nim momentálně patří "především plnění mezinárodněprávních závazků ve věci udržování historických a vojenských pomníků".

Michal Dudáš z tiskového odboru ministerstva zahraničí potvrdil, že jeho úřad souhlas s jednáním obdržel. "Je to úplně na začátku, v příštích dnech budeme schopní zveřejňovat, jak to proběhne," doplnil.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden uvedl, že očekává českou reakci na návrh Ruska zahájit dialog o odstranění pomníku Koněva, které považuje za "hrubé porušení" dohody o přátelských vztazích z roku 1993. České ministerstvo zahraničí už počátkem dubna uvedlo, že odstranění Koněvovy sochy z náměstí Interbrigády v Praze 6 neporušuje žádnou z česko-ruských smluv.

Ještě před tím česká diplomacie oznámila, že pokud bude socha umístěna na důstojném místě, dostojí Česko svým závazkům z česko-ruské smlouvy. Podle Prahy 6 by socha měla být umístěna v připravovaném Muzeu paměti 20. století. Petříček koncem dubna Hospodářským novinám řekl, že Česko je připraveno jednat o přesunu Koněvovy sochy do Ruska.

Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci, kterou Česko a Rusko uzavřely v roce 1993, hovoří o přátelském rozvíjení vztahů a dodržování zásad rovnosti, nepoužití hrozby silou a nevměšování do vnitřních záležitostí. Dokument mluví i o spolupráci v kultuře či o ochraně historických památek nebo o rozvíjení obchodních vztahů.

Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Praha 6 nechala sochu odstranit na počátku dubna. Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily trestní stíhání proti představitelům Prahy 6, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné.

Související

Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté i kvůli dalším krokům pražských radnic. Ruské protesty vyvolalo zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo také rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

Média informovala o pracovníkovi ruských tajných služeb, který do Prahy přicestoval údajně s jedem ricin. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) dostali policejní ochranu.

V sobotu se odehrál i další incident, byť tentokrát neoficiální. Na místo po soše maršála Koněva v Praze 6 někdo postavil porcelánový klozet. Věc prověřuje policie, řekl ČTK její mluvčí Jan Daněk. Městská část záchod nechala odstranit, uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, věc odsoudil.

Podle Koláře se klozet na zakrytém podstavci po Koněvově soše objevil pravděpodobně v noci na sobotu. "Pokud má někdo potřebu se takto vyjadřovat ve dnech, které jsou oslavou konce druhé světové války, vypovídá to o tom, že má v hlavě spíš fekálie, než cokoliv jiného," uvedl. Věcí se zabývá policie.

Kritiku si čeští komunální politici vysloužili již opakovaně také od ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Ten ve svém prohlášení k výročí konce druhé světové války v sobotu píše o nezodpovědných krocích komunálních úředníků v České republice a oslavování nacistických pomahačůPodle Zmejevského se dodnes vyskytují ti, kteří se snaží nezodpovědně spekulovat na historické paměti, interpretovat průběh událostí v zájmu momentální politické konjunktury a vyhledávat v minulosti záminky pro nároky a urážky. "Neštítí se dokonce oslavování nacistických napomáhačů," napsal.

"Chápeme, že nezodpovědné kroky ojedinělých odvázaných komunálních úředníků neodráží náladu drtivé většiny obyvatel země. Svědčí o tom jak postoj, jejž vyjádřil prezident České republiky Miloš Zeman, tak četné vzkazy nelhostejných českých občanů, kteří nám vyslovují rozhodný nesouhlas s výsměchem památce vojáků Rudé armády," uvedl Zmejevský. Nicméně samotná existence takových jevů podle Zmejevského vyvolává nedůvěru ve vztazích mezi národy a může vést k novým historickým a politickým fobiím.

Nikdo nezpochybňuje roli Sovětského svazu na ukončení druhé světové války, byl však také jedním ze strůjců tohoto konfliktu, když spolu s nacisty přepadl Polsko, uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Připomněl, že v Rudé armádě bojovali také Ukrajinci nebo Bělorusové. "Rozumím tomu, že vyrovnat se s minulostí může být mnohdy velmi bolestivé a problematické, a jak je vidět, doteď se s tím Rusko nevyrovnalo. Jeho představitelé navíc dodnes nechápou, co je to demokratická opozice, svoboda slova nebo právo na samosprávu," doplnil.

Pan velvyslanec by se měl přestat plést do vnitřních záležitostí České republiky, plete si úředníky a zvolené politiky, komentoval prohlášení ruského velvyslance starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). "Když takto ostentativně dávají najevo, že jsme nějací lůzři, tak se nás asi bojí, protože vědí, že nemají pravdu," řekl ČTK. Pozastavil se nad podobností výroků velvyslance Zmejevského, prezidenta Zemana a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. "Kdo jim to píše, píšou jim to v Kremlu, nebo mají nějaké schůzky koordinační?" podotkl.

Zeman v dopise ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k výročí konce války, který Pražský hrad zveřejnil na webu, ocenil hrdinství Rudé armády a uvedl, že bez něho by se Československo nestalo nezávislým a sebevědomým národem. Česká vděčnost a upřímné díky bojovníkům riskujícím své životy také pro českou svobodu se nezměnily, napsal. Zároveň odmítl přepisování dějin, i když podle něj poválečné osudy a vztah obou zemí nebyly a stále nejsou snadné.

Za osvobození Československa položilo životy více než 140 tisíc rudoarmějců, píše dále Zmejevský v prohlášení. Rusko si podle něj také váží přínosu Čechů a Slováků, kteří bojovali spolu s vojsky Rudé armády, československých partyzánů a odbojářů. "Jenom společně dokážeme čelit dnešním velice vážným hrozbám. Jenom na základě dobrých sousedských vztahů, vzájemného porozumění a respektování zájmů dokážeme řešit globální bezpečnostní problémy, aby ve světě panovaly ideály spravedlnosti a dobra," uzavírá velvyslanec. Prohlášení vydal ke Dni vítězství, který v Rusku oslavují 9. května na rozdíl od většiny evropských zemí včetně Česka, kde se konec druhé světové války připomíná 8. května.