Od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové. Nadále ale bude povinné při vstupu do země dokládat negativní test na nemoc covid-19, uvedl na Twitteru vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Další uvolnění hraničního režimu by mělo nastat 8. června, kdy by Česko upustilo od testů na covid-19 u lidí, kteří se budou vracet ze států, co budou z epidemiologického hlediska nerizikové, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

"Vláda se shodla, že se od 26. 5. uvolní režim na hranicích: bude je možné překročit na více hraničních přechodech a kontrola bude pouze namátková. Dál však bude platit (až na platné výjimky) povinnost předložit při vstupu do ČR negativní test na covid-19," napsal Hamáček. Na jaké přechody se možnost překročení hranice rozšíří, neuvedl.

Hamáček upřesnil, že materiál o nové podobě hraničního režimu půjde na vládu v pondělí 25. května. Na Twitteru také uvedl, že Česko přijímá podobný přístup k ochraně hranic, jaký už dříve začaly uplatňovat Rakousko a Německo.

Vojtěch potvrdil plánované zmírnění hraničního režimu od příštího týdne. "Já jsem navrhl, že bychom v další fázi od 8. června přešli k další deregulaci v tom směru, že bychom se vrátili do stavu na začátku pandemie, kdy jsme měli definovány rizikové a nerizikové země na základě epidemiologické situace," uvedl také na tiskové konferenci po jednání kabinetu.

V současnosti by podle Vojtěcha mezi nerizikovými státy byly například Rakousko, Slovensko nebo Chorvatsko. Naopak za rizikové by byly považovány Španělsko, Itálie či Francie. Seznam rizikových a nerizikových zemí se podle něj bude pravidelně aktualizovat.

Dosud Česko počítalo s plošnými kontrolami na hranicích do 13. června, Hamáček ale o víkendu řekl, že chce ve vládě jednat o možnosti rychlejšího uvolnění opatření. Ke zrušení hraničních kontrol už přistoupilo Rakousko, které otevřelo všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Kontroly kvůli koronaviru jsou tam rovněž jen namátkové.

Německo potvrzení o negativním testu nevyžaduje a jednotlivé spolkové země teď také postupně ruší opatření, které počítalo s povinnou 14denní domácí karanténou pro všechny, kdo po delším pobytu v zahraničí překročí jeho hranice. I když spolková republika postupně uvolňuje režim na svých hranicích a třeba ty s Českem vůbec nekontroluje, mohou do ní cizinci nadále vstoupit jen, pokud k tomu mají pádný důvod. Tím může být třeba práce.

Podle dat Policie ČR, která zveřejnila Česká televize, policie mezi 16. březnem a 15. květnem zkontrolovala 1 552 000 vozidel odjíždějících z České republiky a 1 637 000 vozů, které do Česka přijížděly. Celkem policie odepřela odjezd z ČR 14 tisícům osobám a příjezd do Česka 24 tisícům lidí.

Nová pravidla pro nošení roušek 

Při rizikové práci v horku definované zákonem nebo v kanceláři dva metry od dalších lidí nebude od úterý povinné nošení roušky. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vojtěch. Ministerstvo v pondělí také na webu zveřejnilo nové mimořádné opatření o nošení roušek platné do 25. května. Bylo nutné ho vydat znovu po skončení nouzového stavu.

Zákon o veřejném zdraví rozděluje práci podle rizikovosti do čtyř tříd a vyjmenovává různé rizikové faktory, proč je riziková. Roušky nebudou nutné v případě rizikové práce třetí a čtvrté třídy v zátěži teplem. "Vyšli jsme vstříc požadavkům odborů," řekl ministr.

Chytrou karanténu převezme ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví od 25. května formálně převezeme projekt takzvané chytré karantény. Dosud ji vedl 90členný centrální řídící tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády vedený náměstkem Romanem Prymulou. Ministr Vojtěch na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že dostal za úkol na příští jednání vlády předložit detailní rozpočet pokračování projektu a jeho personální zajištění. O tom, že by ministerstvo mělo projekt převzít, hovořil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO).

"Projekt dosud fungoval na bázi jisté dobrovolnosti a nadšení. Budeme si muset vyjasnit přechod z armády pod zdravotnictví," uvedl Vojtěch. Podle něj bude třeba projekt posunout tak, aby byl dlouhodobě udržitelný.

Prvním cílem projektu chytrá karanténa bylo podle dokumentu zrychlit a zautomatizovat epidemiologické šetření, tedy dohledání kontaktů každého nakaženého, případně místo jeho nákazy. Jde o rozhovor, který vede s nakaženým pracovník krajské hygienické stanice.

Nově například může údaje od pacienta při telefonátu rovnou zanášet do informačního systému. Pomocí může být i takzvaná vzpomínková mapa pohybu za poslední dva týdny, která vznikne po souhlasu nakaženého z dat z jeho mobilu a bankovních karet. Za šest hodin se pak data smažou. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.

"Druhým cílem je příprava na eventuální zvýšený výskyt onemocnění v případě, že rozvolňování mimořádných opatření přinese zvýšený výskyt onemocnění a s tím spojenou potřebu rychlého provedení trasování osob podezřelých ze styku s infekčním onemocněním," píše se v dokumentu.

První část projektu se tak zaměřovala zejména na komunikaci a předávání dat mezi hygienickými stanicemi, nemocnicemi nebo laboratořemi testujícími na covid-19. Všechny složky měly také pravidelně ohlašovat data, která se každý den vyhodnocovala. Cílem bylo najít všechny rizikové kontakty nakaženého do tří dnů, poslat je do karantény a postupně otestovat.

Ministr zdravotnictví by podle připraveného usnesení měl také předložit vládě návrh řešení projektu Chytrá karatnéna 2.0, který počítá podle slov premiéra ze začátku května se zapojením dalších součástí, například mobilní aplikace eRouška nebo dobrovolného sledování pohybu aplikací Mapy.cz. Technické řešení druhé části chytré karantény má ministerstvo zdravotnictví připravit ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

"Je předkládán návrh dalšího postupu, kterým by se měly ad hoc vzniklé řídící týmy, které byly složeny ze zástupců některých resortů, státních podniků i komerční sféry, převést na standardní systém řešení epidemií velkého rozsahu v souladu s právními předpisy," píše se v dokumentu.

Pro pokračování projektu v době po skončení nouzového stavu, kdy se uvolňuje většina preventivních opatření, je podle dokumentu potřeba veškeré procesy a nástroje chytré karantény formalizovat. Problematické podle dokumentu je například to, že stát nemá kvůli zapojení dobrovolníků a práci firem zdarma plnou kontrolu nad všemi podpůrnými součástmi projektu.

Centrální řídící tým bude součástí organizační struktury resortu zdravotnictví. Ministerstvo má také předložit personální požadavky, například na posílení krajských hygienických stanic, a požadavky na jejich financování. Při současném zapojení dobrovolníků je podle dokumentu kapacita zvládat 300 až 400 nových případů denně, po jejich odchodu ale jen zhruba 180 až 230 nových případů. Ministerstvo musí vybudovat také telefonické centrum pro trasování kontaktů s pružnou kapacitou a dokončit digitalizaci všech kroků procesu.

Podle dokumentu je také třeba navýšit kapacitu testování. Od 25. května ale skončí činnost mobilních odběrových týmů zřizovaných armádou. Některé nemocnice a laboratoře navíc ukončují testování na covid-19, protože se jim po snížení horní hranice ceny na 1674 korun pro laboratoř a 82 korun za odběr nevyplatí. Případná druhá vlna by podle dokumentu ale vyžadovala desítky stacionárních odběrových míst, v případě nekontrolovaného šíření také 80 až 160 mobilních týmů.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru