Alena Schillerová v posledních dnech před médii utíkala. Poté co HN zveřejnily, že chybí na klíčových videokonferencích ministrů financí zemí Evropské unie, a to i kvůli své špatné angličtině, označila to za lež. Absenci na schůzkách připustila, s jazykem ale nemá problém, tvrdila. Když se jí ale následně televize zeptaly anglicky, mlčela. "Uznávám, že moje angličtina není nejlepší, ale nevzdávám to a chci na sobě dál pracovat," tvrdí nyní a s HN se bavila i o fondech za desítky bilionů korun, které v EU vznikají na boj proti dopadům pandemie.

HN: Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Macron navrhli vznik fondu na pomoc státům a sektorům nejvíce zasaženým koronavirem, který by prostřednictvím společného evropského rozpočtu přerozdělil granty v hodnotě 500 miliard eur. Souhlas musí dát všechny země EU − jak se k tomu tedy staví Česko?

Bude to řešit především pan premiér Babiš na summitu s ostatními lídry členských zemí, my k tomu budeme připravovat pozice. Detaily zatím neznáme.

Já bych byla spíše pro systém půjček než grantů. A především považuji za klíčové, abychom nedělali zásadní změny ve společném evropském rozpočtu. Měli bychom nadále podporovat kohezní politiku, tedy dotace chudším zemím a regionům, výstavbu infrastruktury, školství nebo zaměstnanost, ale nic zásadního v současném systému neměnit, protože jinak se 27 zemí nedomluví.

HN: Česko opakuje, že na dotace pro chudší země má jít stále stejné množství peněz. Naproti tomu spolková kancléřka Angela Merkelová říká, že pro Německo je zásadní, aby z krize vyšla celá EU co nejlépe, a je proto ochotno platit do společného rozpočtu ještě víc než teď. Česko je na vnitřním evropském trhu závislé mnohem víc než Německo. Jakou solidaritu vůči zasaženým zemím jsme tedy ochotni projevit? Zatím to vypadá, že žádnou. Mluvím o ekonomice, ne třeba o dodávkách roušek.

Záleží na tom, v jakém kontextu se ptáte.

8,3 miliardy

korun bude moci Česko čerpat z úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy, a to i na již uskutečněné nákupy zdravotnického materiálu
od počátku roku. Z vládní rozpočtové rezervy bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové na nákup ochranných prostředků a dalšího vybavení do začátku tohoto týdne uvolněno 11,9 miliardy korun.

24,8 procenta

činí výše sociálních odvodů firem za zaměstnance a vláda by jim je podle ministryně Aleny Schillerové mohla odpustit místo nynějšího proplácení náhrady mezd z kurzarbeitového programu Antivirus. Kabinet jedná o podobě podpory firem s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), návrhy řešení posoudí také tripartita.

19 miliard

korun (750 milionů eur) je spodní hranice globálního obratu firem, na něž bude v Česku uvalena digitální daň. V republice musí mít roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Ministryně Schillerová nově navrhuje snížit daň ze sedmi procent na pět a posunout účinnost příslušného zákona na příští rok, protože Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj připravuje celosvětové řešení.

Americká administrativa sdělila HN, že pokud Česko zavede daň jednostranně, uvalí USA na české zboží odvetná cla.

HN: Třeba je tu názor, že by Česko mohlo požadovat o něco méně dotací pro sebe a akceptovat, že jich více dostanou nejvíc zasažené země, protože když se z krize nedostanou, bude to špatné i pro Česko.

Nechci dělat žádná silná vyjádření, která potom budou využita jinak, než jsem je myslela. Myslím, že se to nedá takto podat. Souhlasím, že Evropa musí být silná. Musíme co nejrychleji obnovit vnitřní trh se všemi výhodami, které nese. My jako Česko to velmi, velmi potřebujeme. Ale jestliže máme vnitřní trh podpořit, musíme to udělat skrze nástroje, které tomu skutečně pomohou. To znamená maximální důraz na kohezní politiku, na dopravní infrastrukturu, zaměstnanost a tak dále. Pro nás je velice důležitá flexibilita v tom, jak ty peníze použijeme. Jsem velmi vděčná Evropské komisi, že nám povolila flexibilitu ve výši 30 miliard korun, které budeme moci z evropských fondů přesunout podle aktuální potřeby. Prostě se musíme bavit o tom, co pomůže Evropě jako celku. Nedá se mluvit v rovině, že se máme kousku vzdát ve prospěch někoho jiného. Vždycky budu hájit zájmy této země, to je pro mě na prvním místě. To samé bude dělat premiér.

HN: Jako základ koheze a co nejméně změn. Itálie je ale čistým plátcem do rozpočtu, takže kdyby bylo co nejméně změn, nezíská nic. Česko bude krizí zasaženo relativně méně než průměr EU. Jsme tedy ochotni být nějak solidární s těmi více postiženými zeměmi, nebo ne?

Určitě jsme ochotni se o tom bavit. Teď vám ale neřeknu jak, do jaké míry a za kolik peněz. Myslím si, že Česko několikrát ukázalo, že je schopno konstruktivního myšlení. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale vždy musíme vnímat primárně zájmy republiky, ale i zájmy Evropy jako celku.

HN: Mluvila jste o možnosti přesouvat peníze z evropských fondů na různé účely, což je něco, po čem vláda dlouho volala. Teď to možné je, ale česká vláda ještě Evropské komisi nepředložila jediný plán na takový přesun. Přitom teď můžeme použít peníze třeba na nákup vybavení nemocnic nebo na podporu zaměstnanosti.

Budeme to řešit. Bavíme se zhruba o 30 miliardách korun a musíme si na vládě říct, kam ty peníze přerozdělit.

Alena Schillerová (56)

Nestranička nominovaná hnutím ANO je ministryní financí od prosince 2017, jako první žena v historii Česka či Československa.

Od dubna loňského roku je také místopředsedkyní vlády.

Na ministerstvo financí nastoupila začátkem roku 2016 jako náměstkyně ministra pro daně a cla. Předtím dlouhá léta pracovala na finančních úřadech na jižní Moravě a na Generálním finančním ředitelství.

Vystudovala právo na Masarykově univerzitě v Brně, následně získala titul Ph.D.

Na svém webu uvádí, že mluví anglicky, německy a rusky.

HN: Kam by ty peníze měly jít podle vás?

Podle mě by měly jít primárně na investice. Je potřeba masivně investovat. Možná bych byla i pro to, dát peníze do těch programů na udržení zaměstnanosti. Uvidíme.

HN: Pan premiér prohlásil, že ekonomická obnova Česka půjde skrze Národní investiční plán. Rozjedou se z něj tedy do léta nějaké projekty?

Musí. Už někdy před měsícem jsme rozhodli, že přidáme šest a půl miliardy do dopravní infrastruktury, aby pan vicepremiér Havlíček mohl uzavírat další smlouvy na další projekty. Posílili jsme také kapitolu zemědělství, posílíme peníze na boj se suchem. Masivně budeme investovat do zdravotnictví, nesmíme zapomínat na kulturu a musí nám masivně pomoci kraje, města a obce, které nesmí zastavit investiční aktivitu. My jejich projekty podpoříme zhruba 10 miliardami korun.

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru