Ve druhém kole volby kandidátů do Rady České televize a Českého rozhlasu ve středu poslanci volili tři televizní radní a jednoho rozhlasového radního.

Šanci zasednout v Radě ČT mělo šest kandidátů, poslanci nakonec zvolili jako nové radní ekonomku Hanu Lipovskou, moderátora Lubomíra Veselého a šachistu Pavla Matochu. 

Sněmovna ve středu také hlasovala o tom, kdo usedne do Rady Českého rozhlasu. Ve druhém kole tajné volby nakonec nikoho nezvolila. Dostatečný počet hlasů nezískali někdejší předsedkyně rozhlasové rady Hana Dohnálková ani historik Jaroslav Šebek.

Uskuteční se nová volba, v níž budou poslanci vybírat dva rozhlasové radní.

Nyní sněmovna obsazovala jedno místo. Ke zvolení bylo potřeba 97 hlasů. Dohnálková jich obdržela 94 a Šebek 69. V březnovém prvním kole volby poslanci zvolili do Rady Českého rozhlasu galeristu Marka Pokorného. Sněmovní volba dvou členů Rady Českého rozhlasu by se podle předsedy volební komise Martina Kolovratníka (ANO) měla uskutečnit v červenci.

Pozornost vyvolávala zejména volba televizních radních. Do Rady ČT totiž nyní zasednou kandidáti, kteří byli zejména opozičními politiky kritizováni. Patří k nim ekonomka Hana Lipovská, jejíž nominace se nelíbila zhruba čtvrtině senátorů. Vadilo jim, že kandidátka veřejně zpochybňuje smysl existence veřejnoprávních médií, což podle nich může vést k oslabení demokracie. Nově v radě usedne také moderátor a kritik televize Lubomír Veselý. Neuspěli psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý a předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma.

Ke zvolení bylo nutných 97 poslaneckých hlasů. Lipovská jich obdržela 114, Matocha 108 a Veselý 111. Douda získal 60 hlasů, Holý 72 a Klíma 70. V březnovém prvním kole volby poslanci vybrali do 15členné televizní rady rady někdejšího šéfa televizního zpravodajství Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu a poslance Jiřího Šlégra.

Šlégr byl původně členem ČSSD a později přešel do strany LEV 21 expremiéra Jiřího Paroubka. Společně pak kandidovali v poslaneckých volbách, které prohráli, když získali 0,07 procenta hlasů. Do rady jej navrhl hokejový klub Litvínov, který Šlégr do podzimu trénoval.

Za začátek konce nezávislé veřejnoprávní televize označil výsledek středeční volby předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. "Nese za to stoprocentní plnou odpovědnost sociální demokracie," uvedl. Jako menší vládní strana podle něho mohla takovému výsledku zabránit. Místopředseda klubu ČSSD Ondřej Veselý reagoval, že sociální demokracie nemá páku na to, aby za někým šla za volební plentu a říkala mu, koho zaškrtnout.

Poslanec STAN Petr Gazdík mluví o politizaci Rady ČT. "Ve stínu vykrádání obecních rozpočtů dnes demagogická část politického spektra definitivně ovládla kontrolu veřejnoprávních médií. Považuji to za alarmující stav a ohrožení nezávislosti jednoho ze stěžejních pilířů demokracie," sdělil v tiskové zprávě. Piráti se obávají ohrožení objektivity zpravodajství. "Pokud by zvolení radní nejednali odborně a nestranně, může být ohrožena objektivita zpravodajství. Vyvážené politické debaty se mohou stát minulostí," uvedl v tiskové zprávě pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Podle mediálního experta Jana Potůčka složení rady opět kopíruje rozložení sil ve sněmovně, tedy vedou příznivci ANO. "Zkomplikuje to vztah Rady ČT a generálního ředitele Petra Dvořáka. Očekávám řadu zbytečných útoků a slovíčkaření. Pravděpodobně bude také těžší schvalování rozpočtu ČT," řekl. Již loni na podzim rada Dvořákovi uložila hledat v rozpočtu úspory. Letošní rozpočet pak po několikerém projednávání schválila až v únoru.

Příjmy a výdaje klesly o 200 milionů na 6,76 miliardy korun.

Generálního ředitele ČT Petra Dvořáka výsledek volby nepřekvapil. Část poslanců se podle něj dlouhodobě netají tím, že jim vyhovuje, když se tlak na ČT a její nezávislost stupňuje.

Dvořák to uvedl ve stanovisku zveřejněném na Twitteru České televize.

 

"Výsledek volby pro mě není překvapivý. Část poslanců se dlouhodobě netají tím, že jí vyhovuje stav, kdy se tlak na Českou televizi a její nezávislost stupňuje, k čemuž má možná směřovat i personální obměna Rady ČT," uvedl Dvořák.

O této skutečnosti podle něj svědčil nedávný dopis předsedy sněmovního volebního výboru Stanislava Berkovce (ANO) o kandidátech do rady. Berkovec v e-mailu u kandidátů například analyzoval, zda případné zvolení vzbudí protesty médií a zda by mohli v radě zastupovat zájmy generálního ředitele.

"Nemohu tak nyní jako ředitel televize, kterou Rada ČT kontroluje, vyslovit nic jiného než víru v to, že přístup všech jejích členů k České televizi bude konstruktivní, objektivní a bude respektovat zákon a Kodex ČT," dodal Dvořák.

Kontroverze v minulosti vzbudila kandidatura Lipovské, kterou nominovala Česká biskupská konference. Zhruba čtvrtina senátorů a vedení České křesťanské akademie české biskupy vyzvaly, aby návrh stáhli v souvislosti s tím, že Lipovská veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Kardinál Dominik Duka tehdy v reakci uvedl, že ekonomická odbornost Lipovské může být pro televizní radu prospěšná a že případné kritické hlasy na adresu veřejnoprávních médií mohou jejich službu zkvalitnit.

Rady ČT a ČRo jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly těchto veřejnoprávních médií.

Do působnosti rad náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.

Nové tváře v Radě České televize:

Hana Lipovská

Ekonomka. Absolvovala obor hospodářská politika na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, kde dále působí na katedře ekonomie. Spolupracuje také jako analytička s Institutem Václava Klause. Je autorkou řady odborných i popularizačních článků. Za svoji odbornou práci dostala Cenu rektora Masarykovy univerzity nebo Cenu profesora Františka Venkovského pro mladé ekonomy do 35 let. V současnosti působí ve výkonném výboru brněnské pobočky České společnosti ekonomické a je členkou The American Economic Association a Jednoty českých matematiků a fyziků. 

Pavel Matocha

Novinář a šachista. Vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, novinářem je od roku 1992. Specializuje se na energetiku, posledních dvanáct let byl redaktorem týdeníku Euro. Napsal knihy Castrovi vězni a Potíže s hrdiny. Pořádá nejvýznamnější šachové zápasy v České republice, kam zve legendární velmistry i nejlepší světové šachisty současnosti. 

Luboš Xaver Veselý

Novinář, spisovatel, moderátor. Od ledna 2015 moderoval pravidelné rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem v pořadu Prezidentský Pressklub.

Od roku 2017 začal moderovat v internetové televizi XTV. V lednu 2020 obdržel anticenu Zlatý citron, v rámci předávání cen Trilobit Českého filmového a televizního svazu FITES. Veřejnoprávní média pravidelně kritizuje.

Související

Kandidáti do Rady Českého rozhlasu:

Hana Dohnálková

Muzikoložka, houslistka, hudební pedagožka, předsedkyně Rady ČRo. Působí jako houslistka v Komorním orchestru Pavla Haase a pracuje jako muzikoložka v hudebním archivu PKF - Prague Philharmonia. V březnu 2014 byla zvolena jako členka do Rady Českého rozhlasu. V dubnu 2016 se stala jeho předsedkyní, v roce 2018 tuto pozici obhájila. Mandát vykonávala do března 2020.

Jaroslav Šebek

Historik. Vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Od června 1995 pracuje v Historickém ústavu Akademie věd ČR. V současnosti jako pracovník oddělení československých dějin 20. století. Specializuje se na dějiny česko-německých vztahů a věnuje se také problematice vývoje antidemokratických hnutí ve 20. století.

V roce 2009 úspěšně završil habilitační řízení na Filozofické fakultě MU v Brně a byl mu udělen titul docent. Je autorem více než 60 studií v odborných časopisech a sbornících a vydal také několik knih.

Související