Koronavirová krize by mohla přispět modernizaci k HR procesů. Podle Filipa Mikschika, zakladatele portálu StartupJobs.cz, dostala krize firmy pod tlak, aby celé HR zefektivnily. Některé části náborového řízení se tak možná nastálo přesunou on-line. "Dřív se do toho lidem nechtělo. Najednou do toho byli dotlačeni a zjistili, že to funguje," říká Mikschik. Při výběru vhodných kandidátů by firmám mohly pomáhat i znalostní a osobnostní testy.

Během krize založil Mikschik portál BezPráce, který propojuje lidi hledající práci s personalisty. Ti jim mohou poskytnout třeba zpětnou vazbu na životopis nebo je pomoci dál kariérně nasměřovat. 

HN: Během krize jste založil portál BezPráce.cz. Co bylo impulzem?

Díky zkušenostem z předchozích projektů nám došlo, že je nutné začít přemýšlet mimo naší startupovou bublinu. Spousta lidí najednou přišla o práci a neměli ani čas si sepsat životopis a teď tu není nikdo, kdo by jim s tím pomohl. Na LinkedIn jsme proto vypsali dotazník, jestli by personalisté měli zájem pomáhat. Za dva dny se nám ozvalo 100 lidí a nám došlo, že nemůžeme jen propojovat jednotlivce, a založili jsme server BezPráce. Teď je tam 1800 registrovaných lidí, kteří hledají práci, z nichž asi 200 už dostalo feedback od personalisty.

HN: Jak funguje spolupráce lidí s personalisty?

Lidé se na webu zaregistrují, vytvoří si profil nebo mohou jen nahrát životopis. Potom napíšou, s čím by chtěli pomoct. Někdo chce jen oponenturu k životopisu, ale spousta lidí ani neví, co by chtěli kariérně dělat. Na druhé straně máme už skoro 200 personalistů jak ze startupového prostředí, tak i z velkých firem z různých oborů. My je propojíme a personalista může napsat feedback. Občas to je třeba několik stran A4 tipů a komentářů. Ty pak odešlou zájemci, který zároveň dostane kontakt na personalistu, aby se mohl případně na něco doptat.

HN: Bude projekt pokračovat i po krizi?

Bude. Už při startu projektu jsme si dali milník 1000 registrovaných lidí, abychom ověřili životaschopnost BezPráce. Když jsme ho překročili, tak jsme na web přidali i pracovní inzerci, aby se lidé, kteří dostali feedback od personalistů, mohli podívat na čerstvé nabídky. Pointa ale není, aby vznikl nový StartupJobs, tam to není úplně pro každého. Na BezPráce funguje speciální inzerce, kde může kdokoliv zdarma zveřejnit nabídku, i když ji má na jakémkoliv pracovním portále, na LinkedIn nebo třeba jen jako facebookový status. Je vystavená sedm dní a tím se snažíme garantovat, že je aktuální.

Nezaměstnanost poroste a chtěli bychom, aby BezPráce bylo místo, kam lidé, co přišli o zaměstnání, přijdou a někdo jim pomůže a i je trochu nasměruje. Proto web rozšiřujeme o různé tipy odborníků, o další obsah, jak pracovat s životopisem. Mohl by to být v Česku vstupní bod pro lidi, kteří hledají práci.

HN: Za měsíc to bude osm let, co váš projekt StartupJobs funguje. Podařilo se vám za tu dobu objevit další díru na trhu? 

Já jsem vlastně původně nechtěl stavět pracovní portál. Chtěl jsem, aby schopní lidé šli pracovat do start-upů, do firem, kde mohou něco změnit, kde mohou posunout celou společnost dál, protože start-upy se snaží nabourat status quo. Proto mi dávalo smysl tomu věnovat energii. Najednou jsem zjistil, že jsem v oboru HR, ve kterém bylo v té době spousta věcí k vylepšení. Všechny projekty, co jsme zatím dělali a děláme, patří do oblasti lidských zdrojů a pomáhají najít lidem novou práci. Ani v současnosti nefunguje všechno v HR optimálně a je tam obrovský potenciál to posunout dál.

HN: Už od počátku projektu spolupracujete s investory z Miton, co je na tom zaujalo?

Projekt jim dával smysl, protože sami přemýšleli o tom, jakým způsobem dostat chytré lidi do inovativních firem, které sami budují. Nešli do toho s vidinou, že ze StartupJobs vznikne miliardový podnik. Šlo jim o to, podpořit startupové prostředí. Spousta projektů, a to nejen těch, za kterými stojí Miton, vyrostla na lidech od nás.

FILIP MIKSCHIK (30)

StartupJobs založil v roce 2012, ještě během studií na VŠE. Z webové stránky, kterou si původně sám naprogramoval, vznikl největší český startupový portál s pracovními nabídkami.

Už od počátku projektu spolupracuje s investory z Miton, kteří stojí za projekty, jako je Heureka, Slevomat či Rohlík.cz. 

Momentálně pracuje ve StartupJobs kolem 25 lidí.

Obrat firmy za loňský rok činil přes 17 milionů korun.

HN: Jaký dopad měl koronavirus na StartupJobs?

Inzerce nám ze dne na den spadla o nějakých 70 procent a museli jsme vyřešit, co s tím. Nejdřív jsem šel za externími partnery, jestli nám nemohou dát nějakou slevu. Naše firma ale stojí hlavně na lidech a ti jsou tak největší náklad. Spousta firem začala během krize propouštět, já jsem si chtěl nechat všechny. Ten správný tým jsem budoval roky a nemůžu ho teď bourat. Zeptal jsem se proto zaměstnanců, ať si promyslí, jestli mohou jít s platem dolů a o kolik. Přišlo mi to lepší než přístup firem, které třeba plošně snížily platy o 20 procent, i s ohledem na to, že někteří zaměstnanci mají děti, někdo má hypotéku. Mělo to větší efekt, než jsem čekal, a podařilo se tak ušetřit stovky tisíc měsíčně. Kdybychom to neudělali, zbývaly by nám finance na čtyři měsíce. Takhle jsme tu dobu prodloužili na 12 až 18 měsíců. Jakmile jsme tohle vyřešili, mohli jsme se zaměřit na to, jak pomáhat.

HN: Jakým způsobem jste mohli pomáhat?

Na začátku krize se nikomu nechtělo chodit ven, takže jsme se rozhodli podpořit ty, kteří se starají o to, abychom ven nemuseli, a nabídli jsme jim inzerci zdarma. To byl třeba případ firem na rozvoz nákupů a jídla. Na web jsme také dávali nabídky obchodních řetězců, protože bylo potřeba posílit zaměstnance v prodejnách. Pak jsme se zaměřili na naše firmy. Spousta z nich – hlavně z oboru cestovního ruchu – najednou přišla o všechny příjmy s tím, že mají super tým a nechtějí ho vyhodit. Tak jsme spustili sdílení zaměstnanců a začali jsme firmy propojovat, aby si své lidi mohly nechat. Ozval se nám třeba i jeden velký kavárenský řetězec, že má lidi, kteří mohou dělat skladníky. Firmám, které to už nemohly utáhnout, jsme začali pomáhat s umisťováním jejich zaměstnanců. Posílaly k nám lidi, které nechtěly propouštět, ale musely, a my jsme se jim snažili pomoci najít nějakou práci.

HN: Jak se v průběhu koronavirové krize měnili inzerenti na webu StartupJobs?

My máme na StartupJobs vlastně takový výsek trhu, ty technologické firmy, kde byli vždy žádaní programátoři. U nich byl propad nejmenší. Technické pozice se také nejrychleji vrací. Tam jsme aktuálně s inzercí asi 20 procent pod normálem. Pomalu se vrací i poptávka po lidech z marketingu. V oblastech obchodu a administrativy zatím spíše s náborem vyčkávají. Zajímavým trendem bylo, že byla velká poptávka po seniorních pozicích. Firmám totiž došlo, že se budou propouštět ti "dražší" lidé, a chtěly využít příležitost a přetáhnout je k sobě. Hledali se tak například šéfové marketingu a techničtí ředitelé.

HN: Roste počet zájemců o práci?

Narostl asi o třetinu.

HN: A proměnili se zájemci nějak? Přichází třeba z oborů, které koronavirus zasáhl nejvíce?

To jde dobře vidět na administrativě. Tam se počet zájemců hodně zvýšil, protože přejít z oboru gastro do administrativy je jednodušší než se stát vývojářem v javascriptu. Dlouhodobě bych ale očekával, že i takové případy budou. To je vlastně i jeden z úkolu BezPráce. Chceme, aby se lidé zamysleli nad tím, co chtějí dělat, co je baví a zda tento restart nechtějí využít k tomu, aby se poohlédli po něčem pro ně smysluplnějším.

HN: Na začátku jste zmínil, že oblast HR má potenciál posunout se dál. Jak?

Tvorbou chytrého systému, který pomůže personalistům. Oni tráví spoustu času odepisováním na maily, organizací náborů a my chceme pomocí automatizace a HR technologií poskytnout personalistům více času na to, věnovat se lidem. Aby například personalista nemusel hlídat, komu má odepsat, pamatovat si, který kandidát je v kterém kole výběrka nebo jaké jsou deadliny pro odevzdání nějakých úkolů – to za něj udělá systém. Pracovníci HR by neměli být úředníci, kteří přehazují životopisy lopatou, což se bohužel někdy stává. Teď s rostoucí nezaměstnaností bude ještě víc nutné umět se přizpůsobovat aktuální situaci, a proto vidím velký potenciál v lidském přístupu.

HN: Změnily se vzhledem ke koronaviru přístupy firem k náborům nových lidí? Přesunuly se třeba on-line?

To bude myslím výstup z téhle situace, který se stane standardem. Nabíralo se totiž, i když platila striktní omezení. Nejnižší počet otevřených pozic na StratupJobs během krize byl 450 a nějakým způsobem tam probíhala komunikace mezi firmou a uchazečem. A záleželo na tom, jak byly firmy otevřené komunikaci on-line. Vím o firmách, které vzaly lidi na dálku, podepsaly s nimi smlouvu, zaškolily je, a fyzicky je přitom nikdy neviděly. Jiné firmy naopak vyčkávaly, s tím, že měly za sebou první kolo výběrového řízení, ale chtěly ještě osobně "doměřit" chemii s kandidátem. Teď určitě bude mnohem častěji první kolo probíhat formou rychlého videohovoru, během kterého se zjistí, zda se jedná o vhodného člověka.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 30 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.