Místní komunity v nadějných lokalitách nemají právo bránit geologickému průzkumu, který předchází výběru hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Nejvyšší správní soud (NSS) se v pořadí třetím rozhodnutím vyslovil pro jednodušší podmínky průzkumu. Verdikt je dostupný na úřední desce.

Tentokrát NSS vyhověl kasační stížnosti ministerstva životního prostředí, která se týkala stanovení průzkumného území Hrádek na pomezí Jihlavska, a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze. Už dříve NSS podobně rozhodl o lokalitách Čihadlo na Jindřichohradecku a Kraví Hora na Žďársku.

V novém rozhodnutí NSS uvedl, že místní komunity nemají právo "utnout již v zárodku" úvahy o úložišti, které je věcí veřejného zájmu vysoké míry důležitosti.

"Pokud bude určitá lokalita při férovém zohlednění relevantních hledisek vybrána jako místo pro trvalé úložiště, musí se místní komunita ve prospěch tohoto veřejného zájmu 'obětovat'," stojí v rozhodnutí.

NSS zdůraznil, že zatím jde pouze o průzkum, který má smysl, pokud už předem není vybudování trvalého úložiště zcela vyloučené. Odpor místní komunity ale takovou překážkou není. "Stejně tak tímto důvodem nemohou být stávající zvláštní přírodní hodnoty dané lokality či například to, že jde o klidné místo využívané k rekreaci," napsali soudci.

Česko při budování úložiště zvažuje více lokalit. Už dříve NSS konstatoval, že geologický průzkum slouží pouze k tomu, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) získala prvotní informace o vhodnosti lokality. Bylo by předčasné požadovat po správních orgánech, aby se už nyní zabývaly otázkou existence veřejných zájmů bránících výstavbě hlubinného úložiště samého, respektive aby SÚRAO předkládala ke všem uvažovaným lokalitám detailní informace o parametrech úložišť.

NSS také odmítl, aby se na takzvané zvláštní zásahy do zemské kůry mechanicky vztahovala ustanovení geologického zákona, která dopadají na průzkum a dobývání ložisek nerostů. Jde o činnosti s rozdílnými technologiemi a cíli.

Hodnocení všech devíti lokalit zvažovaných SÚRAO by mělo skončit letos. Vládě pak podá návrh na zúžení výběru na čtyři lokality. Úložiště, v němž budou v hloubce půl kilometru trvale umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Místní komunity se zpravidla k této možnosti staví nesouhlasně.