Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 157,4 miliardy korun z dubnových 93,8 miliardy korun. Loni ke konci května byl schodek 50,9 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní květnový výsledek je nejhorší od vzniku Česka. Dosud byl ke konci května nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 95,4 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil podle ministerstva propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. "Celkem jsme podle aktuálních čísel na mimořádnou podporu ekonomiky a boj s covidem uvolnili 57,3 miliardy korun, dalších více než deset miliard korun představují dosud podpořené úvěry. Další výdaje představují sociální dávky, které meziročně vzrostly o 28 miliard, ale také nárůst investic o 17 miliard, nezbytný k rychlému překlenutí současné situace," řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V první půlce května MF vyčíslilo celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru na zhruba 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

MF dále upozornilo na to, že zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 miliardami korun, sám letošní květen skončil se schodkem 63,7 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci května kleslo meziročně o 3,5 miliardy na 27,6 miliardy korun. Důvodem je podle MF především přijaté opatření v podobě prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.

Související

MF také upozornilo na to, že podpora osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyplácená formou kompenzačních bonusů měla s objemem 17,3 miliardy korun zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Meziročně pokleslo o 14,4 procenta na 46,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci května 105,4 miliardy korun, tedy meziročně o 7,9 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent, tedy o 76,8 miliardy, na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 49,6 procenta, tedy o 17,1 miliardy, na 51,6 miliardy korun.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které meziročně stouply o 7,3 miliardy korun. "Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 miliardy korun, meziročně o 6,1 miliardy korun více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 278 miliard korun, meziročně o 27,6 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 210 miliard korun.

Analytici: Schodek rozpočtu letos přesáhne 300 miliard

Na základě květnových dat o státním rozpočtu očekávají ekonomové, že schodek rozpočtu bude za celý letošní rok vyšší než naplánovaných 300 miliard korun. V květnovém výsledku hospodaření státu se už podle nich plně promítly dopady opatření proti šíření koronaviru. Zároveň lze v dalších měsících v souvislosti s nárůstem počtu nezaměstnaných očekávat ještě větší tlak na státní rozpočet. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k pondělním výsledkům státního rozpočtu. Květnový výsledek ale vzhledem k mimořádným opatřením vlády není podle nich překvapivý.

"Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Ačkoliv se podle něj epidemiologická situace výrazně zlepšuje, zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového.

"Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 miliard korun bude bezpečně překročen," dodal.

"Prozatím předpokládáme, že státní rozpočet skončí letos v mírně vyšším deficitu než činí plán, a to kolem 350 miliard korun. Nicméně patrně nevyhnutelný je i vysoký deficit v příštím roce," uvedl i hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Vzhledem k mimořádným opatřením vlády ale není podle něj květnový výsledek státního rozpočtu příliš velkým překvapením.

"Květnový výsledek státního rozpočtu naplno ukázal potenciál výpadků v daňových příjmech. Státní rozpočet by letos podle nás měl skončit v rekordním deficitu 340 miliard korun," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň upozornil, že za současné situace měl být schodek rozpočtu ke konci května mnohem vyšší. "To, že byl tak malý, jen podtrhuje, jak málo stát skutečně kompenzoval výpadky příjmů, které karanténa přinesla. Drtivá většina prohlášení o státních výdajích zůstala pouze na úrovni slibů, a plnění státního rozpočtu do května to jen potvrzuje," uvedl.

Do budoucna lze podle Bartoně čekat zvýšení příjmů s tím, jak budou placeny odložené odvody na sociálním zabezpečení. To ale bude kompenzováno snížením příjmů kvůli ekonomickému propadu. "Pro velké části ekonomiky ztrátu více než dvouměsíčního příjmu nenahradí nikdo, a tak nízká ekonomická aktivita a tím pádem i nízké příjmy státu přetrvají i po zbytek roku a velkou část příštího," dodal.

"Letošní květnový hluboký schodek je v době, kdy se koronakrize ještě zdaleka neprojevila v kompletní podobě a míra nezaměstnanosti je stále nízko, obzvláště varovný," uvedl naopak hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj je velmi optimistické předpokládat, že letos skončí rozpočet se schodkem 300 miliard korun. "Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun," uvedl.

Související