Vláda v pondělí hlasy ministrů za hnutí ANO schválila návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který může podle kritiků pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v jeho sporu o to, zda je ve střetu zájmů. Předseda koaliční sociální demokracie Jan Hamáček ČTK napsal, že ministři ČSSD se při hlasování zdrželi. Babiš před jednáním kabinetu řekl, že se projednávání bodu nezúčastní. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) je sporná část předpisu zpřesněním. Odmítla, že by resort psal předpisy tak, aby vyhověly jednotlivcům.

Podle předlohy by byl Babiš považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Podle kritiků mu ustanovení nahrává ve chvíli, kdy jeho střet zájmů řeší unijní orgány. Babiš dlouhodobě odmítá tvrzení, že je ve střetu zájmů.

Proti vládnímu návrhu právě kvůli možnému zvýhodnění premiéra Babiše bude ve sněmovně část opozice, především piráti, přidá se zřejmě i ODS či TOP09. ANO tak bude muset hledat podporu u komunistů a SPD, anebo přemluvit část poslanců vládní ČSSD. S prvními dvěma stranami se již Babiš dokázal v minulosti několikrát dohodnout. Sám premiér jako zakladatel svěřenských fondů, do nichž vložil svůj holding Agrofert, se nicméně jednání o návrhu zákona právě kvůli možnému střetu zájmů neúčastní. Na vládě se tak v pondělí hlasovalo bez jeho přítomnosti. 

Hamáček na Twitteru uvedl, že ministři za ČSSD návrh nepodpořili. "Jsme přesvědčeni, že výjimka pro svěřenské fondy není potřeba a jde nad rámec příslušné evropské směrnice. O výjimce tak rozhodne sněmovna svým hlasováním," napsal. Podle místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka vystoupil Hamáček na vládě s návrhem, ať se sporné ustanovení vypustí, protože se tím z pohledu ČSSD na návrhu nic nezmění. "Na tom jsme se neshodli, ČSSD ve Sněmovně toto konkrétní ustanovení podporovat nebude," řekl novinářům po jednání vlády.

Návrh zákona kritizuje také organizace Rekonstrukce státu, jejíž zástupce je členem protikorupční rady vlády. Právě kvůli tomu, že podle nich zvýhodňuje premiéra, ale i další firmy. "Jde jednak o kontroverzní výjimku pro korporace vložené do svěřenských fondů, která je v rozporu s evropskou směrnicí, ale také o to, že firmy žádající o dotace nemusí mít v evidenci vyplněny koncové vlastníky. Tato dvě slepá místa zákonů přitom sráží protikorupční potenciál obou návrhů. Návrh zákona se nesmí stát návodem pro firmy, jak své zákonné povinnosti obcházet," uvedl právník spolku Lukáš Kraus.

Podle něj by nicméně byla škoda, kdyby zákon o veřejném registru skutečných majitelů firem sněmovna zablokovala jako celek. "Vše bude záležet na tom, jestli se ve Sněmovně najde dost hlasů pro opravu zákonů tak, aby skutečně sloužily svému účelu, tedy bránily praní špinavých peněz a střetu zájmů. Rekonstrukce státu osloví poslance napříč politickým spektrem, aby zvážili potřebné změny," dodal Kraus.

Sporný paragraf v návrhu zákona konkrétní stanovuje, že u svěřenských fondů má být striktně dané, kdo je skutečný majitel. A to zakladatel, svěřenský správce či obmyšlený fondu. Ovšem v případě korporací vložených do svěřenských fondů bude firma teprve zkoumat, kdo ji ovládá a kdo je tedy její skutečný vlastník. Podle Rekonstrukce státu se tato výjimka pro korporace nelíbila ani odboru kompatibility Úřadu vlády, který řeší soulad návrhů českých zákonů s právem EU. Již letos v lednu tak upozornil, že sporné ustanovení zákona nevyplývá ze směrnice EU proti praní špinavých peněz, která právě zavedení veřejného registru skutečných majitelů po členských státech EU požaduje.

Související

Benešová po jednání vlády novinářům řekla, že unie už Česko "peskovala", aby zákon předložilo. "Hrozila pokuta, museli jsme to předložit," uvedla. Jde podle ní o řádnou transpozici příslušné směrnice. Sporný paragraf podle ní není výjimkou, ale zpřesněním v reakci na řadu dotazů od právníků a advokátů. Pokud by v předpisu nebyl, mohl by být například za majitele považován beneficient fondu, který má třeba jen pětiprocentní podíl a žádný vliv, dodala.

Ministryně odmítla, že by resort psal zákony tak, aby vyhověl jednotlivci. "Je to výhradně odborný právní úsudek, vznikl na ministerstvu spravedlnosti a stojíme si za tím. Pokud by i toto zpřesnění Parlament vypustil, tak to vychází nastejno a výsledek bude tentýž," uvedla.

Změna pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu se v novele objevila po připomínkovém řízení na konci roku 2019 na návrh ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO), upozornila začátkem roku TI. Předpis kritizují také Piráti, kteří hovoří o účelové výjimce s cílem umožnit Babišovi skrývat střet zájmů.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Ministerstvo v předkládací zprávě uvedlo, že evidence majitelů má posílit transparentnost právnických osob a právních uspořádání a je jedním z nástrojů boje proti praní peněz a financování terorismu. Předpis vymezuje, kdo je považován za skutečného majitele, ale také reguluje přístup k údajům v příslušné evidenci a proces zápisu údajů o skutečném majiteli.

Související