Práce, která začala jako zábava v laboratoři proti pracovnímu vyhoření, se dostala až na obálku jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Týmu vědců ze skupiny Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se ve spolupráci s výzkumníky z USA a Německa povedlo popsat chování sodíku v amoniaku a pomoci tak pochopit, jak přesně vzniká kov. "Kovový amoniak byl pro nás tréninkový systém, jak připravit kovovou vodu," říká v rozhovoru pro HN Jungwirth a dodává, že celý experiment proběhl spíš náhodou. "Je to trochu legrační, že skoro má větší ohlas naše hraní než pořádná práce, ale to se občas stane." 

HN: Co pro vás a váš tým znamená dostat se na obálku Science?

No je to sranda. Jako byste byl na obálce Playboye. Ale zároveň to nic neznamená, my si prostě otevřeme šampaňské, oslavíme to a jdeme dál. Člověk se zas nesmí nechat unést. Měli jsme prostě kliku. Je to podle mě hezká práce, ale do Science se to dostalo proto, že za tímhle objevem je také 200 let výzkumu tohoto problému, a tak je poměrně jednoduché tím oslovit širokou vědeckou komunitu, což je prostě trochu klika. Je to fajn, ale o tom věda není, a to je velmi důležité si říct.

HN: Přinese vám to něco pozitivního a praktického? Třeba lepší šanci získat granty, domlouvání si nějaké spolupráce? 

Já jsem se svou současnou situací docela v pohodě. Ale je možné, že ti studenti a postdoktorandi, kteří jsou první autoři, tak těm to možná pomůže, až si budou hledat místo. V tomhle smyslu je to pro ně fajn, ale já to dělám, protože mě to baví.

HN: A jak tedy podle vašeho objevu vzniká kov?

Nevím, jestli jste někdy viděl, co se stane, když se dá sodík do kapalného amoniaku. Ono to krásně zmodrá, jak se valenční elektrony toho alkalického kovu rozpustí v amoniaku, tak velice silně absorbují v červené oblasti spektra, a proto je to tak krásně modrý. Mimochodem ve vodě je to přesně to samé, akorát tam je to zakryté explozí, kterou asi většina lidí zná ze školy po hození sodíku do vody. A proto jsme to dělali v amoniaku, kde se dá díky menší reaktivitě té explozi vyhnout.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • Pravidelné speciály v digitální podobě
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nevybrali jste si? Přejděte na všechny nabídky předplatného HN.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.