Obce dostanou od státu příspěvek 1200 korun na obyvatele jako kompenzaci za nižší příjmy z daní, jejichž výnosy se rozdělují mezi státní rozpočet a právě obce a kraje. Celkové náklady budou 12,8 miliardy. Vláda to navrhne sněmovně, řekl po pondělním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude kabinet navrhovat, aby dolní komora příspěvek schválila v prvním čtení.

Svaz měst a obcí počká na paragrafové znění návrhu, žádá příspěvek bez podmínek a administrativy.

Zástupci obcí a krajů kritizovali to, že vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a společníkům malých firem připraví samosprávy o příjmy z daní. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Podle odhadů svazů přijdou obce, města a kraje kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ či zpětné kompenzaci daňových ztrát asi o 20 miliard korun. Babiš v pondělí řekl, že podle vládních propočtů přišly obce o 6,6 miliardy a kraje o 3,3 miliardy korun.

Na příspěvku pro obce byla podle Babiše shoda s vicepremiérem a předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem i ministryní Schillerovou od neděle. Například Praha dostane 1,6 miliardy korun. Babiš také uvedl, že vláda mimoto schválila dotace pro obce ve výši 9,7 miliardy - například 3,1 miliardy dostanou malé obce do 3000 obyvatel na opravy škol a školek a o dvě miliardy byl navýšen rozpočet ministerstva životního prostředí na vodohospodářské projekty obcí.

"Jsem přesvědčen, že je to kompenzace velmi dostatečná a rozhodně plně nahrazuje to, o co obce přišly v rámci kompenzačního bonusu," řekl po jednání kabinetu Hamáček. Co se týče krajů, je podle něj lepší jasně říci, kolik peněz od státu dostanou na údržbu a opravu silnic druhých a třetích tříd než podobný příspěvek na obyvatele.

Babiš v pátek po jednání s místopředsedou Rady Asociace krajů a hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem řekl, že vláda krajům nabídne na silnice nižších kategorií pro tento rok šest a pro příští rok čtyři miliardy korun. Běhounek uvedl, že návrh podpory vítá, na příští rok by ale kraje podle něj potřebovaly šest miliard korun. Podle premiéra se o tom bude dále jednat.

Senát už dříve připravil návrh, který počítal s tím, že by stát dal každému kraji 400 korun na obyvatele a každé obci 1000 korun na hlavu. Podepsali se pod to zástupci všech senátorských frakcí včetně vládních.

Vláda v pondělí schválila kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 500 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda tak schválila zvýšení schodku již potřetí od propuknutí pandemie. Před šířením koronaviru byl schodek rozpočtu pro letošní rok naplánován na 40 miliard korun. Sněmovna by měla rozpočet projednat ve stavu legislativní nouze 16. června.

"Jsem přesvědčena, že je to poslední novela zákona o státním rozpočtu pro letošní rok," uvedla ministryně Schillerová. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Letos ke konci května rozpočet vykázal schodek 157,4 miliardy korun. Kvůli dopadům šíření koronaviru a přijatým opatřením totiž klesají příjmy státu, zatímco výdaje výrazně rostou.

MF tak v novém návrhu počítá s celkovými příjmy rozpočtu 1,365 bilionu korun a s výdaji 1,865 bilionu korun. Podle Schillerové tak již MF snížilo odhad příjmů proti odhadům z počátku roku o 213,3 miliardy korun a odhady výdajů navýšilo o 246,7 miliardy korun.

Státní dluh by se tak měl ke konci letošního roku podle MF kvůli vyššímu schodku zvýšit o 481,1 miliardy korun, tedy na zhruba 2,1 bilionu korun. Ke konci loňska byl totiž státní dluh 1,64 bilionu korun. Zbylá část 500miliardového deficitu za 18,87 miliardy korun bude podle MF financována ze státních finančních aktiv.

"V rozpočtu si vytváříme prostor 136 miliard korun ve vládní rozpočtové rezervě, ale skutečně nevíme, jak budou vypadat dále jednotlivé programy a také chceme masivně investovat," uvedla dále ministryně.

Upozornila, že po poslední novele zákona o státním rozpočtu bylo v rezervě 78,8 miliardy korun a nyní je v ní aktuálně 100 milionů korun. Z rezervy vláda vyplácí podpůrné programy i například nákupy materiálu a ochranných prostředků.

Financovat těmito penězi chce také ale dotační tituly pro kraje a obce nebo opravy silnic druhé a třetí třídy nebo zvýšení investic Státního fondu dopravní infrastruktury.

Schillerová zároveň odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní nebo provádět úsporná opatření. Daňové příjmy rozpočtu by přitom proti původním plánům měly být letos nižší o 43,8 miliardy korun. Stejně tak podle ní nelze v současné době řešit s jednotlivými ministerstvy úspory nebo nespotřebované výdaje. "V tuto chvíli není prostor a čas hledat s kolegy prostor pro úspory v jejich kapitolách. Kolegové sdělili, že nespotřebované výdaje utratí," uvedla ministryně.

Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.

Ekonomové se přitom neshodnou, zda půlbilionový schodek rozpočtu je nebo není problémem pro ekonomiku.

Podle některých by takto vysoký schodek nemusel být problém, pokud půjde o jednorázovou záležitost a peníze budou využity především na pomoc ekonomice.

Podle dalších je však takto vysoký schodek selháním Schillerové, protože je jediná, která je schopna neomezené zadlužování země zarazit.

Rozpory rovněž panují v tom, zda je takto vysokým deficitem ohroženo vnímání Česka zahraničními investory i ratingové hodnocení. 

Antivirus do konce srpna

Stát bude firmám vyplácet příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením do konce srpna. Vláda v pondělí schválila prodloužení této podpory s označením A z programu Antivirus, která se poskytovala jen do konce května. O rozhodnutí kabinetu na Twitteru informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Program Antivirus má bránit propouštění. Vyplácejí se z něj dva druhy příspěvků. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, příspěvkem B pak 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Přibýt by měla podpora C, která zahrnuje za určitých podmínek odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce firmám do 50 zaměstnanců. Návrh projedná Senát.

Vláda už dřív prodloužila "béčko" do konce srpna, v pondělí stejně rozhodla i o "áčku".

"Přes výrazné zlepšení epidemiologické situace v ČR existují nadále lokální centra nákazy covid-19, a to například Praha a Karvinsko. Česká správa sociálního zabezpečení nadále eviduje nové případy nařízení karantény," uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Zmínilo také zákaz hromadných akcí s víc než 500 účastníky. Konat se tak nemohou například kulturní festivaly či veletrhy.

Podle resortu v posledním květnovém týdnu za den v průměru do karantény nastoupilo 118 lidí, v jednom dni bylo nových případů 278. "Lze očekávat, že i v dalších měsících budou nadále přibývat nové případy nařízených karantén, a to jak vzhledem k potřebě izolace lokálních epicenter, tak rovněž s ohledem na postupné uvolňování ochranných opatření," uvedlo ministerstvo. Dodalo, že prodloužení vyplácení příspěvku A žádali i zástupci zaměstnavatelů a odboráři.

Resort předpokládá, že od června do srpna nebude moci kvůli karanténě či nařízenému uzavření provozu na ochranu před nákazou pracovat nejvýš 13 tisíc lidí. V červnu by to mohlo být 6000 osob, v červenci 4000 a v srpnu pak 3000, odhadují autoři návrhu. Podpora by se mohla týkat i 4500 pořadatelů veletrhů a kulturních akcí.

Podle ministerstva průměrný příspěvek A na pracovníka v karanténě činí 6020 korun. Výdaje do konce srpna odhaduje resort nejvýš na 604,8 milionu korun. Celkem by se mělo za příspěvky A a B do konce prázdnin vyplatit 22,9 miliardy korun. Skutečná částka může být ale podle vývoje hospodářské situace nakonec jiná.

Daňové přiznání k dani z příjmu za loňský rok bude možné bez sankce podat až do 18. srpna. Ministerstvo financí tak prodlouží v souvislosti s dopady šíření koronaviru lhůtu, která byla dosud stanovena na 1. července. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Schillerová.

Původně byl první termín pro podání daňového přiznání 1. dubna. Pro ty, kteří mají daňového poradce nebo povinný audit, je pak termín 1. července. Finanční správa již dříve upozornila, že se neposunul termín, ale fakticky se jen odpouští do daných termínů sankce. V případě, že poplatník podá daňové přiznání a zaplatí daň po 18. srpnu, tak mu správa vypočte pokutu už od 1. dubna.

Tzv. liberační balíček III dále prodlužuje prominutí DPH na bezúplatná dodání ochranných prostředků do 31. července 2020. Až do 31. prosince 2020 odsouvá také povinnost podat daňové přiznání a uhradit daň z nabytí nemovitých věcí. Rovněž budou automaticky prominuty úroky na všech daních za období od počátku nouzového stavu do 31. prosince 2020 v případech, kdy finanční správa povolí posečkání v souvislosti s koronavirem.

"Odložení platby daně z nabytí nemovitosti je zcela logický krok, neboť panuje široká politická shoda na jejím zpětném zrušení. Vzhledem k délce standardního legislativního procesu však hrozilo, že někteří kupující budou muset daň uhradit a po nabytí účinnosti zákona jim bude oproti žádosti na finanční úřad vrácena. Této zbytečné administrativě se chceme vyhnout a necháme peníze kupujícím rovnou," uvedla Schillerová. Předchozím balíčkem byla úhrada daně z nabytí nemovitých věcí fakticky odsunuta do 31. srpna.