Na pozemcích stávajícího sportovního letiště v pražských Letňanech vznikne nová městská čtvrť. Během příštích desetiletí by na ploše měly vyrůst nejprve park, následně i čtvrť s bydlením, obchody a službami či administrativními plochami. Oznámila to skupina PPF, která pozemky vlastní. Stavba by měla začít přibližně za deset až 15 let, odhad výše investic zatím skupina nemá. Vlastníci pozemků ve spolupráci s městem zahájili proces změny využití území.

Provoz sportovního letiště a provoz leteckých škol uprostřed hustě osídlené městské aglomerace už podle vlastníků není dlouhodobě udržitelný. Změna využití území by měla otevřít a zprůchodnit dnes izolovanou oblast a zkrátit dostupnost některých strategických míst, a to včetně konečné stanice metra C.

V západní části dnešního letiště by měl nejprve vzniknout park o rozloze 15 hektarů, který naváže na dnešní Lesopark Letňany. V zeleném pásu podél území by měl vzniknout prostor pro řádově 150 tisíc metrů čtverečních sportovišť i novou cyklostezku, která se napojí na současnou infrastrukturu. V druhé části území pak bude během několika desítek let vybudována městská čtvrť s byty, obchody a službami, administrativními plochami či prostory pro letecký výzkum.

"Naší ambicí je navrhnout fungující městskou čtvrť, která bude vyváženým souborem všech městotvorných funkcí. Místo, kde budou lidé žít, pracovat, učit se, ale i žít kulturní život, nakupovat, relaxovat a sportovat. To vše komfortně, aniž by byli nuceni trávit čas dlouhými přesuny z místa na místo," uvedl Vladislav Minář, jednatel společností, které vlastní pozemky pod letištěm a které patří do skupiny PPF.

Na přípravě urbanistické studie využití celého území pracuje ateliér QARTA ARCHITEKTURA, který má například zkušenosti s oživením pražského Karlína. Urbanisté podle PPF dostali za úkol ve studii zlepšit dopravní situaci v území Letňany-Kbely-Čakovice, doplnit klíčové městské funkce a posílit infrastrukturu pro práci i bydlení. Jednou z priorit je vybudování propojovací komunikace mezi Beladovou a Toužimskou ulicí, která by se stala objížďkou pro dopravou přetížené Letňany a Kbely. Plán počítá také s vybudováním koridoru pro městskou hromadnou dopravu, který by měl zásadně zlepšit dopravní připojení Kbel.

Minář dále uvedl, že součástí čtvrti by měly být také technologie pro hospodaření s užitkovou a dešťovou vodou, dále chytré systémy schopné optimalizovat dopravu, intervaly MHD i svozy odpadů nebo solární stěny k zachytávání energie a jejího následného využití. Nová čtvrť by se podle vlastníků měla svým charakterem v budoucnu podobat například nové vídeňské čtvrti Aspern, která nyní vzniká na místě bývalého letiště.

Podle starosty městské části Zdeňka Kučery čeká úřední proces rozhodování o stavbě několik kroků. PPF nyní podala podnět na změnu územního plánu, ke kterému se zatím městská část nevyjádřila. Stavbou se bude zabývat i magistrát a Institut plánování a rozvoje Prahy. Celý proces tak může trvat několik let. Kučera navíc připomněl, že areál letiště byl v roce 2005 prohlášen za národní přírodní památku kvůli výskytu ohroženého druhu sysla obecného. "Tudíž je toto území stále chráněno a nelze na něm stavět," podotkl.

Jde tak o další developerský projekt na výstavbu nové čtvrti na území Prahy. Jedním z nich je například za 5,5 miliardy Kč Sigma Modřany, kde společnost Central Group na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních postaví novou rezidenční čtvrť, která nahradí současný rozlehlý skladový areál. Na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově pak developerská firma Sekyra Group projekt Smíchov City, kde by mohlo bydlet až 3300 lidí, dále je v plánu zhruba 190.000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Další projekty se chystají například u Masarykova nádraží.

O nezastavěných plochách, které sousedí s připravovaným projektem PPF, vede Praha spor se státem. Část z nich vlastní stát a část hlavní město, přičemž premiér Andrej Babiš (ANO) chce prostor využít pro stavbu areálu pro státní úředníky. K tomu nicméně potřebuje přesvědčit město, aby svoje pozemky na stát převedlo. Vedení magistrátu pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se však tomu brání, odmítlo myšlenku "úřednického ghetta" a převedení pozemků na stát podmiňuje řadou podmínek, například finančním příspěvkem na dokončení městského okruhu.

Související