Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauzy, kterou spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a která přispěla k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize (ČT). Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května.

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

Městský soud zatím nebude rozhodnutí komentovat. "V tuto chvíli se k rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudeme vyjadřovat," sdělila mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. "Vzali jsme toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive senátu doktora Pácala, na vědomí s tím, že má na věc odlišný názor než soudci a soudy nejrůznějších instancí, které se touto kauzou v minulosti zabývaly," řekl olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Právě žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci kauzu zpravodajství dozorovali.

Související

ČT uvedla, že podle Nejvyššího soudu bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.

Spis podle ČT zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu. Obhájci Nečasové ale nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat o obnovu procesu, uvedla televize. "Obnova řízení ještě v tuto chvíli asi není na pořadu dne, protože se ve věci, pokud je mi známo, projednává dosud dovolání na Nejvyšším soudu. Takže uvidíme, zda senát, který bude o dovolání rozhodovat, bude mít na věc stejný názor, nebo jej bude mít jiný," doplnil státní zástupce Ištvan.

Jiří Pácal

Třiašedesátiletý Jiří Pácal je soudcem Nejvyššího soudu od jeho obnovení v roce 1993. Je členem trestního kolegia a letos na jaře byl mezi kandidáty prezidenta Miloše Zemana, když vybíral nového předsedu Nejvyššího soudu.

Odposlechy se nezabýval poprvé. Loni se například zastal novináře Janka Kroupy, když jej policie nechala odposlouchávat, aby zjistila, odkud měl informace o korupci Marka Dalíka v kauze Pandur. "Soud musí zvážit, zda je v konkrétním případě veřejný zájem na odhalení zdroje novinářovy informace natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, resp. právo na utajení zdroje informace," uvedl ve verdiktu. Úspěšný se stížností na odposlechy u Pácala nebyl naopak finanční ředitel Central Group Aleš Novotný, odsouzený za stamilionové krácení daní.  

Mluvčí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat, jak soud rozhodl. Teprve ve středu totiž začal soud rozesílat své rozhodnutí účastníkům řízení. Rozhodnutí padlo v senátu Jiřího Pácala, potvrdil Tomíček.

Je to už podruhé, co Nejvyšší soud významně zasáhl do kauzy, která způsobila pád vlády v červnu 2013. Senát Nejvyššího soudu nechal v polovině července 2013 propustit z vazby trojici poslanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksu, kteří byli obviněni z toho, že se vzdali poslaneckého mandátu výměnou za lukrativní post ve státní správě. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že jejich chování bylo kryto poslaneckou imunitou.

Trojice poslanců vzápětí zažalovala stát a požadovala za nezákonné stíhání náhradu nemajetkové újmy; stát se s nimi dohodl a dohromady jim vyplatil 1,9 milionu korun. O dva měsíce později ale Ústavní soud označil naopak za nezákonné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takzvaná indemnita se totiž vztahuje pouze na projevy a hlasování ve sněmovně a ne například na složení mandátu.

Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.

Související