Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a které přispěly k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize.

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ČTK potvrdil, že rozhodnutí, které se týká stížnosti na nezákonnost odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Podle ČT ale bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny. Z informací HN vyplývá, že soudu se také údajně nelíbilo, že odposlechy byly v počátku povoleny na jiné osoby, mezi nimiž ještě Nečasová nefigurovala coby podezřelá. Její roli policie přehodnotila až po několika měsících.

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu současně i dovolání. O něm se ale má teprve rozhodovat. Obhájci Nečasové nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat obnovu procesu. Nečasová se na Nejvyšší soud obrátila poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

Vrchní stání zastupitelství v Olomouci, které Nečasovou a tři bývalé zpravodajce v kauze obžalovalo, s některými argumenty soudu nesouhlasí. V rozhovoru pro HN to říká šéf olomouckých žalobců Ivo Ištvan. 

Nejvyšší soud zasahuje do kauzy už podruhé

Je to už podruhé, co Nejvyšší soud významně zasáhl do kauzy, která způsobila pád vlády v červnu 2013.

Senát Nejvyššího soudu nechal v polovině července 2013 propustit z vazby trojici poslanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksu, kteří byli obviněni z toho, že se vzdali poslaneckého mandátu výměnou za lukrativní post ve státní správě. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že jejich chování bylo kryto poslaneckou imunitou.

Trojice poslanců vzápětí zažalovala stát a požadovala za nezákonné stíhání náhradu nemajetkové újmy; stát se s nimi dohodl a dohromady jim vyplatil 1,9 milionu korun.

O dva měsíce později ale Ústavní soud označil naopak za nezákonné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takzvaná indemnita se totiž vztahuje pouze na projevy nebo hlasování ve sněmovně a ne například na složení mandátu.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.