Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a které přispěly k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize.

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ČTK potvrdil, že rozhodnutí, které se týká stížnosti na nezákonnost odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Podle ČT ale bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny. Z informací HN vyplývá, že soudu se také údajně nelíbilo, že odposlechy byly v počátku povoleny na jiné osoby, mezi nimiž ještě Nečasová nefigurovala coby podezřelá. Její roli policie přehodnotila až po několika měsících.

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu současně i dovolání. O něm se ale má teprve rozhodovat. Obhájci Nečasové nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat obnovu procesu. Nečasová se na Nejvyšší soud obrátila poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

Vrchní stání zastupitelství v Olomouci, které Nečasovou a tři bývalé zpravodajce v kauze obžalovalo, s některými argumenty soudu nesouhlasí. V rozhovoru pro HN to říká šéf olomouckých žalobců Ivo Ištvan. 

Nejvyšší soud zasahuje do kauzy už podruhé

Je to už podruhé, co Nejvyšší soud významně zasáhl do kauzy, která způsobila pád vlády v červnu 2013.

Senát Nejvyššího soudu nechal v polovině července 2013 propustit z vazby trojici poslanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksu, kteří byli obviněni z toho, že se vzdali poslaneckého mandátu výměnou za lukrativní post ve státní správě. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že jejich chování bylo kryto poslaneckou imunitou.

Trojice poslanců vzápětí zažalovala stát a požadovala za nezákonné stíhání náhradu nemajetkové újmy; stát se s nimi dohodl a dohromady jim vyplatil 1,9 milionu korun.

O dva měsíce později ale Ústavní soud označil naopak za nezákonné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Takzvaná indemnita se totiž vztahuje pouze na projevy nebo hlasování ve sněmovně a ne například na složení mandátu.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se