Výzkumníky z celého světa zaměstnává vývoj vakcíny a léků, které by pomohly v boji proti novému typu koronaviru. Některé týmy pak zkoušejí nakaženým podávat léky, které už jsou dávno známé. Vědci z univerzity v Oxfordu zkoumali na vzorku dvou tisíc lidí účinky levného a široce dostupného kortikosteroidu s názvem dexametazon. Ten se používá například při léčbě astmatu. Došli k závěru, že u těžce nemocných, kterým koronavirus poškodil plíce a museli být připojeni na plicní ventilátor, klesl počet úmrtí o třetinu oproti pacientům, kteří léčivo nedostali. "Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje smrtnost, a to významně. Je to obrovský průlom," uvedl člen výzkumného týmu Peter Horby.

Výsledky je ještě potřeba ověřit. Za šampiona mezi potenciálními léky na covid-19 na základě prvotních dat považuje dexametazon také molekulární imunolog Václav Hořejší. "Myslím, že je to lék, který u nejtěžších pacientů funguje zatím nejlíp. To je určitě velký pokrok, britští vědci si zaslouží poděkování," říká v rozhovoru pro HN vědec z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

HN: Co zpráva z Británie znamená z vašeho pohledu vědce?

Ona není zas tak překvapivá, protože dexametazon je jedním z mnoha protizánětlivých léků. Těch je celá řada a každý působí trochu jiným mechanismem. Už před dvěma třemi měsíci se objevily zprávy o tom, že jiný lék, který funguje na úplně odlišném principu, ale je také protizánětlivý, má příznivé účinky. Důvod, proč protizánětlivé látky mohou mít v některých případech pozitivní účinek, se může zdát paradoxní. Víme, že když máme nějakou infekci, je potřeba zapojit mechanismy imunitního systému včetně zánětlivých reakcí.

Zajímavostí je, že v mnoha případech se zánětlivé reakce přeženou. Je fajn, že proti něčemu bojují, ale vedlejší škody na zdravých tkáních jsou někdy horší než to, co způsobuje škodlivý mikroorganismus. Existuje něco, čemu se říká cytokinová bouře. To znamená, že jedna část imunitního systému, zvlášť buňky T-lymfocyty, produkují hormony imunitního systému, kterým se říká cytokiny. Je jich asi 120. Některé jsou takzvané prozánětlivé, což znamená, že podporují zvýšení zánětlivých reakcí. A většinou je to dobře. Ale je to taková dvojsečná zbraň.

HN: Proč?

Asi všichni známe případ, když si zapíchneme třísku a začne to hnisat, zčervená to, bolí to. To je typický příklad lokální zánětlivé reakce. Když máte celotělovou infekci, která postihuje nějaký důležitý orgán, zánětlivá reakce je také celotělová. Je provázena vysokou horečkou, někdy až šokovými stavy. Velmi dlouho se ví, že přehnané imunitní reakce můžou dokonce ohrožovat život. To se skutečně stává. Sice v menšině případů, i u covidových pacientů, ale je zřejmé, že tomu tak je.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru