Rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonném odposlouchávání v kauze Jany Nečasové a zneužití Vojenského zpravodajství zaskočilo jak žalobce, tak advokáty. "Je to samozřejmě špatně, že po sedmi letech tvrdí Nejvyšší soud, že ty odposlechy byly nezákonné," říká pro HN právník a docent katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.

Podle viceprezidenta Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného je problém, že soudci mají různé názory na to, jak má být odposlech odůvodněn a jaká má být při jejich nasazení míra podezření.

Kauzu zneužití vojenské rozvědky ke sledování exmanželky expremiéra Petra Nečase jeho tehdejší milenkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou) řeší soudy od roku 2014. Pravomocný verdikt, který uložil Nečasové a bývalým šéfům rozvědky podmínečné tresty, padl loni. Soudy několika stupňů předtím odposlechy použité v kauze uznaly a připustily jako zákonné.

Zeman: NS nám brání odhalovat kriminalitu

Nečasová poté podala proti verdiktu dovolání, a navíc stížnost na odposlechy coby klíčový důkaz. Nejvyšší soud, konkrétně senát Jiřího Pácala, rozhodl o nezákonnosti odposlechů minulý měsíc. Důvody zatím nekomentoval, verdikt totiž ještě nedostali všichni účastníci řízení. Z neoficiálních informací České televize, která o verdiktu minulý týden informovala jako první, ale vyplývá, že odposlechy byly původně nařízeny v jiné větvi kauzy, v níž Nečasová nefigurovala jako podezřelá.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se