Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Předloha odolala opozičnímu návrhu na vrácení vládě k přepracování. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování se očekává v červenci.

Vláda kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru a opatřením proti ní přišla s návrhem na zvýšení schodku už potřetí. Původně schválený schodek 40 miliard se postupně zvýšil nejprve na 200 miliard, poté na 300 miliard a nyní má být 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufá v to, že tato změna rozpočtu je už poslední.

Většina opozice návrh kritizovala. Vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít, nebo že se nepokouší o úspory. Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil jako poslanec pozměňovací návrh, který rozdělení peněz upřesňuje.

"Ten schodek 500 miliard je nutné vnímat optikou toho, co všechno státní rozpočet sanuje," zdůraznila Schillerová. Jde například o zvýšené výdaje ve zdravotnictví, propad příjmů státního rozpočtu, pomoc zaměstnavatelům v regionech, podporu zaměstnanosti a spotřebu v regionech. Podle ní se to projeví i na vyšších příjmech z daní v rámci jejich rozpočtového určení.

Rozpočet podpořila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Řekla, že díky vládě a rychlé reakci Parlamentu není 350 tisíc lidí bez práce a můžou nadále živit svoji rodinu. "My jsme ochotni diskutovat v druhém a třetím čtení o výši 500 miliard schodku. Ale předem chci říci, že nebudou-li vyslyšeny naše pozměňovací návrhy, nebude-li například přidáno zdravotním sestrám v sociálních oblastech, potom naši podporu nečekejte," řekl poslanec KSČM Stanislav Grospič. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek neúspěšně navrhoval, aby sněmovna vládě vrátila rozpočet s doporučením snížit výdaje a schodek o 80 miliard korun a doplnit do materiálu makroekonomický rámec.

Vláda původně navrhovala, aby sněmovna schválila navýšení schodku ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Tento postup nejprve minulý týden nedoporučil rozpočtový výbor a v úterý jej neschválila ani sněmovna. Novela tak musí absolvovat všechna tři čtení. Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek řekli, že sněmovna novelu projednává jako běžnou změnu zákona. Podle nich to znamená, že poslanci budou moci podávat i takové pozměňovací návrhy na přesuny peněz, u nichž neuvedou jejich zdroj. Mohlo by to znamenat i výsledné zvýšení schodku nad navržených 500 miliard.

Schillerová doufá, že projednávaná novela letošního rozpočtu je poslední. "Chápu, že někteří z vás patrně považují počet jednání k letošnímu rozpočtu za nezvyklý," řekla ministryně ve sněmovní rozpravě. Dodala, že tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření. Uvedla také, že celkové příjmy letošního rozpočtu se proti původně schválenému plánu propadnou o 213 miliard korun.

Komunisté tolerující menšinový kabinet o víkendu oznámili, že rozpočet s pětisetimiliardovým schodkem podpoří. Odmítli ale projednávání ve zrychleném režimu.

Schillerová se v pondělí večer dohodla s Piráty, že tato opoziční strana nebude ve sněmovně bránit rychlejšímu projednání rozpočtu s navýšeným schodkem. Výměnou za to Schillerová připraví návrh zákona, podle něhož by lidé pracující na dohodu a platící sociální odvody měli za dobu omezení kvůli koronaviru dostat kompenzace od státu.

Koaliční ČSSD je přesvědčena, že vládní návrh na prohloubení schodku letošního rozpočtu je oprávněný. Novinářům to před začátkem jednání o novele rozpočtu ve sněmovně řekl šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. Poslední krize podle něj ukázala, že cestou z ní nejsou škrty, ale naopak je potřeba podporovat ekonomiku a spotřebu. Zvýšení deficitu by mělo podle Hamáčka vládě umožnit adekvátně reagovat na situaci způsobenou epidemií koronaviru. 

Podle Pirátů vláda není ochotna hledat úspory a nepřistoupila ani na některé programové priority strany, například zavedení místní příslušnosti exekutorů. Na tiskové konferenci před úterním jednáním sněmovny to řekl poslanec Mikuláš Ferjenčík. Piráti nicméně nebudou blokovat projednávání rozpočtu, umožní ho ve standardním jednání probrat v co nejkratších lhůtách.

Související

Vláda navrhla již třetí zvýšení deficitu kvůli hospodářským dopadům epidemie koronaviru. Původně činil 40 miliard korun, pak stoupl na 200 miliard a naposledy se zvýšil na 300 miliard korun.

Původně schválený rozpočet na letošní rok počítal s příjmy 1578,1 miliardy korun, nejnovější návrh přichází s příjmy 1364,8 miliardy. Původně schválené výdaje činily 1618,1 miliardy korun, nyní proti tomu vzrostly na 1864,8 miliardy korun. Státní dluh se má letos zvýšit celkově o 481 miliard korun.

Související