Živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun budou moci od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Na pondělním jednání to schválila vláda. Pro příští rok by měla činit 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Fungovat bude na dobrovolné bázi. Na svém Twitteru to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů v symbolické výši 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. To pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Paušální daň má podnikatelům podle Schillerové přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.

Schillerová dříve také uvedla, že zvýšené sociální pojistné má pomoci živnostníkům s ohledem na starobní důchod. Většina si totiž nyní platí jen nezbytné minimum. Paušální daň by jim měla zajistit vyšší důchod. S přihlášením k paušální dani už ale nebude moci živnostník uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy, jako je například bonus na děti nebo sleva na manželku.

V původním návrhu se počítalo s tím, že paušální daň se bude vztahovat na podnikatele s ročním příjmem do jednoho milionu korun. Podle informací ČTK zástupci ČSSD žádali limit 600 tisíc korun.

Ministerstvo financí očekává, že po úpravě stropu maximálního ročního příjmu by mohlo do systému vstoupit zhruba 120 tisíc poplatníků. Schillerová na tiskové konferenci po jednání vlády také uvedla, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se zavázala k tomu, že společně s resortem financí vytvoří IT podmínky k tomu, aby účinnost od 1. ledna 2021 byla zachována i v případě, že by IT řešení bylo dokončeno třeba v polovině příštího roku.

Návrh novely nově definuje také novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, jíž je poplatník v paušálním režimu. Nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu, je podle důvodové zprávy povinnost podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu. Podle Schillerové je možné, aby se poplatník také vrátil ke standardnímu režimu při oznamovací povinnosti vůči finanční správě, ale vždy může změnu provést pouze k 1. lednu.

Z říjnového průzkumu společnosti Median vyplývá, že zavedení paušální daně místo nynějšího systému tří odvodů by přivítalo 78 procent podnikatelů, kterých by se změna dotkla.

Daň by se sice mohla podle MF týkat až 408 tisíc osob samostatně výdělečně činných.

Na podporu nově dosáhnou i dohodáři

Pracovníci na dohodu dosáhnou na kompenzaci za ztráty způsobené opatřeními proti koronaviru ve výši až 31 150 korun. O schválení návrhu informovala na Twitteru ministryně financí Schillerová. Pokud se účastnili nemocenského pojištění, budou moci žádat finanční správu o 350 korun denně za období od 12. března do 8. června 2020.

Schillerová připomněla, že novelou řeší vláda i problém živnostníků a společníků malých firem pracujících během koronavirové krize na dohodu. O kompenzační bonus 500 korun denně nepřijdou, uvedla.

Na rozdíl od živnostníků či malých firem budou muset takzvaní dohodáři přiložit k žádosti doklad o placení pojištění od zaměstnavatele, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší než u předešlých kategorií.

Opatření bude stát zhruba 1,7 až dvě miliardy korun ze sdílených daní, z toho obce přijdou zhruba o půl miliardy. Ministryně proto navrhne vrátit obcím 50 korun na jednoho obyvatele.

V současnosti příspěvky dostávají osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společností s ručením omezeným. Částka činí 500 korun na den, a to za období od 12. března do 8. června. Příspěvek je podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižuje příjmy obcí a krajů ze sdílených daní. Sněmovna proto schválila, že obce dostanou jednorázový příspěvek 1200 korun ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadku daňových příjmů.

Na dohody pracují často samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi či studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce (DPP) zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 tisíc korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

Související
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru