Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269 637 nezaměstnaných. Na tiskové konferenci to v úterý oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Volných míst bylo podle ní nahlášených 334 904, tedy asi o 4000 víc než před měsícem.

Červnový počet uchazečů o zaměstnání - 269 637 - je nejvyšší od února 2018, kdy bylo bez práce 280 899 lidí. Uvedl to v úterý Úřad práce ČR. 

"Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku," uvedla Maláčová.

Proti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3500 nezaměstnaných víc. Nově se v červnu přihlásilo 38 504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci úřadů práce bylo na konci června 334 904.

"Největší zájem je o nízko kvalifikované pracovní pozice - o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy," upřesnila ministryně.

Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvednout na podzim.

Související

Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56 800 firmám, na které dopadla koronavirová krize. Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. Řekl, že ČSSD podporuje jeho prodloužení do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.

Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněz, které pracovník dostal při propuštění. Pokud mu firma dala tři měsíční výdělky, začíná se podpora vyplácet po třech měsících. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.

Změnit by se mohla také evidence volných míst. Zaměstnavatelé je úřadu práce oznamovat nemusí. Pokud volnou pozici nahlásí a 30 dní se ji nepovede obsadit, je možné na ni vzít cizince. Podle Maláčové je nynější nahlášení "něco jako vstupenka pro levnou sílu ze zahraničí".

"Chceme, aby se místa hlásila povinně, aby se pravidelně aktualizovala. Můžeme se bavit o intervalu (aktualizace)," uvedla ministryně.

O balíčku na podporu zaměstnanosti mluvila Maláčová už začátkem minulého roku. Představit ho chtěla loni ve druhém čtvrtletí, tedy před více než rokem. Jako jedno z opatření zmínila tehdy regulaci agentur.

Uchazečů o zaměstnání je hodně

"Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií covid-19, s rozjezdem sezonních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání," uvedl ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce Jan Karmazín. Podle něj poroste nezaměstnanost pravděpodobně i v letních měsících, ale stále spíše pozvolně, a to až do letošního podzimu, kdy očekává "razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti".

Ke konci června se do evidence úřadu práce nově přihlásilo zhruba 38 500 uchazečů o zaměstnání, zároveň z ní ale přes 35 tisíc lidí odešlo. Nejvíce nově příchozích - 5364 - hlásí Moravskoslezský kraj, v Praze to bylo 4842 lidí. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad v Pardubickém kraji, a to 1494 lidí.

Volných pracovních míst bylo podle úřadu práce ke konci června 334 904. Nejvíce, zhruba čtvrtinu z celkového počtu, jich nabízeli zaměstnavatelé v Praze, následoval Středočeský kraj s téměř 65 700 volnými místy. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče.

Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v červnu v Pardubickém kraji, konkrétně 2,6 procenta. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 5,4 procenta obyvatel. Z regionů měly ke konci června nejnižší nezaměstnanost okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha - východ, kde podíl lidí bez práce činil 1,8 procenta, respektive dvě procenta. Následovaly Pelhřimovsko a Jindřichohradecko se 2,2 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal na Karvinsku, kde stoupl na 8,1 procenta.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 40 okresů, největší, o osm procent, Mladoboleslavsko. Nezaměstnanost naopak klesla ve 37 regionech, nejvíce v okrese Břeclav o 8,8 procenta.

Dopad pandemie bude patrný až na podzim

Mírný červnový nárůst nezaměstnanosti podle analytiků neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost budou vidět až na podzim, ta postupně poroste, shodli se. Podíl nezaměstnaných v červnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta, loni byl 2,6 procenta.

"Červen se obvykle vyznačuje mírným meziměsíčním poklesem míry nezaměstnanosti s tím, jak se s příchodem léta rozjíždějí naplno sezonní práce. Tento příznivý faktor je ale momentálně ve stínu dopadů pandemie koronaviru a souvisejících omezení a uzavírek ve výrobě, z nichž se ekonomika bude oživovat jen postupně," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

"Skutečné dopady koronaviru na nezaměstnanost uvidíme pravděpodobně až v září nebo říjnu, tedy asi šest měsíců od vypuknutí pandemie," doplnila Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC ČR. Proti minulému měsíci je aktuální vývoj pomalejší. Léto přeje brigádám a sezonním pracím a mnoho lidí si chce také dopřát více volna. Důsledky pandemie, opatření státu i jednotlivých firem budou podle ní spíše plíživé.

Díky programům na podporu pracovního trhu nepřišel skokový růst nezaměstnanosti, dodal hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Ve firmách však podle něj přežívají 'zombie' pracovní pozice, které zaniknou s ukončením státní podpory.

"Situace na trhu práce zejména v mezinárodním kontextu nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi," míní analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Zafungovala podle něj vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné.

"Prubířské měsíce nás teprve čekají. Ke konci června skončilo ošetřovné, na trh se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují redukci pracovních pozic. Nicméně vzhledem k výpovědním lhůtám bude klíčový podzim. To budou škody sčítat i firmy z turistického ruchu," upozornil Vejmělek. Z pohledu hospodářské politiky bude důležité, jak se vláda postaví k programům na podporu zaměstnanosti po skončení dosavadních balíčků, podotkl.

Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 procenta, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat ke čtyřem procentům, možná i mírně nad tuto úroveň, odhadl Jáč. Úroveň čtyř procent může být atakována již v červenci a v průběhu druhého pololetí se míra nezaměstnanosti může dostat na pět procent. V roce 2021 by mohla překročit pět procent.

Související