Lidé, kteří uvažují o hypotéce na koupi vlastního bydlení, budou moci čerpat hned dvě výhody najednou. Nově nebudou muset platit čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti a zároveň jim i do budoucna zůstane možnost odečíst si úroky z hypoték z daní.

Zákon, který daň z nabytí nemovitosti ruší, schválila ve středu sněmovna. Pokud návrh schválí i Senát a podepíše prezident, budou od daně osvobozeni lidé, kteří si nemovitost koupili 1. prosince 2019 a později.

Poslanci nakonec přes odpor ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zachovali možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů.

Pro návrh Vojtěcha Munzara (ODS) hlasovali i dva sociální demokraté a sedm komunistů.

Schillerová původně chtěla odpočty od roku 2022 zrušit. Munzarův návrh počítá s tím, že se celková částka úroků, o které si lze snížit základ daně, nově sníží ze současných 300 tisíc korun na polovinu.

Podle odhadů poslance Munzara se do nižšího limitu při současných úrokových sazbách vejdou všechny průměrné hypotéky až do výše čtyř nebo pěti milionů korun.

"Nedá se to ale samozřejmě říct přesně na korunu. Závisí to na spoluúčasti nebo délce splácení," říká Munzar.

Svůj návrh označuje za kompromis mezi vládní představou a snahou opozice i části koaličních poslanců odpočty z hypoték zachovat.

"Snažili jsme se přesvědčovat všechny kolegy napříč politickým spektrem, ale že by nám někdo dopředu potvrdil hlasování, tak to úplně jasné nebylo. Vždy se rozhodne až při hlasování," uvádí Munzar. Celkem pro jeho návrh hlasovalo 96 poslanců, proti bylo jen 43 členů hnutí ANO.

Vládní záměr od roku 2022 zrušit odpočty úroků se stal terčem kritiky nejen opozičních poslanců, kteří jinak záměr na zrušení daně podporovali. Za zachování odpočtů se přimlouval i poslanec vládní ČSSD a bývalý předseda rozpočtového výboru Václav Votava. Argumentoval tím, že jde o výraznou úsporu pro lidi, která může představovat i statisíce korun. Jeho návrh na zachování odpočtů ale sněmovna nepřijala.

Věra Kovářová (STAN) poukazovala na to, že banky už při rozhodování o poskytnutí hypotéky počítají s tím, že si klient bude úroky odečítat, a změna proto může ovlivnit jejich rozhodování. Zachování odpočtů podpořil i předseda klubu SPD Radim Fiala.

Ministryně financí naopak argumentuje tím, že kupující ušetří peníze hned a mohou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní navíc rušením daňové výjimky, která navíc zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení.

Schillerová po projednání bodu novinářům řekla, že bude chtít v koalici o podpoře pozměňovacího návrhu dvěma poslanci ČSSD hovořit. "Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu," poznamenala. Nepředstavuje to podle ní ale fatální problém.

Předseda ODS Petr Fiala novinářům řekl, že zachování odpočtů je otázkou zdravého rozumu. "Proč zdražovat lidem bydlení, proč jim bránit v bydlení, proč komplikovat život těm, kteří si na bydlení musí vzít hypotéku? Zpravidla jsou to lidé s nižšími příjmy," uvedl. Podle šéfa STAN Víta Rakušana by s touto podobou zákona mohli být spokojeni i senátoři nejpočetnějšího klubu Starostů.

Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ní v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Schillerová označuje daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy zrušení navrhl přímo Senát.