Letošní červen byl nejdeštivější za posledních zhruba 60 let. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejvíce pršelo podle meteorologů v Pardubickém kraji, kde objem srážek dosáhl téměř trojnásobku dlouhodobého průměru.

Objem srážek v Česku letos v červnu byl podle ústavu nejvyšší za tento měsíc od roku 1961, od kterého jsou tato data ukládána a vyhodnocována v moderní podobě. Jedná se tedy o nejdeštivější zaznamenaný červen v historii. Podobný objem srážek za červen byl například v roce 2013, kdy republiku také zasáhly povodně, uvedl ČHMÚ. Záplavy v roce 2013 si vyžádaly 15 životů a způsobily miliardové škody. Letos byly povodně méně tragické. Lokální záplavy, které republiku zasáhly v několika vlnách, měly nejméně devět obětí. Hmotné škody po záplavách i bouřkách s větrem a krupobitím odhadovaly největší české pojišťovny ještě před koncem června na řádově stovky milionů korun.

Počtem zemřelých letošní záplavy patří k nejtragičtějším za poslední čtvrtstoletí. Nejvíce lidí - 50 - zemřelo při záplavách v červenci 1997 a třeba ničivé povodně ze srpna 2002 si vyžádaly 17 životů.

ČHMÚ na Twitteru zveřejnil, že stavy podzemních vod v mělkých vrtech jsou po nedávných deštích na některých místech v Česku silně nadnormální. Týká se to hlavně severovýchodních Čech, severní Moravy a Slezska. Jinde se situace pohybuje kolem normálu, silně podnormální zůstává situace v severozápadních Čechách.

Mírně podnormální je stav podzemních vod v povodí horního Labe, dolní Vltavy a řek Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy před jejich soutokem v Plzni, vyplývá z mapky, kterou meteorologové zveřejnili.

Ještě koncem května byla voda v mělkých vrtech silně pod normálem zhruba na čtvrtině území Česka, tehdy hlavně na jihu Čech a Moravy, v jižní části Vysočiny, ve Frýdlantském výběžku a v okolí Broumova. V normálu tehdy byla situace jen v malé části Šumavy.

"Extrémy se v hydrologickém cyklu vždy svým působením projeví a jejich vliv po nějakou dobu přetrvává. V důsledku extrémních srážek v červnu tak samozřejmě došlo k nasycení půdy a půdní sucho tak bylo ukončeno," odpověděl na dotaz HN Jan Daňhelka, ředitel pro hydrologii ČHMÚ.

Data z pozemních měření ČHMÚ jsou základem pro projekt InterSucho.cz, který zjišťuje sucho v půdě. Podle něj se nyní v Česku vůbec nevyskytují dva nejhorší stupně sucha ze šesti a výrazné sucho, tedy čtvrtý stupeň sucha, panuje na 0,9 procenta území státu. Jediným místem v ČR, které v hlubších vrstvách půdy trpí suchem, zůstávají podle vědců z projektu severozápadní Čechy. V úterý uvedli, že dostatek vláhy se projevuje i na stavu vegetace, která je v Česku s výjimkou severozápadu Čech ve velmi dobré kondici.200705AWP CRV povrchové vrstvě půdy se zemědělské sucho v Česku prakticky nevyskytuje, výrazné sucho a mírné sucho zaznamenali odborníci hlavně ve vrstvě 40 až 100 centimetrů pod povrchem. I tak se ale jeho výskyt omezuje na území severozápadních Čech.

"Mělký oběh podzemních vod se na velké části území doplnil a lokality, kde stav sucha přetrvává, tvoří v současnosti menšinu objektů – častěji se vyskytují na západě a severozápadě Čech," komentuje Daňhelka.200707Pred10d awp CR

"Naopak v případě hlubokých vrtů prozatím většina vrtů zůstává na velmi nízkých úrovních a sucho v nich pokračuje," varuje Daňhelka. "V jejich případě totiž častěji jde o zvodně (tělesa podzemní vody), která nemají přímé napojení na roční kolísání dané klimatickým režimem, ale změny a trendy v nich přetrvávají v řádu několika let," vysvětluje. "Ale ani zde to neplatí absolutně, protože způsob a rychlost doplňování se u jednotlivých zvodní liší," dodává.

"Velmi pozitivní také je, že došlo k naplnění prakticky všech vodohospodářsky významných nádrží, které slouží k zásobování obyvatelstva a průmyslu vodou," řekl HN hydrolog Petr Šercl, vedoucí oddělení povrchových vod ČHMÚ. "Další vývoj je závislý nejenom na množství srážek, ale i teplotě vzduchu, která ovlivňuje výpar. Spolehlivá predikce je však možná pouze na několik dní dopředu," upozornil Šercl.

"Hluboké podzemní vody se většinou doplňují jen na konci zimy, kdy je půda zcela nasycená, je minimální výpar a jsou tedy podmínky pro to, aby voda z tajícího sněhu a srážek prosákla do větších hloubek," řekl HN hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústav vodohospodářského T. G. Masaryka. "Pro významné doplnění zásob podzemních vod v hlubokých strukturách současné deště nepostačily," dodal.

Tým InterSucha měří sucho na základě tří pilířů. Základem je model vodní bilance, který maximálně využívá vstupních dat z pozemních měření Českého hydrometeorologického ústavu vztažených na čtvercovou plochu o straně 500 metrů. Výpočet bere do úvahy i typ vegetačního krytu, typ půdy, úroveň svažitosti i expozici. Aktuální stav půdní vlhkosti odhadnutý modelem se porovnává s padesátiletým průměrem stanoveným pro každý den. Monitoring na základě dvou předchozích pilířů je doplněný o nezávislou analýzu dopadů sucha na vegetaci prostřednictvím konfrontace aktuálních a archivních satelitních snímků stavu vegetace.

Intersucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu. Pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.

Související