Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřují policie či Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů ve výši 144 miliony korun. Dlouhodobě Zaorálkovi vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, pronájmy tam uzavřené či některé neuskutečněné akvizice. Dočasným vedením NK pověřil Zaorálek dlouholetého zaměstnance knihovny, ředitele Knihovnického institutu NK Víta Richtera.

Zaorálek novinářům řekl, že o e-knihovně a dalších zakázkách s Kocandou mluvil několikrát. Ministr zpochybnil, že Kocanda se mohl od projektů "oddělit", jak mu údajně řekl při pondělním rozhovoru. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Kocanda v úterý novinářům řekl, že projekt e-knihovny, jenž byl jedním z důvodů jeho konce v čele instituce, sám ukončil. Učinil tak na základě doporučení Garanční rady NK, která je poradním orgánem ministerstva kultury. O cíli projektu v hodnotě téměř 150 milionů korun Kocanda nepochyboval, vzbuzoval v něm prý pochybnosti ohledně zvolené technologie a ceny.

"Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení," řekl Kocanda. Proto prý požádal Garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. "Já jsem pak na základě doporučení Garanční rady projekt v této podobě zastavil," řekl Kocanda. Zaorálek mu prý o jeho odvolání řekl na úterní ranní schůzce. Kocanda uvedl, že žádné právní kroky ohledně svého odvolání nechystá.

Kocanda uvedl, že stejně jako jeho předchůdci v čele NK čelil ve své funkci nátlakům různých zájmových skupin. "V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do NK dostat," uvedl s tím, že kontaktoval orgány činné v trestním řízení.

Vít Richter, který povede knihovnu do doby, než nový ředitel vzejde z konkurzu, pracuje v Národní knihovně od roku 1971 a je předsedou Ústřední knihovnické rady. Ve středu ho ministr uvede do funkce. K projektu e-knihovny v úterý řekl, že byl připraven mimo knihovnickou část instituce. "Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," vysvětlil. Je podle něj velká škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 miliony korun z evropských fondů, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.

Zaorálek připomněl, že s policií MK spolupracuje i v případě jím nedávno zrušeného projektu národního informačního kulturního portálu Czechiana, který se připravoval na MK v objemu téměř půl miliardy korun. "Podobně jsme se rozhodli postupovat i v NK, kde mi Garanční rada doporučila nepodepsat a zastavit projekt e-knihovny. Je to poměrně zásadní a strategická věc v dalším směřování NK. Shodou okolností vím, že situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a stejnými firmami," řekl.

Vedle IT zakázek podle Zaorálka Kocanda zklamal i v dalších oblastech. "Vadí mi i to, že nepostupuje třetí fáze revitalizace Klementina, že chybí projektová dokumentace," uvedl ministr. Dodal, že výhrady ke komunikaci s vedením knihovny mají památkáři. "Vedení NK je do sebe uzavřené, nekomunikuje s námi ani s ostatními lidmi v knihovně, nefunguje řízení," uvedl.

Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.

Kocanda nejvýznamnější knihovnu v zemi řídil od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a člen vedení Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele knihovny památkáře Petra Kroupu.

Jmenování Kocandy vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti. Zaorálek v úterý uvedl, že za šťastné nepovažuje, že s Kocandou do knihovny přišli i další lidé z Vězeňské služby.

Dočasný ředitel NK Richter se chce nyní zaměřit hlavně na řešení personální situace. Dalšími jeho úkoly jsou pokračování přípravy poslední etapy oprav Klementina a případně i opětovné prosazování novostavby knihovny. V tom má podporu Zaorálka. Jak v úterý Richter řekl, do vlády už byl předložen návrh na revokaci vládního usnesení z roku 2008, které novostavbu odmítlo. To je první krok k tomu, aby ministerstvo kultury mohlo případně začít znovu stavbu nové budovy knihovny prosazovat. Podle knihovníků bude po revitalizaci Klementina v tomto původním sídle NK jen málo prostoru pro knihy, které jsou již dnes z velké části uložené v depozitáři v Hostivaři, a tak je novostavba potřeba.

Zaměří se také na financování. "V posledních letech činnost NK byla organizována tak, že ta část, do které vstupovalo nejvíce peněz, bylo od knihovnické činnosti víceméně odloučena," uvedl pověřený ředitel NK. "Budu se zabývat tím, co znamenají investice v Národní knihovně a co znamenají především IT zakázky, které se staly v posledním období největším problémem nebo iniciátorem změny," uvedl.