Ze svých okrsků se poslanci německého Spolkového sněmu ve středu sjeli do Berlína k jednání, které letní pohodou příliš nedýchalo. Na mimořádném zasedání finančního výboru ke kauze zkrachovalého giganta finančních služeb, německé firmy Wirecard, se zapotil hlavně sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz a ministr hospodářství Peter Altmaier z vládní CDU. Nitky skandálu, které možná bude rozplétat sněmovní vyšetřovací výbor, tak sahají až ke kancléřce Angele Merkelové. Začíná v Německu předvolební boj?

Kauza má vše, co je potřeba k dobré kriminálce: manažer podezřelý ze špionáže prchá do Ruska, stopy do nejvyšších pater politiky, zatčení bankéři a škoda pro akcionáře v objemu miliard eur. Scholz musí poslancům i veřejnosti vysvětlit, jak je možné, že masivní falšování zisků a obratů firmy neodhalil finanční dozor (BaFin), který spadá pod jeho resort.

Na nepříjemné otázky se musí připravit i kancléřka Merkelová, která při své loňské cestě do Číny, kde pomáhala německým firmám proniknout na tamní trh, lobbovala i za Wirecard − v době, kdy už se na firmu vršila podezření. Těžko vystačí s tvrzením, že o pochybných machinacích nevěděla. K prominentním podporovatelům Wirecardu patřil i bývalý spolkový ministr hospodářství a obrany Karl-Theodor zu Guttenberg z CSU, který po svém politickém pádu působil jako lobbista.

Ve hře je mnoho, a to na všech stranách. Předvolební boj už visí ve vzduchu a bude zajímavé sledovat, zda vládní CDU/CSU a SPD odolají pokušení si navzájem přihrávat černého Petra, což by koalici destabilizovalo. I když jsou v aféře namočení politici obou vládních stran, nálož hrozí vybuchnout právě pod křeslem Olafa Scholze − pokud se mu nepodaří přesvědčivě objasnit selhání svého úřadu, ale také ho reformovat, aby dokázal finanční podvody efektivněji odhalovat. Čeká se totiž, že kandidátem sociálních demokratů na kancléře ve volbách 2021 bude právě Scholz.

Plán na zlepšení práce finančního dozoru BaFin, který Scholz včera předložil, navrhuje snazší kontrolu firem operujících v zahraničí nebo povinnost častější rotace auditorů − nyní je to jednou za 10 let. Právě změna auditora mohla odhalení machinací uspíšit. Opozice od liberální FDP až po levicovou Die Linke ale už teď požaduje důraznější kroky jako oddělení služeb externích poradců a auditorů.

V současném systému obě služby nabízejí firmy jako EY, která skoro 10 let kontrolovala finance ve Wirecardu, aniž by si nesrovnalostí všimla nebo na ně upozornila. Kritici upozorňují, že není v zájmu těchto firem dívat se svým zákazníkům pod prsty až moc důkladně − odhalení chyb totiž ohrožuje jejich lukrativní příjmy z poradenství. Scholz je pod tlakem a dá se očekávat, že změny protlačí. Největší finanční kauza německé historie tak může stát u vzniku pravidel, která udělají finanční trh na domácí půdě o něco bezpečnějším. Největší nezaviněnou škodu z pádu Wirecardu totiž nesou na svých bedrech drobní investoři, kteří kvůli ní přišli o část vkladů, například do životního pojištění. Hlavně jim by se měli zodpovídat všichni, kdo mají v kauze máslo na hlavě.

Oprava: V prvním odstavci byla chybně uvedená stranická příslušnost ministra hospodářství Petera Altmaiera, který není členem SPD, nýbrž vládní CDU. Za chybu se omlouváme.