Řecko kvůli nárůstu případů nákazy koronavirem zpřísňuje epidemická opatření, včetně pravidel pro cestování. Turisté z několika evropských zemí, včetně České republiky, budou muset mít pro cesty do Řecka od 17. srpna maximálně tři dny starý test na koronavirus. Opatření se týká také cestujících ze Švédska, Belgie, Španělska a Nizozemska. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámila řecká vláda.

Lidem cestujícím do Řecka budou podle ministerstva zdravotnictví doporučena konkrétní odběrová místa u fakultních a krajských nemocnic, případně soukromých poskytovatelů. Na dotaz ČTK to sdělil Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva s odkazem na twitterový účet Chytrá karanténa. 

Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové je lidí, kteří mají zaplacené zájezdy od 17. srpna do konce září, asi 32.000. Cestovní kanceláře, které lety do Řecka organizují, mají ministerstvu na e-mail crtexterni@mzcr.cz hlásit počet klientů podle bydliště a času odletu. Aktuální kapacita testování v celé zemi je asi 8000 testů denně, řekla dnes Rážová novinářům. Čeští turisté musejí při příjezdu do Řecka od příštího pondělí předložit negativní test na koronavirus starý maximálně 72 hodin.

"Lidé se nemusí dopředu registrovat na odběrovém místě přes jeho rezervační systém. Bylo by dobré, kdyby měli potvrzení o zaplaceném zájezdu nebo ubytování v Řecku. Aby to nebylo zneužíváno," řekla Rážová. Podle ní mají lidé využít testovací místo ve svém kraji, kde to zajišťuje fakultní nebo krajská nemocnice. Odběr i test v laboratoři podle ní proběhne přednostně. Od převzetí vzorku v laboratoři trvá nejméně šest hodin. Lidé si ale musí test zaplatit sami.

Řecká vláda v pondělí rovněž oznámila zákaz konání veřejných akcí, jako jsou například koncerty, na nichž publikum nesedí. Už v pátek vláda prodloužila omezení pro bary a noční kluby, kde zatím do konce měsíce nesmí zákazníci stát. Týž den bylo oznámeno, že negativním testem na covid-19 se budou muset na letišti od 12. srpna prokázat cestující z Malty.

Vláda přistoupila k novým opatřením poté, co v neděli v Řecku zaznamenali nejvyšší denní nárůst případů nákazy koronavirem od počátku pandemie. Z 203 případů potvrzených za poslední den se jich 29 potvrdilo u lidí při vstupu do země a čtyři u turistů, kteří podstoupili test po několika dnech, protože se u nich objevily příznaky covidu-19.

V pondělí oznámilo ministerstvo zdravotnictví 126 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 za posledních 24 hodin, z toho 10 se potvrdilo na hranicích.

Celkem se dosud v jedenáctimilionovém Řecku potvrdilo 5749 případů nákazy koronavirem, z toho skoro 1300 od počátku srpna. V souvislosti s covidem-19 zemřelo v Řecku dosud 213 lidí.

Řecko je jednou z nejoblíbenějších destinací, kam Češi s cestovními kancelářemi vyrážejí. Podle Českého statistického úřadu tam loni delší pobyt strávilo 407 000 Čechů. Letos se tam s tuzemskými cestovními kancelářemi podle jednatele CK Travel Family Ivana Lackoviče mělo dostat mezi 35 až 40 procenty lidí ve srovnání s loňskem.

Negativní test na covid-19 maximálně tři dny starý budou muset od 17. srpna předkládat také všichni, včetně řeckých občanů, kdo do Řecka vstoupí přes pozemní hraniční přechody. Dále bude omezen na maximálně 750 lidí za den provoz na přechodu Kakavia s Albánií.

Už od úterka a zatím do 23. srpna bude platit omezení otevírací doby pro restaurace a bary v některých regionech: zavřeno od půlnoci do sedmi ráno budou muset mít mimo jiné na Krétě, v kraji Východní Makedonie a Thrákie, v Soluni, na Chalkidiki, Korfu, Santorini, Rhodosu, Zakynthosu či Kosu.

Řecko bylo v nynější pandemii řadou expertů chváleno za to, jak včasnými a přísnými opatřeními šíření nákazy relativně dobře zvládlo. Epidemická situace se ale výrazně zhoršila koncem července. Tehdy také vláda opět zavedla povinnost nosit roušky ve vnitřních veřejných prostorách.

Řecko se turistům znovu otevřelo v polovině června, kdy zrušilo restrikce na lety ze tří desítek evropských zemí do Atén a Soluně. Ostatní řecká letiště se pro zahraniční linky otevřela 1. července. Všichni cestující do Řecka musí před vstupem do země vyplnit elektronický formulář s adresou svého pobytu.

EU varovala před unáhleným uzavíráním hranic

Evropská komise (EK) dopisem vyzvala vlády evropských zemí, aby na hranicích nedopustily "druhou vlnu nekoordinovaných opatření" plynoucích ze snahy potlačit šíření nového koronaviru. Uvedla to v pondělí agentura AP, která měla možnost nahlédnout do prohlášení adresovaného 27 členským zemím Evropské unie a vládě Británie. Unijní exekutiva v textu dopisu naznačuje, že dřívější restrikce byly neúčinné.

Dopis odkazuje na situaci ze začátku pandemie nemoci covid-19, kdy evropské země včetně České republiky po rozmachu nákazy na severu Itálie jednostranně uzavíraly hranice pro cestující z rizikových oblastí a obnovovaly kontroly. Po postupném uvolňování pravidel některé vlády restrikce nyní přijímají znovu, takže opět sílí obavy o volný pohyb po takzvaném schengenském prostoru, potažmo v celé Evropě.

"Jakkoliv musíme zajistit, aby byla EU připravena na možný vzestup počtu případů covidu-19..., musíme se zároveň vyhnout druhé vlně nekoordinovaných opatření na vnitřních hranicích EU," cituje AP z vyjádření komise. "Znovuzavedení neefektivních restrikcí a interních hraničních kontrol je třeba se vyhnout. Odpovědí by mělo být spíše přijetí cílených, přiměřených a koordinovaných opatření, založených na vědeckých důkazech," píše se v dopise.

Omezení spojených s cestováním po Evropě aktuálně opět přibývají kvůli zhoršené epidemické situaci v Rumunsku či ve Španělsku. Dánsko má nyní na svém "červeném seznamu" kromě uvedených dvou zemí také Andorru, Bulharsko a Lucembursko, zatímco Norsko minulý týden obnovilo povinnou karanténu i pro lidi přijíždějící z Česka. Agentura AP k tomu poznamenává, že Belgie, která je sídlem EK, omezuje cesty z několika západoevropských zemí a zakazuje svým občanům výlety do některých španělských regionů včetně Katalánska.

Analytici se kromě ekonomických dopadů nekoordinovaných restrikcí obávají také o budoucnost schengenského prostoru, neboť evropské země si podle nich začínají zvykat na jednostranné zavádění omezení na hranicích. "Posílené hranice a kontrolní stanoviště by byly jen před pěti lety něčím nemyslitelným. Dnes se ovšem jednostranné obnovování hraničních kontrol a uzavírky na hranicích staly přijímanou součástí palety nástrojů členských zemí při přeshraniční krizi," hodnotí situaci výzkumný ústav Migration Policy Institute.

Vlády EU mohou režimy na svých hranicích zpřísňovat při hrozícím narušení veřejné bezpečnosti, přičemž jedním z přijatelných zdůvodnění jsou také obavy o zdraví obyvatelstva. Taková opatření ale mají být jasně vymezená a členové EU by o nich měli předem informovat.

Česká republika aktuálně drtivou většinu evropských zemí hodnotí jako oblasti s nízkým rizikem spojeným s nákazou koronavirem. Výjimkou je Rumunsko. Při cestách z této země se lidé musejí po vstupu na české území prokázat negativním testem na virus SARS-CoV-2, případně absolvovat karanténu.