Vláda v pondělí schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním, do konce října. Na Twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Z programu se vyplácejí dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března. Původně měl trvat do konce srpna. Ministři z ČSSD i ANO ale už dřív mluvili o prodloužení. Na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně doplnila, že bude chtít do dvou týdnů ve vládě projednat návrh nové podoby kurzarbeitu, který by měl Antivirus od listopadu nahradit.

Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 000 korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění sociálních odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

"Vláda právě schválila prodloužení 'Áčka' i 'Béčka' z programu Antivirus do října. Stále totiž existují podniky, které potřebují pomoc," napsala Maláčová na Twitteru. Později upřesnila, že program bude platit do konce října. Podle ministerstva práce budou náklady na prodloužení vyplácení obou příspěvků 4,25 miliardy korun.

Dosud se podle Maláčové zaplatilo za fungování programu od poloviny března zrhuba 17 miliard. "Je to levnější než podpora v nezaměstnanosti," řekla ministryně. Podle ní náklady na jedno procento nezaměstnanosti, tedy zhruba 70 000 nezaměstnaných, činí 1,7 miliardy korun měsíčně.

K 21. srpnu podle údajů ministerstva úřady práce evidovaly 280 500 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba o 53 100 víc než na konci února. Nezaměstnanost se od té doby zvedla ze 3,0 na 3,87 procenta. Na podporách v nezaměstnanosti stát podle dat resortu vydal od 1. března do konce července 4,48 miliardy korun.

Maláčová po jednání vlády řekla, že prodloužení režimu C by vyžadovalo změnu zákona. Odpuštění odvodů menším firmám tak podle ní skončí na konci srpna a firmy od září znovu budou odvody platit.

V budoucnu by měl dočasný vládní program Antivirus nahradit dlouhodobý kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. Podle Maláčové se nyní připravují parametry kurzarbeitu.

"Potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou, a my mohli pak požádat o mimořádnou Sněmovnu," řekla. Program by podle ní měl být připraven od začátku listopadu a spouštěn by byl v případě, že by zemi kvůli hospodářské krizi hrozil výrazný růst nezaměstnanosti. Využívat by se mohl ale i při živelních pohromách.

Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce roku. Někteří členové vlády původně také mluvili o tomto termínu. Maláčová v pondělí o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu jednala s odboráři. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly shoda na podobě odborů, zaměstnavatelů a vlády zatím není a bude složité pravidla upravit tak, aby stihla platit od ledna.

Podle údajů ministerstva práce podporu z programu Antivirus dostalo 57 459 firem. Na příspěvcích A získaly 6,12 miliardy, na podpoře B pak 11,17 miliardy. Úřady práce poslaly náhradu mzdy 777 455 zaměstnancům.

Podle některých odborníků stát tak přispívá i na pozice, které by bez podpory neměly šanci se dál udržet a už by neexistovaly. Podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje Antivirus "vypnout" a zavést dlouhodobý kurzarbeit.

Havlíček: Kurzarbeit by měl být univerzální pro mimořádné situace

Ministerské týmy budou v následujících týdnech připravovat parametry takzvaného kurzarbeitu. Nový zákon by měl být univerzální, aby vláda v případě mimořádné situace mohla rychlým nařízením na takový stav reagovat. Mohl by fungovat odvětvově nebo i regionálně. Sloužit by měl jen firmám, které se dostanou do krátkodobých problémů a budou po této pomoci schopny dále fungovat. Legislativní ukotvení kurzarbeitu je do konce října možné zvládnout. Novinářům to po pondělní schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministryní práce Janou Maláčovou řekl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Shoda podle Havlíčka panuje v nastavení termínu. Současný program Antivirus se bude postupně utlumovat a fungovat by měl do konce října. Následně by ho měl nahradit kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Nyní se připravují parametry s ohledem na účasti zaměstnavatelů, státu a zaměstnanců. Jedná se také o maximální možné výši příspěvku a době, po kterou bude možné podporu čerpat.

Inspirací v přípravách bude podle Havlíčka Německo. Vláda by tak mohla reagovat na problémy v určitých odvětvích, nebo i regionálně. Zatím ale není jasné, zda půjde o model, kdy budou kompenzovány dva dny v týdnu nebo jeden den. Řešit se také bude, zda zaměstnavatel zaplatí jen zdravotní odvody, nebo i sociální.

Zákon by měl být podle Havlíčka maximálně motivační a podpořit aktivní firmy. Novým systémem se podle něj nemá vytvořit agónie, nebude pro firmy, které postupně končí. Peníze na program budou muset být vyčleněny podle Havlíčka ze státního rozpočtu.

Struktura programu se podle Havlíčka dopracuje do 14 dní, aby ji mohla projednat vláda. Pravděpodobně bude muset být svoláno mimořádné zasedání Sněmovny, aby kurzarbeit mohl začít fungovat od začátku listopadu. Současně se podle něj budou muset připravovat podmínky pro žadatele o kurzarbeit.

Kurzarbeitem stát nekompenzuje mzdu lidem, kteří nepracují, ale dorovnává mzdu zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek. Sloužit by měl nejen pro případ pandemie, ale třeba i kalamity nebo povodně. Zavedení kurzarbeitu podporují podnikatelské svazy. Měl by podle nich bezprostředně navázat na program Antivirus.