Hygienici stíhají trasovat do 400 nových případů koronavirové nákazy za den. Po posílení hygienických stanic a zapojení mediků a díky provozu informační linky 1221, která má fungovat od 1. září, by se mělo zvládat trasování u 750 nových nakažených denně. V pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) to v neděli řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Podle hlavního epidemiologa pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala bude podstatné hlavně testování. Měl by se při něm dát odlišit druh nákazy i to, jak moc je pacient infekční.

V sobotu přibylo 319 lidí s potvrzeným koronavirem. Nejvyšší denní počet případů byl 21. srpna, a to 503. V pátek 28. srpna se dostal na 485. Někteří nakažení si stěžují na to, že se jim hygienici ani po několika dnech neozvali a své kontakty museli obvolávat sami. Zástupci ministerstva zdravotnictví opakovaně uvedli, že s příchodem podzimu se bude koronavirus víc šířit.

"Dá se stíhat do 400 denně každý den," uvedla k trasování u nových případů Rážová. V polovině letošního roku v hygienických stanicích pracovalo 2057 lidí. Z nich bylo 1700 expertů, zbytek tvořil technický personál. Úvazků pro epidemiology je dohromady 350, podotkla Rážová. Podle ní se stanice posilují o 134 míst, více než polovina z nich už je obsazená a pracovníci na ně nastoupí v září či říjnu.

Epidemiologům by měla uvolnit ruce i nová centrální informační linka 1221, která má fungovat od září. Kapacita se zvedá také díky zapojení mediků. Vypomáhat by jich mělo 130, v Praze a Středočeském kraji kolem 60, popsala hlavní hygienička.

"Počítáme s dalším navýšením, abychom zvládli cíl kolem 750," řekla k počtu nových potvrzených případů pro trasování Rážová.

Podle Smejkala v nadcházející chřipkové epidemii nebude důležité ani tak trasování, ale testování. Epidemiolog IKEM a člen expertní platformy KoroNERV-20 míní, že zdravotníci by měli mít k dispozici rychlé testy, kterými se dá odlišit chřipka, covid-19 či jiná viróza. Zjišťovat by se měla také takzvaná virová nálož, tedy to, jak moc je člověk infekční. Odlišili by se tak superpřenašeči od slabších nakažlivých.

"Ve světě takové testy jsou. Nevím, proč bychom je neměli mít," řekl Smejkal. Podle něj se vše dá zjistit z jednoho stěru. Epidemiolog míní, že je potřeba testovat lidi s příznaky, jejich kontakty a preventivně také zdravotníky a další profesionály. "Rozhodně jako vyspělý stát máme na to, abychom tyto kapacity měli," dodal Smejkal. Podotkl, že postup bude záležet ale i na tom, zda virus slábne, nebo je stejný jako na jaře.

Podle Rážové by krajské hygieny měly trasovat "epidemiologicky významné kontakty", tedy superpřenašeče. Testy by měly být i pro pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách či v integrovaném záchranném systému. Nyní se dokončuje národní strategie testování. Vzniká síť laboratoří. Za den by měly provést minimálně 15 tisíc testů, řekla hlavní hygienička. Podle ní by měl být počet ale i vyšší. Na jaře vládní politici mluvili o 20 tisících testů či více denně.

Chorvatsko by se nemuselo zařadit na rizikový seznam

Chorvatsko by se nejspíš nemuselo ani po 7. září po aktuálním vyhodnocení zařadit na seznam nebezpečných zemí s vysokým rizikem koronavirové nákazy. Situace v přímořském státu je obdobná jako v Česku, uvedla také Rážová.

V Chorvatsku je nyní podle odhadů nejméně 60 tisíc turistů z ČR. Testy na koronavirus po návratu mít nemusí.

"Nemám křišťálovou kouli. Ale jak sleduji data, tak si myslím, že spíše ne," řekla k případnému zařazení Chorvatska na seznam nebezpečných států Rážová. Řekla, že by se k tomuto kroku úplně nepřikláněla. Dodala, že situace v Česku a Chorvatsku je podobná. "Je vidět, že máme vyšší výskyt, ale trend je srovnatelný… To riziko nákazy je prakticky obdobné tady a v Chorvatsku," uvedla hlavní hygienička.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v období od 20. do 27. července testy potvrdily koronavirus u 31 lidí, kteří si nákazu pravděpodobně přivezli z Chorvatska. "Nejvíce těch, kteří se vracejí a jdou na testy a jsou pozitivní, jsou účastníci aktivit typu popíjení alkoholu z jedné lahve, když to přeženu," dodala Rážová. Podotkla, že covid-19 se vyskytuje v Chorvatsku hlavně ve dvou oblastech a v přímořských místech se zavedla povinnost nosit roušky v obchodech, hromadné dopravě či restauracích.

Hygienici doporučují vyhýbat se v Chorvatsku místům s vyšším počtem lidí, barům a nočním podnikům. Radí dodržovat dvoumetrové odstupy a používat roušku. Lidé by si často měli mýt ruce. Po návratu do Česka by měli dva týdny sledovat svůj zdravotní stav, nechodit na hromadné akce a nosit roušky. Měli by také zvážit návštěvu domovů pro seniory. Pokud by se u nich objevily příznaky, měli by zavolat svému praktickému lékaři.