Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziroční propad stavební výroby zpomalil minulý měsíc na 10,4 procenta z červnových 11,8 procenta. Zahraniční obchod Česka v červenci skončil v přebytku 13,4 miliardy korun, meziročně tak byl o 15,2 miliardy vyšší a ve sledovaném měsíci dosáhl nejvyšší hodnoty. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

K vyššímu přebytku zahraničního obchodu opět přispěl pokles dovozu. Dovoz zboží se proti loňskému červenci snížil o 6,2 procenta na 275 miliard. Nižší byl ale i vývoz, který klesl o 1,1 procenta na 288,4 miliardy.

Podle ředitelky odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnové červencové bilance zahraničního obchodu dosahují spíše nižších hodnot, přičemž v posledních čtyřech letech byly záporné. "U té letošní jsme zaznamenali opět nejvyšší hodnotu ve sledovaném měsíci v rámci historicky srovnatelné časové řady. Stejně jako minulý měsíc je důvodem vyšší pokles dovozu zboží oproti jeho vývozu," uvedla Kavěnová.

Příznivý vliv na výsledek zahraničního obchodu měl podle statistiků zejména nárůst přebytku obchodování s motorových vozy o 6,1 miliardy korun a o 4,7 miliardy menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který klesl vlivem zlevnění na světových trzích a nižšího dovezeného množství. O 2,7 miliardy stouplo také kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními a o 1,9 miliardy s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla.

Naopak obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji vykázalo meziročně o 3,1 miliardy vyšší schodek.

Přebytek zahraničního obchodu se státy Evropské unie meziročně stoupl ve sledovaném měsíci o 7,5 miliardy na 50,9 miliardy korun. Schodek obchodu se státy mimo unii klesl o 7,6 miliardy na 35,8 miliardy korun.

Export se rychle zotavuje

Červencový výsledek zahraničního obchodu podle analytiků překonal tržní očekávání. Rychleji se zotavuje vývoz, daří se exportu do Ruska, Jižní Koreje nebo Turecka. Naopak slabší je vývoz do Německa či Španělska. Dovozy tlumí odkládání plánovaných investic, uvedli analytici.

"Červenec byl ve znamení oživení obchodu s tuzemským klíčovým artiklem - osobními automobily. Přebytek bilance obchodu s motorovými vozidly byl dokonce meziročně vyšší, a to o 6,1 miliardy korun. Pozitivně k celkové bilanci přispělo i snížení deficitu v obchodě s ropou a zemním plynem, a to o 4,7 miliardy korun. Tady se projevilo jak nižší fyzicky dovezené množství, tak i nižší ceny," řekl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

V červenci se podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítalo s přebytkem zhruba tři miliardy korun. Výraznější zlepšení svědčí podle něj o tom, že propad poptávky v tuzemské ekonomice, ale i ekonomikách klíčových obchodních partnerů je slabší, než se předpokládalo na jaře. "Zčásti jde však o důsledek vládních podpůrných opatření. Po odeznění jejich efektu teprve budeme znát skutečný dopadu koronaviru na ekonomický výkon ČR," uvedl.

Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že růst spotřeby se pravděpodobně projevil ve vyšší poptávce po zahraničních produktech. "Z teritoriálního pohledu dosáhl v červenci vývoz z Česka do Ruska letošní rekordní hodnoty," uvedl. Podle Kovandy například export do Jižní Koreje nebo Turecka koronavirová krize prakticky nepoznamenala a letošní výsledky podle něj předčí loňské. Propad naopak poznamenal vývoz do Německa, Španělska či Francie.

Objem dovozů podle Vagenknechta ovlivňuje slabá investiční aktivita v tuzemsku. "Právě investice bývají náročné na dovozy," podotkl.

Vejmělek dodal, že předpokládá letošní aktivum 122 miliard korun, tedy proti loňskému roku nižší o zhruba 20 miliard korun.

Související

Průmyslová produkce rostla

Průmyslová produkce meziměsíčně potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. 

"Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.

Produkce motorových vozidel byla v červenci v meziročním srovnání nižší o necelé procento. V červnu přitom proti stejnému období předchozího roku ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o více než 45 procent.

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků proti loňskému červenci klesla o více než deset procent, výroba strojů a zařízení byla nižší o 9,3 procenta a produkce pryžových a plastových výrobků o sedm procent. Naopak výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,7 procenta, produkce papíru a výrobků z něj byla vyšší o 6,7 procenta a mírně se zvýšila rovněž výroba elektřiny, plynu a tepla či klimatizovaného vzduchu.

Hodnota nových zakázek v červenci klesla meziročně o 3,6 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta," uvedli statistici.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o čtyři procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 1,7 procenta.

Průmysl se dostal téměř na normální čísla, myslí si analytici

Český průmysl zaznamenal v červenci nejlepší meziroční výsledek za pět měsíců, shodli se analytici. Jeho propad za celý rok by mohl podle nich činit jen sedm procent. Ovšem nejistotu vnáší další vývoj epidemie covidu-19.

"Červencová čísla z průmyslu tak mírně příznivě překvapila, ačkoli je potřeba brát v potaz, že hodnoty v průběhu letních měsíců jsou méně vypovídající z titulu celozávodních dovolených. Podle posledního konsenzuálního očekávání analytiků se předpokládá propad tuzemského průmyslu letos téměř o 12 procent, na základě hodnot posledních měsíců se však zdá, že by mohl být mírnější. Zatím čekáme meziroční pokles zhruba o sedm procent," uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil na červencových datech pozitivně hodnotí pokračování trendu směrem k dohánění loňských vyrobených objemů a také zotavení klíčového odvětví výroby motorových vozidel. Mrzutou informací je naopak situace v sektorech výroby strojů, zařízení či konstrukcí. Tam podle něj nejen pokračuje předchozí útlum, ale v červenci se i dále prohloubil pokles objemu nových zakázek. Jde patrně o důsledek snížené investiční aktivity, a to primárně v tuzemsku.

Meziroční pokles o pět procent značí, že se průmysl z totálního zastavení a šoku v březnu a dubnu postupně dostal téměř na normální čísla, míní partner PwC ČR Petr Smutný. "Bohužel ale zároveň vidíme v posledních dnech opět výrazný nárůst počtu nakažených a je pravděpodobné, že epidemiologická situace bude v následujících měsících z provozního hlediska opět komplikovat nejen výrobu, ale i možnost prodeje, provozu služeb, a tím pádem i odbyt a spotřebu," podotkl.

Vzhledem k dalšímu vývoji pandemie koronaviru je situace stále značně nejistá, souhlasil analytik Deloittu David Marek. Za celý letošní rok očekává pokles průmyslové výroby o šest až osm procent.

Stavebnictví na pandemii reaguje se zpožděním

Propad stavební výroby v Česku mírně zpomalil. V červenci se reálně meziročně snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. V červenci si pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura, vyplývá z dat ČSÚ.

Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie.

Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému červenci snížila o 10,7 procenta, v červnu to bylo po revizi o 15,1 procenta. Inženýrské stavitelství v červenci propad prohloubilo na 9,9 procenta z červnového poklesu o 3,2 procenta.

Stavební úřady vydaly v červenci meziročně o 1,9 procenta méně stavebních povolení, celkem jich bylo 7424. "Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 38,4 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 vzrostla o 20,7 procenta," uvedli statistici.

Počet bytů, jejichž stavba v červenci začala, meziročně klesl o 11,3 procenta na 2740 bytů a počet dokončených bytů se snížil o 9,3 procenta na 2687 bytů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v červenci meziročně klesl o 1,5 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,4 procenta.

Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,8 procenta.

Stát by měl podle analytiků investovat do stavebnictví

"Jak při minulé, tak při té současné krizi, vykazuje stavebnictví vyšší setrvačnost než ostatní sektory ekonomiky. Zatímco průmysl, zahraniční obchod či maloobchod už se v červenci druhý měsíc v řadě zotavovaly, stavebnictví prohlubovalo svůj propad, který ještě nekončí. Propadalo se přitom jak stavitelství pozemní, tak letos poprvé výrazněji také stavitelství inženýrské," uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Firmy kvůli koronavirové krizi a nejistotě příštích měsíců podle něj odkládají nebo ruší své investice, zejména v pozemním stavitelství. Jak dále uvedl, ve stavebnictví navíc chybí agenturní zahraniční pracovníci. "I tak by však měl být aktivnější stát a svými výdaji podněcovat alespoň infrastrukturní stavitelství. To se ale zatím neděje v dostatečné míře. Investiční výdaje, které by bylo možné realizovat letos díky až půlbilionovému schodku, se tak realizace v plné míře nedočkávají," doplnil Kovanda. Bez výraznějšího nastartování investiční činnosti státu podle něj nelze očekávat, že by letos stavebnictví jako celek rostlo. Očekává pokles zhruba o dvě procenta.

"Stát by měl využít volné stavební kapacity a výrazně navýšit investice v rámci inženýrského stavitelství. Tím by se vynahradily výpadky v pozemním stavitelství, na které výrazně dopadá koronavirová krize," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové by stavebnictví mohl pomoci nový stavební zákon, který má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Vláda plánuje, že by mohl platit od příštího roku a účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023. Vzhledem k odmítavému postoji opozice však experti očekávají ještě řadu pozměňovacích návrhů a dlouhé projednávání.

"I nadále se bude dařit spíše inženýrským stavbám, čemuž napomáhá i rekordní objem státních veřejných investic plánovaných pro tento rok, zatímco bytová výstavba bude spíše zaostávat. K růstu ve stavebnictví, které má tendenci za vývojem ekonomiky zaostávat, vrátí podle našeho odhadu až v roce 2022," dodala Steckerová.

Meziročně stavebnictví kleslo

"Na začátku letošního roku stavební produkce rostla. Jejím tahounem bylo inženýrské stavitelství. Od dubna se ale v datech začaly projevovat důsledky epidemie a s ní spojeného nouzového stavu. Zpočátku šlo spíše o menší firmy, kde zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno," uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová. Některé společnosti podle ní postihl odliv zahraničních pracovníků.

Ještě v březnu stavebnictví meziročně stagnovalo. V dubnu kleslo o 5,1 procenta. Například průmyslová výroba v tomto měsíci meziročně propadla více než o třetinu. Někteří analytici tehdy uváděli, že stavebnictví by mohlo být tahounem růstu HDP po odeznění koronavirové krize. V květnu, červnu a červenci však stavebnictví každý měsíc meziročně kleslo přibližně o desetinu. Podle pondělních údajů se v červenci snížilo o 10,4 procenta.

"V červnu přispěla k horšímu výsledku také vyšší srovnávací základna z června 2019 a ani počasí stavební výkony nepodpořilo. Letošní červen byl nejdeštivější za posledních téměř 60 let. Ani nejnovější data za červenec letošní bilanci nevylepšila a poměrně velký pokles nastal v obou segmentech," uvedla dále Cuřínová. Zatímco pozemní stavitelství pokles zpomalilo, inženýrské se propadlo nejvíce v letošním roce.

"Pokračuje nedostatek pracovní síly zejména ze zahraničí a poptávka vázne také v důsledku administrativní nepřipravenosti staveb," doplnila Cuřínová.

Naději na obrat podle ní dávají zásoba práce a povolených staveb. Hodnota nových zakázek v podnicích s 50 a více zaměstnanci sice v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 13,2 procenta, podle Cuřínové to však bylo dáno hlavně vysokou srovnávací základnou z loňského roku. Ve druhém čtvrtletí stoupla o 6,9 procenta, za první pololetí klesla o 2,6 procenta. Orientační hodnota stavebních povolení do konce července meziročně klesla o 0,6 procenta, v červenci se však zvýšila více než o pětinu.

Podle dostupných údajů stavebnictví v Evropské unii v prvním pololetí meziročně kleslo o 7,8 procenta. Česko bylo s poklesem o 4,2 procenta mírně nad průměrem. Stavebnictví nejvíce vzrostlo v Rumunsku (o 19,2 procenta) a Srbsku (o 12,9 procenta). Naopak ve Francii a Itálii téměř o čtvrtinu kleslo. Na Slovensku se snížilo o 7,3 procenta, v Polsku stagnovalo.

Stavebnictví v Česku po vleklé krizi mezi roky 2008 a 2013 meziročně vzrostlo pětkrát z posledních šesti let. Loni stouplo o 2,7 procenta, předloni dokonce o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru