Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z úterní prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.

Ministerstvo upozornilo, že v nových odhadech již nepočítá s přijímáním dalších významných plošných restriktivních opatření v souvislosti s pandemií kornaviru. "Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat," uvedl úřad.

Naposledy úřad zveřejnil prognózu v dubnu a odhadl v ní letos kvůli dopadům šíření koronaviru pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Pro příští rok MF počítalo s růstem HDP o 3,1 procenta. Původně mělo MF další prognózu zveřejnit v červenci. Úřad se ale rozhodl počkat na podrobnější údaje o vývoji české i evropské ekonomiky a mít zároveň dlouhodobější údaje o vývoji státního rozpočtu.

"Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023. Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření. Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Odhad inflace MF v nové prognóze pro letošní rok ponechalo na 3,2 procenta a pro příští rok jej zvýšilo na 1,9 procenta. "V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit," uvádí materiál.

Zároveň úřad počítá letos i příští rok s růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 2,6 procenta z loňských dvou procent. Příští rok by pak měla ještě vzrůst na 3,4 procenta. "Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání přijatá vládní opatření," uvedlo MF.

Související

Podle červencových odhadů ekonomů českých bank letos klesne ekonomika kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se měla vrátit k růstu 5,3 procenta. ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta.

Pro letošní rok vláda zvýšila schodek státního rozpočtu kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 500 miliard korun. Ke konci srpna měl rozpočet schodek 230 miliard korun. Pro příští rok očekávají někteří ekonomové, že schodek rozpočtu by mohl být až 300 miliard korun.

Veřejný dluh stoupne z 30,2 na 39,4 procenta HDP

Veřejné finance letos podle prognózy ministerstva skončí ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu. Celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout na 39,4 procenta HDP. Důvodem je propad daňových příjmů, nárůst výdajů rozpočtu kvůli zmírnění dopadů šíření koronaviru a s tím spojený vyšší schodek státního rozpočtu, uvedl úřad. Schodek rozpočtu je naplánován na 500 miliard korun.

Zveřejněný odhad by představoval nejvyšší meziroční zvýšení dluhu v poměru k HDP v historii Česka. Doposud nejvíce dluh v poměru k HDP vzrostl mezi lety 2008-2009 o pět procentních bodů z 30 na 35 procent. Nejedná se však o největší zadlužení, největší dluh mělo Česko v letech 2012-2013, kdy dosahoval na 41 procent HDP.

Loni veřejné finance skončily v přebytku 0,3 procenta HDP a celkový veřejný dluh činil 30,2 procenta HDP. Podle pravidel EU by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu MF letos prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Letos jej MF čeká 2,7 procenta.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Příjmy z daní i pojistného by měly další roky růst

Stát by měl z většiny daní i ze sociálního pojištění získat příští rok více peněz než letos. Na dani z přidané hodnoty by tak měl stát v roce 2021 získat 443,3 miliardy korun proti letos plánovaným 420 miliardám korun. Méně by měl ale příští rok získat na dani z příjmu firem, a to 132,4 miliardy korun. Vyplývá to z přehledu, který ministerstvo financí zveřejnilo na internetu. Naopak letos příjmy státu budou proti loňsku nižší jak u daní, tak i u pojistného.

V letech 2022 a 2023 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného. Pouze u spotřebních daní z tabákových výrobků MF uvádí pro roky 2021 až 2023 stejný výnos 62,7 miliardy korun ročně a u majetkových a silničních daní 5,5 miliardy korun.

Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 528,1 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 581,1 miliardy korun v roce 2023.

Materiál je podkladem pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který bude 21. září posuzovat v úterý zveřejněnou makroekonomickou predikci ministerstva financí. Úřad ji chce využít pro přípravu státního rozpočtu na příští rok.

Přehled hlavních ukazatelů predikce fiskálních příjmů Česka (podklad pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy), v miliardách korun, hotovostní metodika:

  2019 2020 2021 2022 2023
Daň z příjmu fyzických osob  246,6 222,7 251,1 262,3 274,9
Daň z příjmu právnických osob bez DPPO placené obcemi a kraji 182,9 136,1 132,4 152,7 160,9
Daň z přidané hodnoty 431,6 420,0 443,3 462,9 484,4
Spotřební daň z minerálních olejů 92,4 85,0 90,0 92,0 93,9
Spotřební daň z tabákových výrobků 55,9 59,9 62,7 62,7 62,7
Ostatní spotřební daně 18,8 18,9 19,8 20,0 20,0
Majetkové a silniční daně 20,4 8,4 5,5 5,5 5,5
Pojistné na sociální pojištění 551,7 528,1 548,7 563,1 581,1
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 255,7 249,4 249,2 259,2 267,6
Ostatní daně a poplatky 11,2 9,2 15,0 15,3 15,6

 

Nová prognóza ministerstva je podle ekonomů vcelku realistická

 

Prognóza ministerstva financí je vcelku realistická a zohledňuje dopady šíření koronaviru. Proto také bylo na místě zhoršení odhadu letošního vývoje ekonomiky. Vyplývá to z reakcí analytiků oslovených ČTK.

"V hlavních parametrech považuji novou prognózu MF za vcelku realistickou. Dokonce se podle mého názoru drží spíše velmi jemně na straně pesimismu. S ohledem na mimořádně turbulentní epidemiologický vývoj se domnívám, že predikce ministerstva výrazně nevybočuje," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

"Celkově hodnotím novou prognózu ministerstva financí jako realistickou. Zároveň se podle nás ministerstvo vrátilo ke své předchozí praxi, kdy makroekonomické prognózy byly spíše lehce opatrné. Ty pak následně přinášely pozitivní překvapení, která se promítala do vývoje státního rozpočtu v posledních letech," uvedl i ekonom Komerční banky František Táborský. Dodal, že pro příští rok prozatím počítá s deficitem státního rozpočtu 270 miliard korun.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka prognóza zohledňuje dosavadní fakta o pandemii koronaviru. "Proto byla na místě aktualizace směrem k horšímu propadu ekonomiky. Ve většině parametrů se odhad ministerstva příliš neliší od jiných existujících prognóz. Jedinou vadou je absence odhadu salda veřejných financí pro příští rok," uvedl.

Nynější oživení ekonomiky přitom podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je poměrně silné. "Nicméně další vývoj je do velké míry závislý na hospodářské politice, přičemž předkrizová úroveň HDP je realisticky dosažitelná už na přelomu let 2021 až 2022, tedy zhruba o rok dříve než s čím počítá prognóza MF," uvedl.

"Celkově lze říci, že vyznění prognózy z dílny ministerstva jdou realistickým směrem," uvedl také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ten osobně letos počítá s poklesem ekonomiky o šest procent. "Nicméně vývoj na poli pandemie může mít ve zbytku roku negativní dopad na sentiment v ekonomice a na výkon české ekonomiky jako takový," dodal.

 

Evropské ekonomiky se plně nezotaví před rokem 2022

 

Evropské ekonomiky se pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2022 na úrovně z období před příchodem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to v úterý šéf Evropského stabilizačního mechanismu Klaus Regling. Mechanismus funguje jako záchranný fond eurozóny.

"Zažíváme nejhorší ekonomickou krizi za 100 let. Neočekáváme, že se (evropské ekonomiky) vrátí na předkrizové úrovně před rokem 2022," řekl Regling na ekonomické konferenci v Aténách.

Šéf stabilizačního mechanismu rovněž předpověděl, že rozpočtové deficity v eurozóně letos dosáhnou deseti procent hrubého domácího produktu. V příštím roce pak počítá s poklesem na pět procent HDP, napsala agentura Reuters.

Evropský statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí kvůli omezením souvisejícím s koronavirem klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta. V zemích platících eurem se ekonomika propadla o 11,8 procenta.

Evropská centrální banka minulý týden předpověděla, že HDP eurozóny se v celém letošním roce sníží o osm procent. V příštím roce pak centrální banka počítá s pětiprocentním nárůstem. 

Související